UNESCO rozšířilo seznam kulturního dědictví, přidalo třeba alpinismus či thajské masáže

Alpinismus, slovenské drátenictví či tradiční thajské masáže jsou nejnovějšími přírůstky na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společně s dalšími desítkami kulturních zvyklostí z celého světa je na seznam zařadil Mezivládní výbor pro nehmotné kulturní dědictví UNESCO, který se tento týden sešel vůbec poprvé v jižní Americe, a to v Kolumbii.

Bogotá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kromě užívání specifického vybavení a pohybových technik klade alpinismus důraz také na znalost horského prostředí (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

O zapsání alpinismu na seznam usilovaly společně Francie, Itálie a Švýcarsko. UNESCO jej definuje jako „umění lezení na vrcholy a skalní stěny vysokých hor, ve všech ročních obdobích, po skále či po ledu“.

Kromě užívání specifického vybavení a pohybových technik klade alpinismus důraz také na znalost horského prostředí či ctění určitých etických zásad. Horolezci by po sobě na horách neměli zanechávat žádné trvalé stopy a měli by si pomáhat v nouzi. Pro mnohé je také životním stylem.

Jizerskohorské bučiny žádají o zápis na seznam UNESCO. Rozhodnout by se mělo do dvou let

Číst článek

UNESCO se pro zapsání alpinismu rozhodlo především kvůli solidaritě mezi horolezci, jejich výkonům a jejich bezprostřednímu vztahu k divoké přírodě.

Alpský styl lezení dosáhl podle AFP svého vrcholu v druhé polovině 20. století, kdy se horolezeckým velikánům jakými byli Walter Bonnati či Reinhold Messner podařilo tuto metodu přenést z Alp na nejvyšší vrcholy hor po celém světě.

Oproti takzvanému expedičnímu stylu lezou alpinisté v malých skupinkách, dvojicích, či dokonce samostatně. Nevyužívají pomoci jiných osob a mají tak k dispozici jen to, co unesou. Pohybují se co nejrychleji s co nejmenší zátěží a nevyužívají žádné umělé opory či kyslíkové přístroje.

Slovenské drátenictví

Slovensko získalo uznáním drátenictví už sedmou položku na seznamu nehmotného dědictví. UNESCO řemeslo popisuje jako jednoduchou techniku ručního ohýbání, svazování a proplétání tenkých kovových vláken bez sváření či pájení, která se využívá dodnes.

Podle slovenského listu SME se mu věnují výrobci po celém Slovensku, hlavně ve Středním Pováží, v Kysucích, na Oravě, v Turieci, Ponitří, na Spiši, v Tekově či v Bratislavě. Umění splétání drátů se v některých rodinách přenáší z generace na generaci.

Na seznam nehmotného dědictví mezivládní výbor zapsal také například tradiční thajské masáže Nuad, které se pohybují na hranici filosofie, umění, kultury a tradiční thajské medicíny.

Modrotisk ovládají už jen ve Strážnici a Olešnici. Na seznam UNESCO se dostal před rokem

Číst článek

Uznání se dočkalo také sezónní kočování rakouských, italských a řeckých pastevců mezi zimními a letními pastvinami či tradiční pohostinnost iráckých občanů vůči milionům muslimských poutníků, kteří při příležitosti svátku arbaín každoročně směřují do svatého šíitského města Karbaly.

UNESCO vytvořilo seznam nehmotného kulturního dědictví v roce 2001. Jeho cílem je pomoci místním obyvatelům ochránit jejich zvyklosti a uchovat je do budoucna.

Česká republika má na seznamu zapsán mužský lidový tanec ze Slovácka Verbuňk, masopustní průvody s maskami na Hlinecku, sokolnictví, jízdu králů na Slovácku a Hané, loutkářství (společně se Slovenskem) a modrotisk (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem).

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme