USA a Čína se připojí ke klimatické dohodě. Země patří mezi největší znečišťovatele ovzduší
Spojené státy a Čína se v dubnu oficiálně připojí k pařížské klimatické dohodě. Ve společném prohlášení to potvrdili prezidenti obou zemí Barack Obama a Si Ťin-pching. Podpis Spojených států a Číny pod klimatickou dohodou je pro její úspěch klíčový. Obě země jsou největšími světovými znečišťovateli ovzduší.
Na klimatické konferenci v Paříži přijalo formálně dohodu více než 190 zemí světa. Skutečně ale neplatí, dokud se pod ní nepodepíše nejméně 55 zemí, které navíc musí být odpovědné za nejméně 55 procent vypouštěných emisí oxidu uhličitého.
Podepisování pařížské klimatické dohody začne 22. dubna. Slavnostního ceremoniálu v New Yorku by se mělo podle očekávání generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna zúčastnit 120 zemí. První podmínka pro platnost dohody by tak byla splněna. Ostatní státy se k ní navíc budou moct připojit ještě během dalších 12 měsíců.
USA a Čína se připojí k pařížské klimatické dohodě. Země patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. Téma pro Viktora Daňka
Stanovené kvóty vyžadují, aby se ke klimatické dohodě připojili i největší znečišťovatelé ovzduší. Čína i Spojené státy už přislíbily, že dohodu podepíšou.
Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA začnou spolu s Čínou prakticky naplňovat klimatickou dohodu ještě letos. Obama také vyzval ostatní státy, aby je následovaly.
Vyjednávání o klimatické dohodě v Paříži na přelomu listopadu a prosince nebyla jednoduchá. Diplomaté v Paříži intenzivně jednali dva týdny, ke shodě dospěli s jednodenním zpožděním. Čína i Spojené státy měly totiž do té doby ke klimatickým dohodám velmi rezervovaný postoj.
Pařížská klimatická dohoda předpokládá udržení globálního oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co největší přiblížení hodnotě 1,5 stupně. Každých pět let se navíc budou výsledky vyhodnocovat a případně se mohou i zpřísnit. Smlouva také vyčleňuje prostředky na pomoc v boji proti oteplování. Rozvinuté země budou v klimatickém boji finančně pomáhat rozvojovým. Každý rok by je měly podpořit dohromady částkou sto miliard dolarů.
Předchozí Kjótský protokol Čína ani Spojené státy neratifikovaly. Právě Čína produkuje nejvíce skleníkových plynů, na druhém místě jsou Spojené státy.
Ročně vypustí 20krát tolik oxidu uhličitého jako veškerá mezinárodní letecká přeprava dohromady.
Na Čínu ale začalo znečišťování ovzduší tvrdě dopadat. Metropole Peking musela v prosinci kvůli smogu několikrát vyhlásit červený, tedy nejvyšší stupeň poplachu.
Postoj Spojených států se změnil po kandidatuře Ala Gora na amerického prezidenta a po zvolení Baracka Obamy, který považuje boj proti klimatickým změnám za jednu ze svých priorit.
