USA a Kuba obnovují diplomatické vztahy. Otevřely plnohodnotná velvyslanectví
Kuba a Spojené státy po více než padesáti letech obnovily diplomatické vztahy. Zastupitelské mise v hlavních městech obou zemí, Washingtonu a Havaně, se změnily úderem dnešního dne na plnohodnotná velvyslanectví. Jde o součást postupného sbližování a ukončení desítek let nepřátelství, na kterém se v prosinci dohodli prezidenti obou zemí Barack Obama a Raúl Castro.
Diplomatický status takzvaných zájmových sekcí, které dosud spravovalo Švýcarsko, se oficiálně změnil. Jsou z nich teď plnohodnotná velvyslanectví.
Konzulární, obchodní i politické sekce budou fungovat pod mnohem méně restrikcemi, než tomu bylo dosud.
Obnovení diplomatických vztahů, které obě země přerušily v roce 1961, je historickou změnou. Na druhou stranu to neznamená, že se mění úplně všechno.
O vzájemném obnovování diplomatických vztahů mezi USA a Kubou mluvila Washingtonská zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová
Pro Američany, kteří chtějí cestovat na Kubu, dál platí omezení. To samé se týká amerických podniků.
I když se řada věcí za poslední měsíce začala měnit, americké ekonomické embargo dál platí. Může ho zrušit jen kongres. Mnozí zákonodárci, hlavně republikánští, však změnami nijak nadšeni nejsou.
Do Washingtonu přijel otevřít velvyslanectví a slavnostně vztyčit národní vlajku nad ambasádou kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez.
Ceremonii přihlíželo a 500 hostů. Rodríguez je od roku 1959 vůbec prvním kubánským ministrem zahraničí, který do Spojených států přijel na oficiální návštěvu.
Během slavnostního otevření ambasády kubánský ministr řekl, že obnovení kubánsko-amerických diplomatických vztahů bude smysluplné jen tehdy, pokud Spojené státy zruší hospodářské embargo a vrátí Kubě námořní základnu Guantánamo na východě ostrova.
V Havaně zatím americká vlajka nezavlaje. Tamní slavnost se odložila. Americký ministr zahraničí John Kerry poletí na Kubu až v srpnu.
Svého kubánského kolegu nicméně ve Washingtonu pozval k jednání. Podle ministerstva zahraničí budou mít na programu agendu, kde se otevírá velmi blízká spolupráce ve zdravotnictví, komunikacích i otázkách imigračních.
Podle ministra Kerryho má řeč přijít i na sporné momenty, které obě země dál rozdělují. Jde například o omezování lidských práv na Kubě, politické a ekonomické svobody tamních obyvatel.
Vztahy s Kubou ovlivní prezidentské volby v USA
„Diplomatické vztahy mezi Havanou a Washingtonem prakticky vzato nikdy nepřestaly. Takzvaná zájmová mise, kterou Spojené státy v Havaně vždy měly, má dnes 50 diplomatů a na 300 kubánských zaměstnanců. Přesto změny, ke kterým dnes došlo, jsou velmi důležité, byť jsou jen symbolické,“ podotýká Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů z univerzity v Bostonu.
O diplomatických vztazích USA a Kuby mluvil Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů z univerzity v Bostonu
„Hlavním úkolem obou úřadů bude vyřešit nekonečně složité majetkové problémy, které nastaly, když kubánští komunisté znárodnili americkým občanům majetek, jehož hodnota je dnes odhadována na osm miliard dolarů,“ vysvětluje Lukeš.
Podle něj by oteplování kubánsko-amerických vztahů mohlo zastavit vítězství republikánského kandidáta v příštích prezidentských volbách v USA:
„Jedni z hlavních republikánských kandidátů, senátoři Marco Rubio a Ted Cruz, totiž pocházejí z kubánských rodičů, kteří Kubu opustili po Castrově komunistickém převratu. Oba mají na současné oteplování vztahů mezi USA a Kubou své vlastní specifické názory a jejich případné vítězství by bezpochyby zlepšené vztahy zase zmrazilo.“
