UNHCR upozorňuje na nárůst protiuprchlických nálad

V rozvojových zemích se nachází 80 % světových uprchlíků. Uvádí to nově vydaná zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Dokument mimo jiné naráží na narůstající protiuprchlickou náladu v řadě rozvinutých průmyslových států.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tábor pro syrské uprchlíky v tureckém Boynuyogunu | Foto: Selcan Hacaoglu | Zdroj: ČTK

Uprchlictví je složitý fenomén. Za posledních 10 let došlo k výraznému posunu v obsahu slova, řekl Rádiu Česko ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman:

Přehrát

00:00 / 00:00

V rozvojových zemích se nachází 80 % světových uprchlíků. Téma pro ředitele odboru Azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáše Haišmana.

„Změnilo se to, že přišly některé nové zkušenosti, změnilo se to, že v některých zemích nebo respektive do některých zemí proudí poměrně vysoké počty. A možná se změnilo i to, že v některých zemích se sociální situace vyhrotila do té míry, že lidé jsou méně ochotni pomáhat.“

Tím míní například Nizozemsko nebo Dánsko, kde došlo k určitým posunům některých politických stran, které migraci považují za jedno z diskusních témat.

Málokterá strana si z uprchlíků v České republice dělá výraznější téma. „Což je poměrně důležité pro to, aby ve vyhrocených situacích kolem jakýchkoli voleb toto téma se posouvalo až někam tak daleko, jak je tomu v Holandsku nebo Dánsku v současnosti,“ dodal Haišman.

Ekonomičtí uprchlíci iritují Evropany

„Ona je to touha po lepším ekonomickém životě, a pravděpodobně to je ta část, která evropskou veřejnost nebo respektive její část irituje nejvíc,“ uvedl ředitel.

Podle něj dává schengenský prostor v Evropské unii svobodu volného pohybu, což je nezastupitelná záležitost.

„Na druhou stranu musím říct, že z tohoto pohledu bych se spíše než k revizi Schengenu podíval na to, jak ty jednotlivé státy, které se teď cítí tak výrazně ohroženy, v minulosti budovaly své migrační a azylové systémy a zdali podle těch evropských nebo společných pravidel postupovaly v minulosti. Příklad Řecka je naprosto extrémním případem a Itálie podle mě také nezasluhuje příliš mnoho ocenění z toho, jakým způsobem se postarala o migrační toky, popřípadě o azylanty, respektive uprchlíky,“ uzavřel ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.

Marián Vojtek, Zuzana Filípková, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme