Uplynulo sto let od rozparcelování Blízkého východu, Kurdové dnes mapy nenápadně překreslují

Když skupina Islámský stát symbolicky bořila hranici mezi Sýrií a Irákem, mluvili džihádisté o konci Sykes-Picotovy dohody. Dnes je tomu přesně sto let od podpisu tohoto tajného dokumentu. Británie a Francie si na jeho základě rozparcelovaly Blízký východ a nakreslily tak hranice dnešních států. Mapa regionu se ale může brzy po stém výročí Sykes-Picotovy dohody změnit a současné konflikty tomu napomáhají.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žáci 4. třídy na hodině arabštiny v kurdské autonomní oblasti Arbíl v Iráku | Foto: Štěpán Macháček

V malé třídě je asi dvacet čtvrťáků, kluků i holek, a právě nacvičují výslovnost základních arabských slovíček. Pozdravy, číslovky, máma, táta a podobně. Je to jedna z jejich prvních hodin arabštiny. Jsme sice v Iráku, ale tohle je základní škola v Arbílu v autonomním Kurdistánu. Vyučovacím jazykem je tu kurdština, kurdsky mluví děti i doma.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před sto lety si VB a Francie rozparcelovaly Blízký východ. Umělé hranice dodnes přinášejí problémy. O starých mapách natáčel Š. Macháček

Učitelka arabštiny si stěžuje, že děti z této lidové čtvrti moc velký zájem o učení nemají. V bohatších čtvrtích Arbílu je to prý lepší.

Děti mají před sebou na lavicích arabské slabikáře, jen na konci učebnic mají kurdsko-arabský slovníček.

„Za nás, v sedmdesátých letech, byl v arabštině třeba rozhlas. Byly tu tři regionální stanice: Nineve, Kirkúk a Bagdád. A právě poslechem jsme se arabštinu naučili velmi dobře. Ale teď už tady mladá generace arabštinu skoro neslyší, všechno je v kurdštině. Dokonce i seriály jsou dabované kurdsky,“ stěžuje si Nabá Táreková, učitelka arabštiny na zdejší základní škole.

Základní škola v Arbílu, kurdské autonomní oblasti v Iráku. Žáci 4. třídy na hodině arabštiny | Foto: Štěpán Macháček

Irácký Kurdistán má autonomii od roku 1970. Svobodnějšímu vývoji se ale těší až od začátku 90. let a politicky se ještě více osamostatnil po americké invazi do Iráku v roce 2003.

Vazby na centrální vládu v Bagdádu se čím dál víc rozvolňují. Kurdistán stále balancuje na hranici pouhé autonomie a úplné samostatnosti. A to nejen politické, ale i kulturní.

Sykes-Picotova dohoda z května 1916 stanovila, že předmětné území bude rozděleno na čtyři oblasti: Sever dnešní Sýrie a jižního Turecka připadnou Francii, zbytek Sýrie bude pod francouzským vlivem. Británie si ponechá vliv nad dnešním Irákem. Oblast zhruba mezi Bagdádem a Basrou bude pod přímou britskou správou. Z Palestiny se stane spojenecké kondominium, budou ji tedy spravovat společně. Po Pařížské mírové konferenci byl zaveden pro správu v této oblasti termín mandát.

„Děti arabsky nemluví, nemají možnost, jak by se jazyk naučily. Spolu mluví kurdsky, ne arabsky. Takže poprvé se setkají s arabštinou až ve čtvrté třídě na základní škole. Ale písmenka se jim pletou, kurdština jich nemá tolik, jako arabština,“ vysvětluje učitelka Nabá. To, že je arabština v Kurdistánu na permanentním ústupu, si dobře uvědomuje:

„Nové generace nebudou nikdy mluvit arabsky tak, jako třeba dnešní čtyřicátníci. Ve čtvrté třídě je to pro žáky pozdě začínat nový jazyk. A pro nás, učitelky arabštiny, je také dost těžké žáky k učení přimět.“

Mladí Kurdové nemají motivaci. Nemají ani příležitost arabštinu moc procvičit, i když i v iráckém Kurdistánu žije arabská menšina.

Parcelování Blízkého východu: přežije Sykes-Picotova dohoda své sté výročí?

Číst článek

„Kdyby byly seriály v arabštině, tak by se z nich děti naučily. Můj syn zase studuje inženýrství na vysoké škole výhradně v angličtině. Neviděla jsem žádné arabské nebo kurdské učebnice, které by používal,“ poznamenává další učitelka arabštiny Nidál Muhammadová.

Kurdové ale vidí svou budoucnost hlavně v Kurdistánu, nebo ve světě. Arabský Irák je kromě některých studijních možností nijak neláká.

Boj proti džihádistům Kurdové využívají k upevnění své autonomie | Foto: Štěpán Macháček

„V Iráku jsou dva úřední jazyky: arabština a kurdština. Tak je to zakotvené v ústavě. Ale pokud jde o výuku arabštiny tady v Kurdistánu: kdyby byla od první třídy, bylo by to pro žáky těžké. Museli by se učit tři jazyky a tři písma: kurdštinu, angličtinu a arabštinu. Angličtina dřív nebyla, takže se žáci učili od začátku arabštinu. Ale angličtina je světový jazyk, a dostala tak před arabštinou přednost,“ říká Ahmad Eliás, ředitel této malé arbílské základní školy.

Velmoci sice kdysi Kurdům vlastní stát upřely, v blízké budoucnosti ale může být všechno jinak.

Sykes - Picotova smlouva | Foto: ČTK

Učitelský sbor základní školy v Arbílu a zpravodaj Štěpán Macháček | Foto: Štěpán Macháček

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme