Za odmítání uprchlických kvót před evropský soud. Komise poslala žalobu na Česko, Maďarsko a Polsko
Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Svůj plán poslat země ze středu Evropy k soudu avizovala už v prosinci. Mluvčí unijního soudu ve čtvrtek řekl, že první slyšení se nebude konat dříve než v listopadu nebo prosinci. Česko podle premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad.
„Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Soudního dvora Evropské unie Balázs Lehóczki.
Babiš v Bruselu odmítl migrační kvóty: Bylo to bouřlivé. 'Sankce proti Rusku prodloužíme,' shodli se lídři
Číst článek
Začíná tak podle něj procedura, kterou zahájila Evropská komise, a žalované státy včetně Česka mají nyní právo na krok komise reagovat.
První slyšení podle mluvčího lze očekávat v závěru tohoto roku. „V listopadu či v prosinci, ne dříve," upřesnil Lehóczki. Účastníkem slyšení kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise mohou být i další členské země unie, které o to budou mít zájem.
Zhruba dva až tři měsíce po tomto slyšení by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát soudního dvora. "Celý proces může trvat až 18 měsíců," upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. "To ale není automatické," dodal Lehóczki.
Babiš probere žalobu s Junckerem
Český stát udělá podle premiéra Andreje Babiše vše pro to, aby žaloba komise kvůli kvótám neměla na Česko žádný dopad. Téma chce během večeři 29. ledna probrat s předsedou evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Novinářům ve čtvrtek také připomněl, že stejně negativní názor na program přerozdělování žadatelů o azyl má i předseda Evropské rady Donald Tusk.
„Má stejný názor, že kvóty jsou neefektivní," uvedl Babiš v reakci na žalobu, která směřuje proti České republice, Maďarsku a Polsku. A dodal také, že se bude snažit rozšířit názor visegrádské čtyřky i na další státy.
Už na počátku prosince krok komise proti třem členským státům avizoval první místopředseda komise Frans Timmermans. Uvedl, že Česko, Maďarsko a Polsko dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že Soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost.
Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu se žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.
Plán na přesun běženců
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly.
Plán předpokládal přesun celkem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc osob, oznámila v prosinci komise.
Česko přijalo pouze 12 lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá. Podobný postoj zastává také prezident Miloš Zeman i nový premiér Babiš.
