Uprchlíci zkouší cestou do Německa novou trasu přes Chorvatsko

Poté, co Maďarsko v úterý fakticky uzavřelo svou jižní hranici se Srbskem, zkoušejí mnozí uprchlíci novou trasu do západní Evropy přes Chorvatsko. První autobus s migranty přijel do srbského města Šid u srbsko-chorvatské hranice časně ráno. O té doby přijelo na hranici už několik autobusů s migranty a další přijíždějí. Stovky lidí pokračují pěšky. Chorvatský premiér řekl, že země nebude bránit migrantům v průchodu, prezidentka však tuto vstřícnost krotí a požaduje svolání bezpečnostní rady státu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti na chorvatské straně srbsko-chorvatské hranice | Zdroj: Reuters

Maďarsko v noci na úterý fakticky uzavřelo své hranice se Srbskem. Již dříve na nich postavilo plot s žiletkovým drátem a v úterý zavedlo zpřísněná opatření proti ilegálním přechodům hranice, včetně tvrdších trestů za převádění.

Maďarská vláda v úterý také vyhlásila ve dvou jižních oblastech přiléhajících k srbským hranicím krizovou situaci, což umožňuje i případné nasazení armády.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci běženců na srbsko-maďarské hranici, která je uzavřená, popisoval zvláštní zpravodaj ČRo Petr Vavrouška

Srbský ministr vnitra Nebojsa Stefanovič se podle svých slov znovu chystá s maďarskými úřady vyjednávat. Chce je přesvědčit, aby ještě umožnily stovkám lidí na srbské straně hranic průchod do Maďarska.

Srbské úřady mezitím podle místních médií přestaly svážet běžence z jihu země na sever. Místo toho běžence odváží do města Šid u srbsko-chorvatských hranic, odkud lidé musí pokračovat pěšky.

Tam už hlídkují tisíce policistů. V pohraničních osadách jsou ale připraveni také dobrovolníci s jídlem a teplým oblečením. Podle chorvatské televize je mezi běženci hodně žen a dětí. Z Chorvatska by běženci mohli pokračovat přes Slovinsko dále do Rakouska.

Na uprchlickou vlnu, která se kvůli maďarským bezpečnostním opatřením stočila na Chorvatsko, je země připravena. Prohlásil to dnes chorvatský premiér Zoran Milanovič. Milanovič v reakci na přicházející uprchlíky také svolal bezpečnostní radu státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co může následovat, jestli Chorvatsko umožní migrantům cestu dál do západní Evropy, popisovala Lucie Sládková, ředitelka české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci

„Jsme ochotni poskytnout pomoc všem lidem, bez ohledu na vyznání a barvu pleti, a pokud si to budou přát, umožníme jim odchod dále do Evropy. Nebudeme jim v tom bránit žádnou zdí ani plotem. Budeme myslet na bezpečnost chorvatských občanů a na zájmy Chorvatska. Nesmíme ale zapomenout být lidmi,“ uvedl chorvatský premiér.

Mezitím se v Evropě začínají kvůli proudu běženců znovu objevovat hraniční kontroly. Ty zavedlo Německo podél hranice s Rakouskem a stejně tak budou muset ode dneška řidiči zastavit a ukázat doklady na rakouských hranicích se Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem a s Itálií.

Česká policie zatím provádí podél rakouských hranic pouze namátkové kontroly, i tak by ale řidiči měli raději počítat se zdržením.

'Podle pravidel'

„Je iluzorní si myslet, že když už migranti vážili tak dalekou cestu ze svých domovských států a dostali se na pomezí Schengenu, tak že by se vrátili. To je nesmysl,“ říká Lucie Sládková, ředitelka české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci.

„Chorvatsko není státem schengenského prostoru, ale je členským státem EU. Pokud umožní volný průchod, nechová se podle všech důležitých smluv. Vše bude záležet na tom, jestli budou migranti přijati ve státech, kam jsou nasměrováni. Jde hlavně o Německo, Švédsko, Velkou Británii,“ pokračuje Sládková.

„Pokud migranti nepůjdou přes zelenou hranici, půjdou přes hraniční přechod, nechají se zaregistrovat, pak pro ně může být cesta volná a mohli by požádat o azyl v Rakousku. V 21. století bychom neměli být Evropskou unií s ploty,“ dodává Sládková s tím, že pokud by jim byl azyl přiznán, podle pravidel by mohli žít a pracovat v jakékoliv zemi Unie.

Migranti na chorvatské straně srbsko-chorvatské hranice | Foto: Reuters

Migrační krize - vývoj počtu uprchlíků zaznamenaných na vnějších hranicích EU | Foto: ČTK

ČTK, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme