Hned dvě místa v Česku se dostala na seznam UNESCO: kladrubský hřebčín a Krušnohoří

Společný návrh Německa a Česka na zařazení Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří byl v sobotu přidán na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Uspěl i Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Rozhodl o tom výbor světového dědictví UNESCO na zasedání v Baku.

Aktualizováno Baku (Aktualizováno: 16:30 6. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní hřebčín Kladruby nad Labem | Zdroj: Wikimedia Commons

V případě Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří se jedná o pět míst na české a 17 na německé straně hranice.

Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.

„Jedná se o opravdu specifickou skupinu památek, zejména památek technických v poměrně velké rozloze hornické krajiny na obou stranách Krušných hor,“ shrnul pro Radiožurnál minulý týden výjimečnost navržených památek náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda, který o zapsání na seznam světového hmotného kulturního dědictví za Česko vyjednával.

„Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně," řekla v reakci na zápis na Seznam světového dědictví hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Krušnohorský hornický region podává jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií. Od renesance až do 20. století byly Krušné hory významným centrem, odkud se šířily hornické inovace do celého světa - ať už se to týkalo čerpání důlních vod či zpracování rud v hutích, nebo tvorby geologických map, příruček a učebnic či založení nejstarší dosud existující báňské vysoké školy na světě ve Freibergu z roku 1765.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Nově se na seznam UNESCO dostal také Národní hřebčín Kladruby nad Labem, a to i přes to, že ještě v květnu pardubické hejtmanství uvedlo, že si na rozhodnutí komise musí počkat až do příštího roku, kvůli neúplné dokumentaci.

Hřebčín ale musí do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení. „Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku," uvedl jeho ředitel Jiří Machek.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát. V císařských dobách byli bělouši využívání panovníky pro ceremoniální účely a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.

Hřebčín chtěl na seznam zapsat krajinu kolem hřebčína, která byla utvářená chovem a výcvikem ceremoniálních kočárových koní. Na indikativním seznamu byl od roku 2007.

Česko tak má celkem na seznamu UNESCO 14 památek a šest zvyků.

Římský val

Mezi další památky, které byly na seznam přidány patří například starověký Babylon v Iráku nebo islandský národní park Vatnajökull.

Francouzská jižní a antarktická území nebo park Vatnajökull. UNESCO rozšiřuje seznam světového dědictví

Číst článek

Zbytky hraničního valu z doby Římské říše zatím na Seznam světového dědictví UNESCO zapsány nebudou. Jejich zařazení na seznam společně navrhly Německo, Rakousko, Slovensko a Maďarsko.

Maďarsko na poslední chvíli změnilo návrh, který podalo společně se Slovenskem, Německem a Rakouskem. Budapešť chce ze statusu světového dědictví vyjmout část vojenského valu v Budapešti.

Zapisování na seznam pokračuje do neděle 7. července. Jednání výboru v ázerbájdžánské metropoli Baku pak skončí 10. července.

O zápis stojí také Žatec jako město chmele, původně se mělo rozhodnout loni v létě, řízení se ale protahuje. V květnu navštívila město delegace z ICOMOS a doporučila mu rozšířit dokumentaci. Přihlášku pod hlavičkou Slavné lázně Evropy (The Great Spas of Europe) podala i tři česká města, Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Kromě nich usiluje o společný zápis dalších osm lázeňských sídel z Německa, Belgie, Francie, Itálie, Rakouska a Británie.

Dominika Perlínová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme