Přišli kolegové z ruských galerií a ukrajinské umění jaksi vybrali. Bývá to i neorganizované, říká šéf muzea

Představitelé a zaměstnanci ukrajinských muzeí opakovaně popisují, jak ruští vojáci odváží ze země umělecké předměty. Podle některých to působí organizovaně, jako kdyby okupanti věděli, pro co mají jít a kam. „Takové signály máme. Od ukrajinských kolegů, kteří mají informace i z okupovaných území, víme, že do některých muzeí, kde jsou uloženy nejstarší sbírky, přišli Rusové nejspíš organizovaně,“ říká šéf Poštovního muzea Jiří Střecha.

Tento článek je více než rok starý.

Praha/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pracovníci Národního muzea ve Lvově ukrývají obraz pro případ útoku

Pracovníci Národního muzea ve Lvově ukrývají obraz pro případ útoku | Foto: Bernat Armangue | Zdroj: ČTK / AP

Do 22. února bylo podle organizace UNESCO poškozeno na Ukrajině 106 náboženských míst, 18 muzeí, 86 budov historického nebo uměleckého charakteru, 19 památníků a 12 knihoven. To je přitom jen oficiální výčet, poškozených lokalit může být ještě víc, upozorňuje v pořadu Akcent na Vltavě Marie Prokopjuková z Ukrajinské iniciativy v České republice:

Přehrát

00:00 / 00:00

Zítra si připomeneme rok od začátku války na Ukrajině

„Já nevím, jak se to Rusům stane, jestli je to schválně, že kolikrát necílí na vojenské cíle, ale na kulturní instituce nebo místa, kde jsou lidé. Škody jsou obrovské.“

Další problém jsou krádeže kulturního dědictví země. Z ukrajinského území zmizely například sbírky nejstarších předmětů nalezených v regionu.

„Ukrajina totiž byla osídlená starořeckými kulturami a Skythy, byly tam úžasné vykopávky. Přišli bohužel naši kolegové z ruských muzeí a ty sbírky jaksi vybrali,“ popisuje ředitel Poštovního muzea Střecha.

Skythské umění z 5. a 6. století před Kristem včetně zlatých předmětů tak zřejmě skončilo v muzeu v Doněcké oblasti. Prokopjuková o tom pochybuje:

Ukrajinci na známku vybrali jednu z Banksyho maleb. Ta se loni objevila na rozpadlém domě v Irpini

Číst článek

„Myslím, že tyto předměty už jsou dávno v Moskvě nebo v Ermitáži (muzeum v Petrohradě, pozn. red.). Něco podobného se stalo v chersonském muzeu, kde byla před okupací velká sbírka zbraní a vojenských předmětů, ta byla taky naložena a odvezena do Ruska.“

Umělecké předměty zmizely také z muzeí v Melitopolu a Mariupolu.

Digitalizovat a zachránit

Ukrajinští badatelé teď pracují na seznamech uměleckých děl a archeologických nálezů, které se před válkou nacházely v tamních muzeích. 

„Je to na ukrajinských kolezích sledovat. Důležité je, aby to bylo podrobně dokumentováno, protože část předmětů nepochybně skončí v ruských muzeích, jelikož část krádeží je organizována. Ale část organizována není a není vyloučeno, že se ty předměty časem dostanou na černý trh. Proto je důležitá dokumentace, aby bylo možné ty předměty identifikovat v případě, že se tam objeví,“ zdůrazňuje Střecha.

Putin nařídil povinné promítání propagandistických filmů. ‚Dokumenty‘ se mají týkat války na Ukrajině

Číst článek

Potřeba je proto digitalizovat inventární knihy. „Dostávají se k nám požadavky na skenery a reprodukční zařízení, aby bylo možné obrazový materiál digitalizovat a zveřejnit,“ potvrzuje Střecha a dodává:

„Často to bývá i několik let po válce, než se věci dostanou na černý trh. A potom je důležité, aby to měli odborníci načtené a aby to mohli prohnat systémy, které určí, že jde o ukradený předmět. Teď je to mravenčí práce, která se zúročí v budoucnu.“

Češi na Ukrajinu poslali také obalový materiál a podíleli se na nákupu vysoušečů, aby se nepoškodila díla, které pracovníci muzeí ukryli do sklepů.

Problém je totiž i samotný převoz uměleckých sbírek z měst, která jsou poblíž fronty, dál od bojů. „Ruská armáda střílela po autech, která řídili lidé z muzeí. A i když evakuujete umění z muzea, hrozí, že budete po cestě bombardován,“ upozorňuje Prokopjuková.

To, co digitalizováno nebylo a ocitlo se pod ruskou okupací, podle ní zmizelo. „Víme, že u lidí, co vedli jedno místní muzeum, byla jedna žena nasazena, další mučena, jiná celou sbírku odvezla do Moskvy,“ vyjmenovává Prokopjuková.

Semínko nedůvěry

Zároveň jsou ale Rusové stále aktivní v mezinárodních organizacích. „To, co vidíme ve sportu, probíhá i na poli kultury. A je to velice nepříjemné a není to jednoduché,“ upozorňuje Střecha.

Bez kultury se společnost mění v divochy. Kreml potřebuje otroky, ty lze umlčet, míní režisér Manskij

Číst článek

„Zejména ve velkých mezinárodních organizacích má část světa pořád pocit, že nemůžeme Rusy odsuzovat. Ale my vidíme, že ti, kteří chování ruské vlády odsuzují, tak odešli. Pak tam jsou někteří, kteří se nevyjadřují, a pak lidé, kteří jsou spjati s režimem. A ti se snaží mezinárodní systém neustále penetrovat a rozmělňovat, aby nevypadali tak špatně. Aby neustále to, co se děje, popírali a zasévali semínko nedůvěry,“ tvrdí Střecha.

Proti tomu se staví lidé z kulturní oblasti z Polska a Pobaltí. „My proti tomu bojujeme spolu s národy, které mají s ruskou mocí svoji historickou zkušenost. Tu se snažíme předávat i západním kolegům. Tam je podpora poměrně velká, ale se zeměmi z Jižní Ameriky a Afriky je těžké komunikovat a ukazovat jim, co se děje na Ukrajině,“ dodává Střecha.

Hlavně vyhrát válku

Také bude záležet, jak se, pokud prohraje, postaví Rusko k mezinárodním smlouvám a jak bude ochotné vrátit ukradené umění, upozorňuje šéf Poštovního muzea:

Vítězství je jediná cesta k tomu, aby se agrese už nikdy neopakovala, říká bývalý velvyslanec Perebyjnis

Číst článek

„Ukrajinští umělci, kteří byli v Praze, nám ale říkali, že teď nejvíc potřebují zbraně, aby se ubránili. Protože když padnou, tak stejně všechno umění skončí na okupovaných územích.“

Prokopjuková dodává: „My Ukrajinci jsme zvyklí a zocelení, jak s námi Rusové jednají, bojují s námi už 300 let. Hlavně musíme zvítězit. A aby lidé zůstali naživu, protože ztrácíme lidský potenciál. A jinak? Tak se budou Rusové chlubit něčím, co ukradli, to se může stát.“

Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře v článku.

Saša Michailidis, Lenka Buriánková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme