Unijní diplomacie se neshoduje na bojkotu ukrajinské části fotbalového Eura
Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky nemají jasnou pozici ohledně případného bojkotu zápasů fotbalového šampionátu hraných na Ukrajině. O takovém kroku uvažuje například Německo kvůli špatnému zacházení s uvězněnou expremiérkou Julijí Tymošenkovou. Na dnešní schůzce v Bruselu se ale shodli na tom, že budou vývoj na Ukrajině bedlivě sledovat.
Celoevropský bojkot ukrajinské části evropského šampionátu ve fotbale ze strany politiků nebude. Jednotliví lídři členských států tak nebudou následovat příklad Evropské komise, která oznámila, že na ukrajinské stadiony nepřijde žádný ze 27 komisařů.
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga zastává většina jeho kolegů názor, že sport by se neměl do politiky zatahovat. S Ukrajinou je prý třeba komunikovat.
„Je to pro nás příliš důležitá země, abychom tady přerušili styky a neusilovali dále, aby se Ukrajina k Evropě přiblížila,“ řekl Schwarzenberg.
V Bruselu jednání šéfů unijních diplomacií sledoval tamní zpravodaj ČRo Pavel Novák
Není to ale tak, že by všichni bojkot Eura hraného na ukrajinském území odmítli jako nátlakový prostředek. Slovenský ministr Miroslav Lajčák prohlásil, že mezi šéfy diplomacií nepanuje tak úplně shoda na tom, že takový krok je to nejlepší, co se dá v současné době dělat. Rozhodnutí, jestli na fotbal na Ukrajinu jet, nebo ne, tedy udělá každý stát sám.
„Neshodli jsme se na tom, jaký by měl být postoj k fotbalovému šampionátu. Ani to nebylo naší ambicí, spíše šlo o to, abychom viděli, kde se jednotlivé členské země nacházejí. Řekl bych, že dobrá většina diskutujících mluvila o tom, že politika a sport by se neměli spojovat, že je to na škodu věci,“ potvrzuje Schwarzenbergova slova Lajčák.
„Zároveň tam ale byli někteří ministři, kteří prohlašovali, že za dané situace si neumí představit, že by se oni nebo lídři jejich zemí šampionátu zúčastnili,“ doplňuje Lajčák.
Do Kyjeva chce unie tak či tak vyslat jasný signál, že bude velmi pečlivě sledovat, jak budou demokratické standardy splňovat tamní parlamentní volby letos v říjnu. Dál se chce také zajímat i o to, jestli se na Ukrajině výkon spravedlnosti dál neuplatňuje selektivním způsobem.
Evropa s Ukrajinou musí zacházet jinak než s ostatními zeměmi. Potřebuje ji totiž jako tranzitní zemi pro dodávky ruského plynu, a proto asi nedojde k uplatňování sankcí typu vízových omezení nebo blokování účtů prominentů režimu, jakých se v jiných případech využívá.