Rodí se plán vybudovat uprchlické tábory v Evropě, ale mimo EU. Prosazuje ho hlavně Rakousko

Lidé hledající útočiště před válkou a chudobou by mohli být shromažďovaní v „neatraktivních“ detenčních centrech mimo území Evropské unie. K uskutečnění takového plánu dojde v případě, že své záměry prosadí jedna z existujících nátlakových skupin mezi unijními členskými státy, píše server EUobserver.

Vídeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uprchlický tábor (ilustrační snímek). | Foto: Reuters

Podle něj se projekt vynořil v důsledku ztráty víry některých evropských metropolí v dohodu na společných unijních azylových pravidlech. Tyto vlády se tedy rozhodly vzít věci do svých rukou.

'Národní ochranný projekt'

Zpravodajský portál věnující se evropské problematice si všímá především výroků rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který stojí v čele těchto snah. A Rakousko bude od července půl roku předsedat Radě Evropské unie. Právě řešení migrace si Vídeň vytyčila jako svou programovou prioritu.

Podle šéfa rakouské vlády se ve skutečnosti nejedná o záměr rakouského předsednictví. „Je to národní projekt, který Rakousko sdílí s Dánskem a malou skupinou dalších členských států,“ podotkl Kurz.

Vídeňský lídr dodal, že ve středobodu tohoto plánu se nachází „nabídka ochrany běžencům mimo Evropskou unii“, která je prý potřeba, „aby se zabránilo obchodování s azylem“. Sebastian Kurz měl na mysli údajnou praxi, kdy prý běženci cíleně míří do zemí s pro ně relativně nejpříznivějším azylovým systémem.

Kancléř tvrdí, že „lidé přicházejí do Evropy ilegálně přes několik zemí, jen aby si vybrali tu, ve které si chtějí zažádat o azyl. Tak by to ale být nemělo,“ dodal muž, který zároveň předsedá vládní Rakouské lidové straně (ÖVP). Server EUobserver doplňuje, že příští schůzka nejvyšších představitelů členských států a unijních institucí má v Bruselu proběhnout na konci června.

Na summitu by evropští politici měli diskutovat navržené reformy unijního azylového systému. Nadcházející rakouské předsednictví nicméně prý moc nevěří, že se podaří překonat rozdílné názory na budoucnost azylových procedur v Evropské unii. Členské státy se totiž už dva roky nedokáží dohodnout na dalším postupu.

„Pokud na červnové Evropské radě nedojde ke shodě, budeme pokračovat v práci na nalezení řešení otázky přistěhovalectví,“ vzkázal také šéf rakouského kabinetu. Tato slova směřovala k až dalšímu summitu Evropské unie, který proběhne v září. Nejen, že se odehraje v čase, kdy bude osmadvacítka pod kuratelou Vídně, ale zároveň i přímo na rakouském území.

Evropská komise: Není na nás být proti

Své slovo k celému záměru má i Evropská komise. Její úkol spočívá v účasti na vypracování návrhu budoucí reformy azylového systému. Evropská exekutiva nicméně podle portálu dala projektu vybudování táborů pro běžence mimo Evropskou unii zelenou.

„Nelegální migrace je nejen záležitostí celé Unie, ale také jejích členských států, kterých se týká. Není tedy na mě, abych se proti této rakouské iniciativě stavěl,“ uvedl Jean-Claude Juncker. Předseda Evropské komise se tak vyjádřil v Bruselu na společné tiskové konferenci s kancléřem Kurzem.

Rakousko má ovšem pro svůj plán podporu také od Dánska, Německa a Nizozemska, tvrdí EUobserver. Tamní vlády už prý o plánu vybudovat tábory pro uprchlíky a migranty mimo Unii vedou rozhovory.

Angela Merkelová na setkání německých konzervativců řekla, že v sázce jsou samotné základy Evropské unie. Za ty pokládá volný pohyb osob. „Pokud nebudeme schopní nalézt společnou odpověď na otázky spojené s migrací, začne se pochybovat o samotné svobodě pohybu. Nejsem si jistá, že jsme v pozici, kdy bychom se s další migrační krizí dokázali efektivně vypořádat,“ poznamenala spolková kancléřka.

V Evropě, ale mimo EU

Podle dánského premiéra Larse Løkkeho Rasmussena by navrhované tábory pro běžence měly být v Evropě, ale mimo Evropskou unii. „Bylo by to v zemi, která není na seznamu preferovaných destinací migranty nebo obchodníky s lidmi. Tedy v nijak zvlášť atraktivním státě. První kroky k uskutečnění plánu budeme moci udělat už letos,“ dodal podrobnosti Rasmussen.

Jak EUobserver konstatuje, přitvrzení politických postojů přichází v době zvyšující se nejistoty. Počty lidí směřujících do Evropské unie přes Itálii a Řecko rostou. A politici hlavního proudu se obávají růstu podpory protipřistěhovaleckých populistů. Ostatně kancléř Kurz jednal s předsedou Evropské komise Junckerem v doprovodu svého vicekancléře Heinze Christiana Stracheho z krajně pravicové rakouské Svobodné strany (FPÖ).

Osm měsíců čekat na vládu s důvěrou? ‚To se ve Slovinsku stát nemůže,‘ srovnává politolog z Lublaně s Českem

Číst článek

Za pozornost pak podle serveru stojí například nedávný volební úspěch Slovinské demokratické strany (SDS), sestavení vlády Hnutí pěti hvězd (M5S) a Ligy v Itálii i růst preferencí krajně pravicové formace Švédští demokraté (SD), a to jen krátce před zářijovými švédskými parlamentními volbami.

V souvislosti s azylovým systémem Evropské unie se v posledních letech zavádí řada reforem a mluví se o dalších. Byly přijaty kvóty na sdílení uprchlíků, agentura Frontex se transformovala v plnohodnotnější pohraniční a pobřežní stráž. Dochází také ke slaďování podmínek pro udělení azylu či snahám o rychlejší a rozsáhlejší navracení těch žadatelů o azyl, kteří do Evropské unie přišli ze zemí, jež jsou označené jako „bezpečné“.

Evropská komise reformní balík navrhla před dvěma lety. Tedy v době vrcholu migrační krize. V roce 2015 se do Evropy z Blízkého východu, Afriky a Asie vydalo přes jeden milion lidí.

Možnost dohody? Neexistuje

Ale protiimigrační političtí vůdci Maďarska, Polska či Slovenska odmítli sdílet zátěž s Řeckem a Itálií. Po jednání ministrů vnitra členských zemí tento týden v Bruselu se ukázalo, že možnost dohody mezi těmito státy stále neexistuje.

Německo prohlásilo, že není ochotné přijmout nejnovější kompromisní návrh bulharského předsednictví. A třeba belgický státní tajemník pro azylové a migrační otázky Theo Francken oznámil, že reforma dublinského systému „je mrtvá“. Podle něj „neexistuje naprosto žádná shoda“ mezi členskými státy.

Rakušan Kurz si ale myslí, že by alespoň některé části navrhovaných reforem ještě mohly být zachráněné. Zmínil se například o dalším posílení a rozšíření mandátu agentury Frontex. „V Evropské unii potřebujeme více řádu a stability tak, abychom neměli vnitřní hranice, ale pouze dobře chráněné hranice vnější,“ podotkl kancléř.

Šéf rakouské vlády tím dal najevo, že sdílí obavy německé kancléřky o osud volného pohybu osob v Evropské unii. A rovněž předseda Evropské komise Juncker dodal, že cílem všech snah je definitivní konec kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy a zároveň zajištění ochrany vnějších hranic, informuje server EUobserver.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme