‚Tohle byla nejchladnější léta vašich životů.‘ Vlny veder budou v roce 2050 trápit celou planetu

Dětský fond OSN varuje před dopady klimatické krize na zdraví dětí. Mezi přímé dopady patří úpaly, astma, infekce i alergie, mezi nepřímé úrazy, podvýživa nebo rizika migrace.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Osvěžení v letním horku

Teploty v Evropě za posledních třicet let rostly nejméně dvakrát rychleji ve srovnání s celosvětovým průměrem. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V polovině století bude čtyřikrát více dětí než dnes každý rok čelit hned několika vlnám veder. A to stále v tom nejoptimističtějším realistickém scénáři oteplení planety do 1,7 stupně Celsia oproti předindustriální době. Vyplývá to ze zprávy Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF). 

Extrémní horko bude navíc stále častější, delší a potýkat se s ním budou ve všech regionech. Děti v Evropě a Severní Americe postihne největší nárůst horkých epizod, zatímco v Africe a Asii bude téměř polovina všech dospívajících vystavena extrémních teplotám trvale. 

Scénáře oteplení

Výzkumníci UNICEF ​​pracovali s emisními scénáři, které pro klimatické modely použil i Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Nízký emisní scénář počítá s oteplením do 1,7 stupně Celsia do roku 2050 oproti předindustriální éře a odpovídá závazkům Pařížské dohody. Scénář vypouštění velmi vysokého množství emisí naopak odhaduje, že oteplení přesáhne 2,4 stupně Celsia.

UNICEF ve zprávě explicitně upozorňuje, že většina dětí nyní prožívá nejchladnější roky svého života. Vlny veder přitom už nyní zažívá jedno ze čtyř dětí, v absolutních číslech tedy zhruba 559 milionů. Horké epizody vedou k řadě zdravotních problémů, jakými jsou úpaly, kolapsové stavy, respirační onemocnění nebo dehydratace.

Děti a kojenci jsou méně schopni regulovat tělesnou teplotu, a jsou proto vysokými teplotami ohroženější než dospělí. Zranitelnými jsou také senioři a dlouhodobě nemocní. Děti ale mohou trávit venku násobně více času hrou a sportem, a jsou proto vystaveny většímu riziku tepelných poranění, úpalu či spálenin.

Špatný spánek, ničivé sucho 

Čím častějším, déle trvajícím a závažnějším vlnám veder jsou děti vystaveny, tím větší dopady to má nejen na jejich zdraví, ale také na potravinovou bezpečnost, vzdělání a budoucí živobytí, komentuje lékařka Anna Kšírová z iniciativy Doctors for Future. Organizace usiluje o osvětu v oblasti klimatické krize a jejích dopadů na lidské zdraví.

Zdraví je stále více ovlivněno klimatickou krizí. Vzrostl počet dní, během kterých jsou zranitelní lidé vystavení horku. Zlepšily se podmínky pro přenos infekčních chorob, malárie nebo cholery,“ popisuje dopady oteplení planety na lidské zdraví Kšírová. 

Extrémní vedra se ale projevují i nepřímo, a to poruchami spánku či nemocemi ledvin. U dětí mohou ovlivňovat koncentraci a schopnost učení. U dospělých, kteří pracují venku, dochází k poklesu produktivity. Podle některých studií vysoké teploty zvyšují kriminalitu. 

Horko bude přetrvávat i o víkendu, už ale nebude tak extrémní. Teploty by měly být okolo 30 stupňů

Číst článek

Dlouhodobá horka se lidský organismus snaží kompenzovat rozšířením cév v kůži. U lidí, kteří jsou dlouhodobě nemocní nebo vyššího věku, může dojít k velkému poklesu tlaku, který vede ke kolapsu nebo až k infarktu, doplňuje Kšírová. 

Podle UNICEF jsou různě staré děti ohroženy horkem různými konkrétními způsoby. Riziko úmrtí z horka je nejvyšší u těch do pěti let. Děti školního věku jsou ohroženy astmatem, adolescenti jsou náchylní k úrazům způsobeným únavou z přehřátí a socioekonomickým ohrožením. 

Dopady klimatické krize na zdraví jsou jednak přímé, tedy již zmíněná onemocnění a ohrožení, ale také nepřímé, tedy socioekonomické,“ dodává Kšírová. Mezi nepřímé patří třeba nedostatek potravin a s ním spojená migrace.

Extrémní sucho v délce minimálně jednoho měsíce postihuje už nyní každoročně téměř polovinu souše. Vede k neúrodě a k omezené dostupnosti pitné vody. V hustě obydlených oblastech Indie a Pákistánu letos v březnu vlny veder způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny a požáry.

Horko v Evropě

Postupný nárůst teplot ale není jen problémem tradičně horkých oblastí Asie a Afriky. Rekordní teploty po celé Evropě vedly podle UNICEF letos k desítkám tisíc úmrtí, kterým bylo možné předejít, a drasticky snížily zemědělské výnosy. V Česku letní teploty přesahovaly 37 stupňů Celsia

Podíl dětí vystavených opakovaným vlnám veder byl v roce 2020 podle UNICEF dokonce nejvyšší právě v Evropě a v Severní Americe – šlo o zhruba dvě děti z pěti. V absolutních číslech vedla Asie se 400 miliony ohrožených dětí.

Pokrok na obzoru. Summit COP27 přijal usnesení o vzniku fondu pro země ohrožené změnou klimatu

Číst článek

Na Evropu a mírné pásmo má navíc horko specifické dopady. „V Evropě už nyní pozorujeme dopady klimatické krize na zdraví. Prodlužuje se vegetační období některých rostlin, které způsobují zhoršení alergických obtíží. Alergie přichází dříve a trvají delší dobu,“ vyjmenovává lékařka Kšírová. 

S vyššími teplotami podle Kšírové roste také rezistence na antibiotika a možnost rozšíření infekčních chorob. V budoucnu už nebudeme některým nemocem říkat tropické, protože se stále častěji objevují i v mírném pásmu.“

Teploty v Evropě za posledních třicet let rostly nejméně dvakrát rychleji, než byl  celosvětový průměr, informovala Světová meteorologická organizace. Platí to i pro Česko.

Nela Krawiecová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme