Péče o uprchlíky je ze strany Česka minimální, Evropa musí zlepšit azylovou politiku, říká odborník

Evropská unie se chce zaměřit na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky. Má to být krok, jak zastavit příliv migrantů tak zvanou balkánskou trasou. Statistiky policie ukazují, že na jihu Moravy bylo za víc než dva týdny posílených kontrol zadrženo 2224 nelegálních migrantů. Hostem Českého rozhlasu Plus byl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezi migranty v současné době podle cizinecké policie Milana Majera převažují Syřané, kteří se většinou dlouhodobě zdržovali v Turecku a nyní míří většinou do Německa

Mezi migranty momentálně převažují Syřané | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Jak vnímáte pokračující hraniční kontroly, nepřesune se problém jen na jinou hranici?
Myslím, že posouváme problém dále na východ a nejspíš to dopadne tak, že nejpostiženější budou země jako Srbsko, Bosna a Hercegovina a další země na Balkánu. Opatření je spíše krátkodobého charakteru a je zapotřebí celková změna migrační politiky Evropské unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Martinem Rozumkem

Vnímáte, že jsou kontroly namířené proti pašerákům, čili proti tomu článku, který je v migraci skutečně nelegální?
Určitě jsou namířené proti pašerákům a je to dobře. Na druhou stranu pokud nebudou existovat legální cesty pro cizince nebo uprchlíky, kteří mezinárodní ochranu potřebují, což bezpochyby Syřané jsou, vzhledem k aktuální situaci v Sýrii, budou pašeráci stále vyhrávat a na situaci těžit.

Máte ze své zkušenosti pocit, že uprchlíci dostávají od českého státu to, co potřebují? Myslím nezbytnou péči, hlavně lékařskou, protože absolvují dlouhou a náročnou cestu a mohou trpět nemocemi a podobně.
Péčí bych to úplně nenazval. Česko se spíš snaží zastavit příchod nebo změnit migrační trasy, ale péči uprchlíci nedostávají. Setkáváme se s řadou případu i nezletilých dětí, ve věku třeba 12 nebo 13 let, které přicházejí ve špatném zdravotním stavu, mají například pořezané ruce od ostnatých drátů. „Péče“ české policie je opravdu minimální. Naopak bych očekával, že stát bude v tomto ohledu mnohem vstřícnější, alespoň co se týká dětí.

Uprchlické kvóty jsou mrtvé, jejich odpůrce ale Evropská komise dál vykuřuje z nor, říká analytik

Číst článek

A je to odpovědnost státu, nebo to je prostor právě pro neziskové organizace?
Základní odpovědnost je na státu. My se snažíme ze všech sil, ať už na hlavním nádraží nebo v našich vlastních ubytovacích kapacitách, v hotelu v Praze máme 280 cizinců a z nich je 20 nezletilých bez doprovodu. Slušné chování musí vycházet především od státu a od policie.

Když se podíváme na nové návrhy migrační politiky Evropské unie, je podle vás efektivní zaměřit se na státy západního Balkánu a chtít po nich sladění vízové politiky s EU?
Je to jeden z nástrojů. Pokud je Srbsko nástupní stanicí pro občany Indie, Bangladéše nebo Tuniska do Evropy, je potřeba na to reagovat. Na druhou stranu, musíme se zamyslet nad tím, že společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic. Měli bychom jasně definovat, že když má někdo nárok na azyl, ochranu v Česku nebo jinde v Evropě získá. Ostatním bychom měli nabídnout legální cesty za prací, podnikáním nebo slučováním rodin, což zatím do značné míry chybí.

Návrh flexibilní zodpovědnosti

Nebylo by například účinnější vyvolat nová jednání s Tureckem a donutit ho, aby dodržovalo dohody z roku 2016? Protože dohod se vypracovalo víc a teď se znovu jde jinou cestou.
Turecko je bezpochyby klíčový partner, protože se už deset let stará o zhruba tři a půl milionů syrských uprchlíků a vždy bude součástí cesty uprchlíků ze zemí Blízkého východu, Afghánistánu nebo Pákistánu do Evropy.

Na druhou stranu musíme uvnitř Evropské unie, nejlépe už v Řecku, poskytnout funkční azylové řízení, díky kterému rychle určíme, kdo je uprchlíkem, což mu umožní po všech nutných prověrkách v EU zůstat. Také nám to pomůže rychle určit, kdo uprchlíkem není a kdo by se měl vrátit. Společná evropská azylová politika se musí změnit a zlepšit.

Jak se díváte na návrh českého ministra vnitra Víta Rakušana, tedy na tzv. flexibilní zodpovědnost, což znamená, že státům, které se ocitnou pod migračním tlakem, EU umožní zjednodušit některé návratové procedury?
Pokud se bavíme o lidech, kteří nesplňují definici uprchlíka, je co nejrychlejší návrat na místě a zjednodušení procedur také. Bavíme se ale o Syřanech, ti naopak definici splňují. Je jasné, že se do Sýrie, do prostředí diktátora Asada, vracet nemohou, proto se o ně musíme společně postarat. Společný návrh, co udělat pro ty, kteří mají nárok na azyl a kteří v EU mohou zůstat, chybí. Žádné země nejsou ochotny si uprchlíky dobrovolně přebírat, to platí i pro Česko.

Kdy očekáváte, že se současný proud uprchlíků zastaví?
S přicházejícími zimními měsíci bude příchod uprchlíků do Evropy jako každý rok klesat. Na jaře bude ale opět narůstat a bude záležet, jak se vyvinou případné diskuse s Tureckem, jestli se podaří přemluvit nebo uplatit Erdogana, aby i nadále poskytoval uprchlíkům přístřeší.

Křišťálová Lupa 2022

Šárka Fenyková, ara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme