Von der Leyenová a Michel převzali vedení orgánů Evropské unie. Za prioritu považují ochranu klimatu

Němka Ursula von der Leyenová a Belgičan Charles Michel v neděli oficiálně stanuli v čele dvou nejvýznamnějších orgánů Evropské unie. Von der Leyenová vystřídala ve vedení Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, zatímco Michel se chopil role předsedy Evropské rady po Donaldu Tuskovi. Oba za své priority označují především boj s klimatickými změnami.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který ve funkci vystřídal Donalda Tuska. | Foto: FLR/MAR | Zdroj: Reuters

„Nemůže být lepší den pro začátek práce než dnešní výročí,“ prohlásila von der Leyenová, pro kterou byl první událostí ve funkci ceremoniál k desátému výročí lisabonské smlouvy. Tato reforma dřívější maastrichtské dohody poprvé zavedla termín Evropská unie a ustavila funkci předsedy Evropské rady nebo šéfa unijní diplomacie.

Nebudu generál bez vojska, říká Věra Jourová o svém novém postu v Evropské komisi

Číst článek

Smlouva podle nové předsedkyně Evropské komise posílila integraci EU a dala jí pevné základy. „Máme odpovědnost, abychom zanechali unii, která je silnější než ta, kterou jsme převzali,“ podotkla v neděli von der Leyenová k začínajícímu pětiletému období ve funkci. Odpovědnost za budoucí podobu Evropy podle ní nemají pouze lídři, ale i občané.

Von der Leyenovou jako předsedkyni Evropské komise potvrdila v létě jen těsná většina europoslanců, kteří pak neschválili trojici navržených komisařů, čímž se nástup nové unijní exekutivy zdržel o měsíc. Šéfka komise i proto nabídla Evropskému parlamentu větší vliv než její předchůdci, například při navrhování unijních norem, které má v pravomoci komise.

Mezi hlavní témata německé političky bude vedle boje se změnami klimatu patřit i digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá též zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích.

Zelená ekonomika

Jako první konkrétní krok chce nová šéfka Evropské komise 11. prosince představit návrhy spojené s takzvanou Evropskou zelenou dohodou, jejíž součástí je mimo jiné výraznější snižování emisí skleníkových plynů, než unie dosud plánovala.

„Počítám se všemi 28 členskými státy, protože všichni víme, že je to naléhavé,“ řekla von der Leyenová během prvního setkání s novináři v nové funkci. Námitky postkomunistických zemí včetně Česka, které chtějí unijní příspěvky na přechod z hospodářství závislého na uhlí, chce rozptýlit pomocí fondu vyhrazeného uhelným regionům. Unijní země by podle ní měly pochopit, že zelená ekonomika bude pro Evropu „novou strategií růstu“.

Za další zásadní téma považuje von der Leyenová vyjednávání o novém víceletém rozpočtu EU na období 2021 až 2027, do něhož chce zapracovat ekologické a digitální priority. Zvláště některé západoevropské země včetně Německa však chtějí snížit reálný objem peněz v rozpočtu.

„Očekávání jsou na celoevropské úrovni vysoká, potřebujeme na ně ale finance,“ řekla šéfka komise. Připustila tak, že není jisté, zda se na všechny její plány v unijním rozpočtu dostane. Finské předsednictví EU v polovině prosince předloží na unijním summitu návrh rozpočtu s konkrétními částkami pro jednotlivé kapitoly, o nichž budou členské země dál vyjednávat.

Von der Leyenová se stala první ženou v čele Evropské komise. Šéfce exekutivy se podařilo zvýšit počet žen proti dosavadnímu Junckerovu týmu o tři. Mezi 12 ženami je i česká místopředsedkyně Věra Jourová. Mužů má nová komise 15, chybí komisař z Británie. Londýn totiž odmítl svého zástupce dodat s odvoláním na blížící se parlamentní volby a chystaný odchod Británie z EU. Evropská komise kvůli tomu s Británií zahájila řízení kvůli porušení povinností.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme