Uprchlické agentuře OSN docházejí peníze pro Palestince

Instituce Spojených národů na pomoc palestinským běžencům vznikla v roce 1949. Jejím původním určením byla podpora vůči skoro sedmi stům tisícům Palestincům, kteří uprchli z území nynějšího Izraele v roce 1948 po vyhlášení jeho vzniku. V současnosti se agentura zabývá pomocí skoro pěti milionům lidí, kteří žijí v okolních zemích, v Pásmu Gazy a v oblasti Západního břehu Jordánu.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chlapec s palestinskou vlajkou během protestů proti přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma

Chlapec s palestinskou vlajkou během protestů proti přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma | Foto: Mohammed Salem | Zdroj: Reuters

Úřad jim poskytuje pomoc v oblasti sociálních služeb, zdravotní péče, podpory vzdělávání, výstavby, zlepšování a udržování stávající infrastruktury. Mandát mu prodlužuje Valné shromáždění OSN a ten současný platí do 30. června 2020.

Palestinské uprchlíky agentura označuje jako „osoby, jejichž běžné a obvyklé místo pobytu byla v období mezi prvním červnem 1946 až patnáctým květnem 1948 Palestina a kteří v důsledku válečného konfliktu roku 1948 ztratily svůj domov a živobytí“.

Tichá bolest rohingských žen a dívek: v uprchlických táborech rodí děti násilníků, barmských vojáků

Číst článek

Situace může být ještě horší

Podle Economistu by nebylo divu, kdyby se někdo domníval, že po desítkách let blokády Izraelem, třech ničivých válkách a drsné vládě islamistů by život v Gaze mohl být horší jen stěží. Ale vyhlídky na další válku a zoufalý nedostatek finančních prostředků poskytovaných Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky prý dokazují, že se tak stát může.

Administrativa Donalda Trumpa loni oznámila snížení pravidelné dotace pro agenturu o 305 milionů z původních 365 milionů dolarů. A výpadek se nyní začíná citelně projevovat.

Americké peníze po sedm desetiletí sloužily k podpoře většiny ze dvou milionů obyvatel Pásma Gazy. Tamní situaci kromě chybějících financí navíc zhoršuje série palestinských protestů, které se od konce letošního března pravidelně odehrávají u hraničního plotu se státem Izrael. Dodneška bylo v jejich průběhu izraelskou armádou zastřeleno minimálně 120 Palestinců.

Hnutí Hamás

Počet migrantů mířících do Evropy dál klesá. Většina jich cestuje přes Středozemní moře

Číst článek

Pásmo Gazy kontroluje islamistické hnutí Hamás. Jeho členové na Izrael vystřelují salvy podomácku vyrobených raket, posílají na jeho území sebevražedné atentátníky a v poslední době přišli s jednou novinkou – létajícími papírovými draky s hořlavými látkami. Židovský stát na aktivitu odpověděl leteckými údery. A obyvatelé Pásma Gazy se bojí, že se Izrael může připravovat na další válku proti Hamásu.

Finanční tíseň, způsobená výpadkem amerických příspěvků, přinutila Úřad OSN pro palestinské uprchlíky žádat o alespoň částečnou náhradu u bohatých arabských zemí. Instituce má ostatně na starosti vzdělávání skoro tří set tisíc dětí v Gaze a provozuje také řadu lékařských zařízení.

Aby mohla ve svých aktivitách pokračovat, potřebuje prý přibližně dvě stě milionů amerických dolarů. „Na účtech nemáme dost peněz, abychom mohli na začátku nastávajícího školního roku v srpnu školy otevřít. V Pásmu Gazy poskytujeme potraviny více než milionu uprchlíků v nouzi a situace se stává kritickou,“ popisuje mluvčí agentury Chris Gunness.

Falešná naděje

Úřad ale má i své kritiky. Ti ho mimo jiné obviňují, že svou činností v Palestincích živí falešnou naději o jejich možném návratu do domovů na dnešním izraelském území.

Valné shromáždění OSN odsoudilo Izrael za zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy

Číst článek

Spojené státy nicméně letos také slíbily zvýšit pomoc Jordánsku. Země se nachází ve stavu finanční nouze a zároveň je v ní na dva miliony palestinských uprchlíků. Někteří Palestinci se však obávají, že americká nabídka může být podmíněná ochotou Ammánu odebrat jim status uprchlíka.

Podle britského týdeníku se i někteří izraelští generálové a vojenští plánovači obávají, co může snížení amerického financování vůči Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky znamenat pro budoucnost.

Činnost agentury totiž tito představitelé vnímají jako nástroj, jenž drží Palestince víceméně v umírněných pozicích. Pokud ale zmizí, obávají se povstání a opětovného výbuchu násilí, poznamenává Economist.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme