Unijní smlouvu o rozpočtové odpovědnosti chce vláda schvalovat v referendu
O přijetí unijní smlouvy o rozpočtové odpovědnosti by měli čeští občané rozhodnout v referendu. Shodla se na tom většina ministrů, TOP 09 k tomu má ale výhrady. Rozhodne tedy Parlament při projednávání ústavního zákona.
Kabinet zvažuje dvě varianty. „Buď referendum přímo o této smlouvě, pokud by se vláda rozhodla tuto smlouvu podepsat, že by k tomu dostala zmocnění prezidenta republiky, pak by byl v referendu vyjádřen souhlas s ratifikací této smlouvy,“ sdělil Radiožurnálu vládní tajemník pro Evropskou unii Vojtěch Belling.
Druhá a spíše pravděpodobnější možnost nabízí počkat několik let na referendum o vstupu Česka do eurozóny.
Referendum by muselo být schváleno třípětinovou většinou všech poslanců a přítomných senátorů a jeho přijetí by záleželo na shodě uvnitř koalice.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček varoval v Ozvěnách dne před rozkolem v koalici ve věci evropské smlouvy
„Pokud byl dnes návrh na vládě schválen proti vůli TOP 09, nejde podle koaliční smlouvy o koaličně dohodnutý návrh. Podle smlouvy pak nejsou poslanci, poslankyně a senátoři TOP 09 vázáni hlasovat pro tento návrh v Parlamentu,“ upozorňuje komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Kdyby chyběly hlasy TOP 09 a sociální demokracie, bylo by velmi obtížné referendum schválit. Většinový zbytek koalice by si musel vypomoci komunistickými hlasy.
TOP 09 se vůči referendu ohradila
S všelidovým hlasováním o tak závažné otázce nesouhlasí zástupci TOP 09. Její předseda a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg už před několika dny spekuloval, jestli by právě koaliční spor o připojení Česka k rozpočtové unii mohl položit vládu.
Na důležitost koaliční shody upozorňuje i Petr Nováček: „Na rozdíl od církevních restitucí je toto tak dalekosáhlé téma, že by se na něm mohla koalice položit, když ho uchopí nešťastně a když včas nedospěje k nějaké shodě.“
Kalousek popírá, že Česko pošle MMF jen poloviční částku pro eurozónu
Číst článek
Vojtěch Belling upozorňuje, že ratifikací smlouvy přispěje Česká republika k radikální změně podmínek fungování eurozóny: „Jde o skutečně velmi závažný krok, který bude znamenat i přenesení některých kompetencí do Bruselu. Je to potřeba i hodnotit z hlediska našeho závazku přistoupit v budoucnu k euru.“
„Já si myslím, ž základní zájem České republiky je dobrá hospodářská situace Evropské unie, protože jsme zemí, která je opravdu výrazně závislá i svým exportem a celkovým vývojem hospodářství na vývoji v Evropské unii. A v tuto chvíli víme, že vývoj hospodářství ohrožuje fiskální nestabilita jednotlivých zemí. Tento krok, jak je navržen, by měl k této fiskální stabilitě přispět, a proto jsem přesvědčena, že to je i v zájmu České republiky,“ vysvětlila poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Referendum podle ní není vhodným nástrojem, tento návrh považuje za alibistický.
Mnohé státy řešily jako problematickou část smlouvy, která zmiňuje přednost evropského práva v pojetí soudního dvora EU před ústavními řády členských států. To řada členských zemí včetně České republiky nebo Německa odmítala.
Poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová mluví o referendu ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3
Lídři Evropské unie se loni v prosinci na summitu v Bruselu dohodli, že měnovému fondu poskytnou půjčku až 200 miliard eur. Země Evropské unie se ale na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna. Ze zemí mimo eurozónu půjčku zatím vyloučily Británie a Bulharsko.
Premiér Petr Nečas dříve řekl, že se kloní k tomu, aby se Česko pomoci neúčastnilo. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl. Podle ministra financí Kalouska si naopak Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně.
Mezinárodní měnový fond vyzval Evropskou unii k akcím, které by zmírnily evropskou dluhovou krizi. Výkonná rada fondu také jednala o posílení finančních zdrojů. Přivítala, že Evropa plánuje poskytnout fondu dalších 150 miliard eur ke zvýšení jeho úvěrové kapacity. Svou částí by se mohla podílet i Česká republika.
Úvěrová kapacita MMF je v současnosti zhruba 350 miliard amerických dolarů. Vnitřní dokumenty, které se podařilo v září získat agentuře Reuters ukazují, že MMF by potřeboval dalších 850 miliard dolarů, pokud by velké ekonomiky eurozóny, jako jsou Španělsko nebo Itálie, potřebovaly finanční pomoc od fondu.
