Uprchlíci se v Německu učí jazyk. Čte se odleva a nesnášenlivost se netoleruje

Do Německa přišlo v loňském roce kolem milionu uprchlíků. Ty, kteří v zemi smějí zůstat, chtějí německé úřady co nejrychleji integrovat do společnosti a hlavně je také zapojit do pracovního procesu. V celém Německu je přibližně čtrnáct set registrovaných organizací, které mají za úkol cizince integrovat. Speciální vzdělávací kurzy si u nich objednává německý stát.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Integrační kurz pro migranty v berlínském vzdělávacím centru BTB | Foto: Pavel Polák

„Jsou velmi motivovaní. Řada z nich má vysokoškolské vzdělání, a podle toho se také rychle učí německy. Což ale neplatí o všech,“ říká učitelka Zuzana Möhleová, která vede integrační kurz v berlínském vzdělávacím centru BTB.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o kurzech pro migranty v Německu natočil zpravodaj ČRo Pavel Polák

Kurz je intenzivní, 600 vyučovacích hodin během šesti měsíců.

„Místo zprava doleva se učí číst zleva doprava, učí se německou abecedu, písmo je úplně jiné než v arabštině. Podle mě by ten kurz měl trvat o dva měsíce déle,“ dodává učitelka.

Zuzana Möhleová pochází z Polska, což není tak zvláštní. Dobrá polovina všech učitelů v centru BTB nejsou rodilí Němci. Kurzů přibývá a učitelů je nedostatek. To platí i pro ostatní centra.

Ve třídě sedí jedna žena a sedm mužů. Jména Ahmed, Omar, Hamza, Yuz, věkové rozpětí 17 až 35 let. Všichni jsou ze Sýrie: Hamá, Damašek, Daraa, Homs. V Německu jsou krátce, někdo přišel před pěti, někdo před sedmi měsíci.

Umět německy otevírá možnosti, to vědí všichni. Bez němčiny neseženou práci a nemohou ani studovat.

„Němčina je těžká. Rozumím, ale moc nemluvím," říká Yuz. „Musím se jí naučit. Mám čtyři děti, ve škole musím mluvit s učiteli. I se sousedy,“ líčí.

„Integrační kurz je určený pro lidi, kteří chtějí natrvalo zůstat v Německu. Sestavil ho spolkový úřad pro migraci a uprchlíky. Osnovy jsou závazné a účastníci by měli dosáhnout jazykové úrovně B1, se kterou se domluví v každodenních situacích,“ říká Anna Barbara Franková, ředitelka vzdělávacího centra BTB.

Syřané, Afghánci, Pákistánci

V Berlíně je podobných center více než 80. „Aktuálně máme v kurzech hodně Syřanů, 80 procent. Deset procent tvoří uprchlíci z Afghánistánu a Pákistánu. Kromě nich máme v Berlíně spoustu Poláků a lidí, jejichž mateřštinou je ruština,“ dodává Barbara Frank.

Kulturní střety jsou v kurzech podle ředitelky Frankové spíše ojedinělé.

„U nás v centru máme nulovou toleranci vůči nesnášenlivosti. Máme jasná pravidla. Kdo se jich nedrží, ten musí kurz opustit,“ podotýká.

„Ve třídě mám nyní jenom Syřany, proto nejsou žádné problémy. Ale když jsou v kurzu různé národnosti, Syřani, Pákistánci a Afghánci, tak se musí dávat pozor, co a jak se říká, aby se někdo neurazil,“ doplňuje učitelka Möhleová.

I když jsou migranti často ze zemí, kde je postavení žen výrazně jiné než v Evropě, Zuzanu Möhleovou prý jako učitelku respektují. „Jsem na ně docela přísná, proto mám jejich respekt,“ podotýká Möhleová.

Téma dnešní lekce je pozvání na oslavu – narozenin nebo nového bytu. Zatím si to studenti trénují jen nanečisto, protože najít byt v Berlíně je pro ně, jak sami říkají, těžké až nemožné.

I to patří k integraci. Zdaleka ne všechno v Německu je tak snadné, jak si představovali.

ČRo, Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme