Uprchlíci chtějí hlavně do Německa. Ctíme důstojnost každého, říká Merkelová
Nejvíce uprchlíků míří do Německa. Země se vyrovnává s největší vlnou běženců od sjednocení státu před 25 lety. Letos počítá až s 800 tisíci žadateli o azyl. Je to odhad, který úřady během roku několikrát upravovaly, a do konce roku se prý může ještě zvýšit.
„Ctíme důstojnost každého člověka. A je přitom jedno, odkud pochází, proč k nám přišel a jak velkou šanci má na to, aby po ukončení azylového řízení u nás mohl zůstat.“
To jsou jasná slova kancléřky Angely Merkelové, pro kterou je uprchlická krize v Evropě teď nejdůležitějším tématem. Německo prý stojí před celonárodní výzvou, kterou musí zvládnout, jiná možnost neexistuje.
V současnosti je imigrační úřad zavalený žádostmi o azyl, čtvrt milionu jich čeká na zpracování. Vláda slibuje personální posily a zároveň žádá, aby se azylová řízení zkrátila.
Nejvíce uprchlíků míří do Německa. Jak se země vyrovnává s migrační krizí, shrnuje zpravodaj Pavel Polák
Chybí ubytovny
Největší zátěž uprchlické krize nesou obce a města, do kterých imigrační systém přiděluje zaregistrované uprchlíky. Musejí se o ně postarat, zajistit ubytování, sociální a zdravotní služby.
Ale obce nemají dost ubytoven, a proto se složitě hledají rychlá a provizorní řešení, stany a kontejnery, alespoň do doby, než přijde zima.
Vážný nedostatek ubytoven má podle ministra vnitra Thomase de Maiziera pomoci vyřešit bleskurychlá změna zákonů.
„Stavební povolení, stavební předpisy a další předpisy nás v tuto chvíli zdržují a to si nemůžeme dovolit, pokud to chceme do zimy stihnout,“ říká.
Sýrie ano, Balkán ne
Německá vláda mezi uprchlíky rozlišuje. Zatímco Syřané a další lidé z válečných oblastí azyl dostávají, žadatelé z balkánských států, kterých letos razantně přibylo, mají téměř nulovou šanci.
Německo znovu žádá pevné kvóty pro přijímání uprchlíků uvnitř EU
Číst článek
Německo tlačí na to, aby členské státy Evropské unie jednotně prohlásily balkánské země za bezpečné, což by umožnilo rychlejší vracení státních příslušníků Srbska, Kosova nebo Albánie domů.
Ne každý je pro
Dalším problémem, se kterým se Německo v souvislosti s uprchlickou krizí potýká, je šíření xenofobních nálad.
„Neexistuje žádná tolerance vůči těm, kteří zpochybňují lidskou důstojnost,“ prohlásila kancléřka Merkelová po násilných demonstracích neonacistů proti azylovému domu v saském Heidenau.
Od začátku roku eviduje kriminální policie celkem 340 útoků na uprchlické ubytovny. Výrazný odpor je vidět zejména v zemích bývalého východního Německa.
Česku se uprchlíci vyhýbají, od roku 2001 jich nepřibývá
Číst článek
Zvlášť po sílících excesech neonacistů v posledních měsících se německá občanská společnost mobilizuje. Ukazuje, že princip solidarity je jí vlastní. Dobrovolníci a občanské iniciativy pomáhají uprchlíkům - darují oblečení, hračky, jídlo, pití, organizují jazykové kurzy.
S přijímáním migrantů má Německo i jeho společnost mnohaleté zkušenosti. Solidaritu ale očekává německá vláda také od ostatních členských zemí unie, protože uprchlická krize je podle Berlína evropským problémem, který se musí řešit společně.
