Násilné přesuny Ukrajinců do Ruska. Lidskoprávní organizace zdokumentovala další válečné zločiny

Ruské jednotky a jejich spojenci násilně přesouvají ukrajinské civilisty a uprchlíky do Ruska nebo na území, která okupují. Informuje o tom obsáhlá zpráva lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Kyjev Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evakuační autobus z Mariupolu

Evakuační autobus z Mariupolu | Foto: Alexander Ermochenko | Zdroj: Reuters

Ruské úřady podrobily tisíce ukrajinských občanů povinným, represivním a hrubým bezpečnostním prověrkám. Během těchto „filtrací“ jim byly odebrány otisky prstů, byli nafoceni, museli podstoupit zevrubnou tělesnou prohlídku, prohledali jim osobní věci nebo prolustrovali telefony a v neposlední řadě byli i vyzpovídáni ze svých politických názorů.

Znásilnění i vraždy. Lidskoprávní organizace zmapovala ruské zločiny proti ukrajinským civilistům

Číst článek

Jeden ze zpovídaných mužů původem z Mariupolu vypověděl lidskoprávní organizaci Human Rights Watch, že byl spolu s dalšími desítkami obyvatel města držen dva týdny v budově vesnické školy ve špinavých podmínkách. Teprve poté byli převezeni k filtraci. Vypověděl, že mnozí se v této provizorní detenci tak stresovali z toho, co přijde, že ochořeli: „Cítili jsme se jako rukojmí.“

Lidskoprávní organizace vyzpovídala celkem 54 Ukrajinců, kteří byli donuceni odejít do Ruska, podstoupili zmíněné filtrace, měli rodinné příslušníky či blízké přátele, kteří byli převezeni do Ruska nebo kteří pomáhali Ukrajincům opustit Rusko. Většina z nich pochází z Mariupolu a jeho okolí nebo z Charkovské oblasti.

Nejnovější zpráva Human Rights Watch tak dokumentuje jednotlivé případy přesunů ukrajinského civilního obyvatelstva a označuje je za vážná porušení zákonů, válečné zločiny a potenciální zločiny proti lidskosti.

Nucený přesun je totiž podle mezinárodního práva klasifikován jako válečný zločin a potenciální zločin proti lidskosti. Zahrnuje i situaci, kdy přesouvaná osoba s transferem souhlasí pouze proto, že se obává následků v případě odmítnutí – násilí, nátlak či uvěznění. A toho okupační moc na Ukrajině využívá.

Poselstvím zprávy bylo zvýšit bezpečnost civilistů, popisuje úmysly Amnesty International český mluvčí

Číst článek

Takto prováděné prověrky civilistů nemají žádnou právní oporu a porušují právo na soukromí, uvedla lidskoprávní organizace.

„Ukrajinští civilisté musí mít i jinou možnost než odejít do Ruska. A nikdo by neměl být nucen podstupovat hrubý prověřovací proces, aby se dostal do bezpečí,“ uvádí hlavní výzkumnice Human Rights Watch a spoluautorka zprávy Belkis Willeová.

Únik? Jen na východ

Lidskoprávní organizaci se povedlo vyzpovídat desítky civilistů z Mariupolu, kteří unikli z válečné zóny na území kontrolované Ukrajinou, aniž by filtracemi museli projít.

Ruská armáda a přidružené úřady ze samozvaných republik na východě Donbasu organizovaly humanitární koridory pro civilisty prchající z obleženého Mariupolu. Tyto evakuační cesty však mířily na východ, do Ruska.

„Je to zcela nemorální příběh. Lidské utrpení je využíváno k vytvoření kýženého obrázku v televizi,“ sdělil v březnu, kdy v oblasti probíhaly tvrdé boje, mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Jde o ukrajinské občany, měli by mít právo evakuovat se v rámci ukrajinského území,“ zdůrazňoval.

Okupanti civilistům řekli, že mají dvě možnosti – zůstat na Ruskem okupovaném území, nebo se nechat přesunout přímo do Ruska. A varianta odejít na území kontrolované ukrajinskými silami? Na to měli zapomenout.

Kyjev podle prokurátorky identifikoval už 500 podezřelých z válečných zločinů. Je mezi nimi i Putin

Číst článek

„Samozřejmě že bychom využili možnosti odjet na západ, na Ukrajinu, kdybychom mohli. To je jasné. Ale neměli jsme na výběr, nebyla žádná možnost odejít tímto směrem,“ řekla pro Human Rights Watch jedna z žen, která byla z Mariupolu odvezena na východ.

Jiní v rozhovorech uvedli, že vojenský i jiný personál v ruských službách na kontrolních stanovištích instruoval prchající Ukrajince, aby zamířili do Ruska či do samozvané Doněcké lidové republiky. V zásadě jedinou možností, jak si vymoci únik z těchto okupovaných míst zpět na Ukrajinu, bylo pořádně si za cestu zaplatit. Na to však měli jen ti nejmovitější.

Zpráva uvádí i příběh sedmdesátiletého muže z vesnice Rus'ka Lozova severně od Charkova. V době, kdy se odtamtud ruští vojáci stahovali, mu řekli: „Zůstal jsi tady, když jsme obec obsadili. Až přijde ukrajinská armáda, potrestají tě, popraví tě.“ Citovaný muž s nimi odejít odmítl, stovky místních rodin ale vesnici opustily a skončily v Rusku.

Organizace Human Rights Watch zmapovala i příběhy Ukrajinců, kteří odjeli do Ruska zcela dobrovolně, například muži, kteří se tím chtěli vyhnout povinnosti narukovat do armády.

Na druhé straně jsou ale popsány i případy, kdy civilisté nebyli vojáky informováni, že evakuačními autobusy míří na Ruskem okupované území.

Čečenský vůdce páchal válečné zločiny, tvrdí Kyjev. Jeho muži drželi 700 rukojmích

Číst článek

Ačkoliv je celkový počet ukrajinských civilistů přemístěných do Ruska nejasný, mnozí byli vysídleni a transportováni na východ v takových podmínkách, které z nich podle Human Rights Watch činí oběti násilných zločinů.

Pro kontext: na konci července ruská státní tisková agentura TASS uvedla, že do Ruské federace přibyly od začátku „speciální vojenské operace“ téměř tři miliony Ukrajinců, včetně bezmála půlmilionu dětí.

Některým z nich se podařilo spojit s aktivisty, kteří jim pomohli překročit hranice do Estonska, Lotyšska či Gruzie. U mnohých z nich se však ani toto neobešlo bez potíží, jelikož často z Ukrajiny odjeli bez dokladů.

Útok na Olenivku

Lidé, kteří procesem filtrace neprošli, ať už kvůli jejich vazbám na ukrajinskou armádu či nacionalistické skupiny, byli zadrženi v Ruskem okupovaných regionech na východě Ukrajiny. Jedním takovým je detenční centrum v Olenivce, kde bylo na konci července po výbuchu zabito minimálně pět desítek ukrajinských zajatců.

Z útoku na věznici se viní navzájem obě strany konfliktu. Podle zpravodajských informací amerických tajných služeb pracuje Rusko na zfalšování důkazů, aby to vypadalo, že je za úder zodpovědná ukrajinská armáda.

„Předpokládáme, že se to ruští představitelé pokusí navléct na ukrajinské ozbrojené síly v očekávání návštěv novinářů a potenciálních vyšetřovatelů na místě útoku,“ uvedl mluvčí rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby.

V Kyjevě se po zabití ukrajinských válečných zajatců ve věznici v Olenivce uskutečnila demonstrace požadující označení Ruska za teroristický stát | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

Celou 71stránkovou zprávu Human Rights Watch s názvem „We Had No Choice: ‚Filtration‘ and the Crime of Forcibly Transferring Ukrainian Civilians to Russia“ („Neměli jsme na výběr: ‚Filtrace‘ a zločin nucených přesunů ukrajinských civilistů do Ruska“) naleznete na webových stránkách lidskoprávní organizace.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme