USA a Británie daly Iráku ultimátum do 17. března
Spojené státy a Velká Británie předložily Radě bezpečnosti OSN nový návrh rezoluce o Iráku. Ten stanovuje Bagdádu ultimátum k odzbrojení do 17. března. Pokud Saddám Husajn do té doby neodzbrojí, bude čelit válce, prohlásil americký ministr zahraničí Colin Powell. Podle šéfa zbrojních inspekcí Hanse Blixe Iráčané nyní s inspektory aktivně spolupracují, avšak nepředali dostatek důkazů o tom, že zničili zakázané zbraně.
"Irák, který má administrativní systém na dobré úrovni, by nám mohl poskytnout daleko více důkazních dokumentů o svých zbrojních programech. Bohužel od začátku zbrojních inspekcí spatřilo světlo světa a bylo nám předáno pouze několik nových důkazů. Je politováníhodné, že ani irácká deklarace ze 7. prosince nepřinesla nové materiály," uvedl Blix ve své další zprávě pro Radu bezpečnosti.
Hans Blix na druhou stranu ocenil, že Irák začal s ničením zakázaných raket Samúd-2. Podle jeho slov jde o podstatný odzbrojovací krok.
Inspektoři OSN budou podle Blixe od nynějška požadovat, aby se výslechy iráckých vědců podílejících se na vývoji zbraní konaly mimo území Iráku. Jak totiž řekl, je obtížné zajistit v Iráku podmínky, aby na vědce nebyl vykonáván nátlak.
Dokumenty podporující tvrzení Spojených států a Británie, že Irák se pokusil nakoupit uran v Nigérii, jsou zfalšované. Prohlásil to ředitel atomové agentury Spojených národů Muhammad Baradej. Zároveň dodal, že inspektoři nenalezli žádnou známku zakázané jaderné činnosti.
"Podle důkladných analýz, které jsme ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uzavřeli, a také ve spolupráci s experty mohu říci, že tyto dokumenty dokazující nedávné uranové transakce mezi Irákem a Nigerem, ve skutečnosti nejsou autentické. Proto mohu prohlásit, že tato tvrzení jsou neopodstatněná."
Britský ministr zahraničí Jack Straw po vystoupení šéfinspektorů předložil Radě pozměněný návrh nové rezoluce, která by měla posvětit odzbrojení Iráku silou. Spojené státy očekávají, že by se o ní mělo hlasovat příští týden. Podle diplomatických zdrojů údajně v úterý.
Nová verze dává iráckému vůdci Saddámu Husajnovi několik dní navíc, aby před případnou válkou odzbrojil. Ultimátum vyprší 17. března. Cílem tohoto kroku navrženého Británií je získat podporu nerozhodnutých členů Rady bezpečnosti.
Šéf americké diplomacie Colin Powell na zasedání Rady řekl, že Irák měl dost času na odzbrojení, ale nevyužil ho.
"Teď je čas pro Radu bezpečnosti, aby Saddámu Husajnovi řekla, že svými machinacemi nezastavil čas. Věříme, že navržená akční rezoluce je správná a měli bychom o ní v Radě bezpečnosti hlasovat ve velmi blízké budoucnosti. Čas se krátí a důsledky pokračujícího odmítání Saddáma Husajna odzbrojit budou velmi reálné," varoval Powell.
Německo, Čína, Rusko a Francie i po dnešku nadále trvají na pokračování inspekcí.
Jak potvrdil šéf francouzské diplomacie Dominique de Villepin, pro jeho zemi není ani pozměněný návrh rezoluce důvodem ke změně postoje. De Villepin dal po schůzce s Colinem Powellem jasně najevo, že změny v návrhu tohoto dokumentu musí být takové, aby z něj v žádném případě nevyplýval mandát k vojenskému útoku. Francie, jak naznačil ministr zahraničí, se přiklání ke stanovení termínu, do kdy musí Irák odzbrojit, ale odmítá souhlas s tímto krokem výměnou za pozdržení vojenské akce, jak navrhly Francii Spojené státy. Villepin však stále trvá na tom, že druhá rezoluce není v současné době nezbytná.
Také německá vláda nadále odmítá přijetí nové rezoluce, která stanoví ultimátum Bagdádu. Podle ministra zahraničí Joschky Fischera zpráva šéfa inspektorů Hanse Blixe dokazuje, že Irák učinil pokrok ve všech směrech. Podle Fischera je pokrok zřejmý a ukazuje se, že stále existuje mírová alternativa. Šéf německé diplomacie poukázal na likvidaci raket Samúd-2, rozhovory s iráckými experty i nečekanou zprávu o zbytcích biologických zbraní. Berlín proto odmítá snahu prosadit novou rezoluci, která by umožnila vojenský zásah a časové omezení práce inspektorů
Pro novou rezoluci tak jsou kromě Američanů a Britů zatím stále jen Španělsko a Bulharsko. Ekonomické zájmy na obou stranách Atlantiku řadí do pole nerozhodnutých Mexiko, Pákistán, Chile, Guineu, Kamerun a Angolu.
