Smrt ‚všehoschopného‘ generála jako rozbuška další krize. Zažehne útok USA v Iráku nový konflikt?

Napětí na Blízkém východě opět eskaluje. Smrt prominentního íránského generála Kásema Solejmáního, který se stal v noci na pátek terčem útoku amerických sil, ve světě vyvolává obavy z rozpoutání nové nestability. Teherán hrozí tvrdou odvetou, izraelská armáda vyhlásila pohotovost a USA vyzvaly k okamžité evakuaci svých občanů z Iráku. Kdo byl Kásem Solejmání? Jak útok ovlivní blízkovýchodní dění? A může přinést válku? Čtěte otázky a odpovědi.

Otázky a odpovědi Bagdád/Teherán/Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kásem Solejmání, velitel íránských elitních jednotek, na fotografii z října 2019. Na snímku je vidět výrazný prsten, který nosil na levé ruce | Zdroj: Profimedia

Kdo byl Kásem Solejmání?

Kásem Solejmání byl jedním z nejdůležitějších generálů íránských Revolučních gard – konkrétně elitních jednotek Kuds. Ty jsou určeny k zahraničím vojenských operacím od sbírání zpravodajských materiálů přes podporu převratů a výcvik zahraničních povstaleckých sil až po páchání atentátů. Kvůli těmto aktivitám se také loni dostaly na americký seznam teroristických organizací, na němž figuroval i samotný Solejmání.

Plánoval znovu zabíjet, říká Trump o smrti Solejmáního. V Teheránu demonstrují tisíce Íránců

Číst článek

Tichý muž, který prý nikdy nezvýšil hlas, byl považován za jednoho z nejmocnějších velitelů blízkovýchodního regionu a strůjce současné íránské vojenské strategie takzvaných zástupných válek – v Sýrii, Iráku a řadě dalších zemí.

Jak pro iROZHLAS.cz popisuje odborník na Írán a bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus, Solejmáního hvězda začala v Íránu stoupat během 80. let, kdy byl Írán ve válečném konfliktu s Irákem.

„Tehdy se ukázal jako velice schopný, dokonce všehoschopný velitel části íránských ozbrojených sil. Od té doby řídil celou řadu zahraničních operací pro obhajobu íránských zájmů a podporu celé řady často nestátních ozbrojených aktérů, jako je libanonský Hizballáh, šíitské irácké milice nebo ozbrojení povstalci v Jemenu,“ příbližuje Kraus.

Solejmání nicméně nebyl jen význačným vojenským velitelem, ale i přední politickou figurou íránského režimu. Díky svým vojenským úspěchům se v Íránu těšil velké popularitě, která v průzkumech překračovala i oblíbenost prezidenta Hasana Rúháního. Solejmání tak mohl dosáhnout na nejvyšší politické funkce režimu.

„Představoval válečného, národního hrdinu a jeho přesah do politiky byl opravdu značný. Byl fotografován s nejvyšším duchovním vůdcem a několikrát se hovořilo o tom, že by mohl mít i vlastní politické ambice a v budoucnu se stát například íránským prezidentem. To už se ale samozřejmě nestane,“ dodává Kraus.

Je pro USA jeho smrt důležitá?

K likvidaci šéfa jednotek Kuds, která proběhla na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa, došlo v noci na pátek na bagdádském letišti. Rakety explodovaly přesně v okamžiku, kdy Solejmání sestoupil ze schůdků letadla, aby se přivítal s představiteli iráckých Lidových mobilizačních sil (PMF) – organizace zastřešující irácké milice podporované Íránem.

Kromě Solejmáního útok nepřežilo celkem devět lidí včetně zástupce velitele PMF Abúa Mahdího Muhandise.

Podle prohlášení amerického ministerstva obrany bylo cílem operace odstrašit Írán od plánů na další útoky, Solejmání totiž podle Pentagonu „aktivně připravoval plány na útoky proti americkým diplomatům v regionu a na vojáky v Iráku a jinde“ a stál prý i za nedávným útokem na americké velvyslanectví v Bagdádu.

Úspěšnost operace tak Trump „oslavil“ americkou vlajkou, kterou bez dalšího komentáře v noci zveřejnil na svém twitterovém účtu.

„Z mého pohledu není smrt Solejmáního pro Spojené státy takticky nebo strategicky nijak dramaticky důležitá – jde spíš o propagandistickou záležitost,“ vysvětluje odborník Masarykovy univerzity s tím, že odvetný útok s cílem usmrtit tak výraznou postavu íránského režimu bude Bílý dům „velice intenzivně využívat“ a samozřejmě se promítne i do chystané kampaně Donalda Trumpa před prezidentskými volbami.

Podle Krause nicméně Spojené státy musely nějakým způsobem zareagovat na zvyšující se vlnu násilí, která v poslední době postihla Irák a která začala cílit na americké zastoupení v této zemi. Útok je proto nutné číst kontextu posledních událostí, jako je oznámení o posilování amerického vojenského personálu na iráckém území a útok na americké velvyslanectví v Bagdádu.

„Lze to skutečně číst jako odvetu za ozbrojené útoky, které v posledních dvou týdnech zasáhly Bagdád – především cíle USA a cíle jejich spojenců. Tyto útoky lze připisovat především na vrub iráckým šíitským milicím, které jsou do určité míry organizovány a do velké míry podporovány Íránem. A právě generál Kásem Solejmání byl tou figurou, která se v tomto směru angažovala ze všech nejvíc. Ostatně vypovídá o tom i jeho fyzická přítomnost v Bagdádu,“ říká Kraus.

Rozpoutá útok novou válku?

„Probudili jsme se do nebezpečnějšího světa. Vojenská eskalace je vždy nebezpečná.“ Těmito slovy komentovala operaci na bagdádském letišti francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amílie de Montchalinová. Obavy z ohrožení bezpečnosti však zaznívají z nejrůznějších koutů světa včetně Spojených států samotných.

Trump v zahraniční politice volí nové extrémy. Jeho nástupce to bude mít těžké, říká Obamův poradce

Číst článek

Například demokratická senátorka a prezidentská kandidátka Elizabeth Warrenová označila útok za „bezohledný tah“ a uvedla, že prioritou Washingtonu by mělo být vyhnout se válce. „Solejmání byl vrah zodpovědný za smrt tisíců lidí, včetně Američanů. Tento bezohledný krok ale eskaluje situaci s Íránem a zvyšuje pravděpodobnost dalších úmrtí a nového konfliktu na Blízkém východě,“ prohlásila Warranová.

Íránští představitelé ostatně Spojeným státům okamžitě slíbili „tvrdou odvetu“ a „zničující pomstu“ všem, kdo se na útoku proti Solejmánímu podíleli. Pohotovost následně vyhlásila i armáda Izraele, který je hlavním americkým spojencem v regionu.

„Dopad útoku na blízkovýchodní region bude mít zcela zásadní. Už to bylo slíbeno a je to poměrně logické, že přijde nějaká odveta Íránců. Ta odveta ale podle mě nebude přímá – nebál bych se otevřené války mezi Íránem mezi Spojenými státy, ale nepřímé vojenské konfrontace. To znamená využívání nestátních ozbrojených aktérů v zahraničí, kteří budou útočit na americké ambasády nebo symbolické cíle, jako jsou americké univerzity v Iráku nebo Libanonu, ale i restaurace McDonald's,“ míní Kraus.

Kvůli možnému ohrožení už Spojené státy prostřednictvím svého velvyslanectví v Bagdádu vyzvaly k okamžité evakuaci amerických občanů z Iráku a nabádají je, aby se nepřibližovali ani k budově velvyslanectví.

„V odvetě lze určitě očekávat útoky na americké občany nejen na Blízkém a Středním východě. Otázkou je, kdy, kde a v jaké intenzitě, ale věřím tomu, že americké velvyslanectví například v Bejrútu nebo právě v Bagdádu určitě trne napětím, co se bude dít a jestli se v příštích dnech, týdnech či měsících nestanou terčem,“ tvrdí odborník.

Jak útok ovlivní vztahy Iráku a USA?

Operace vedoucí ke smrti Solejmáního se může stát rozbuškou už tak napjatých vztahů na Blízkém východě – včetně těch mezi Spojenými státy a Irákem, kde se v současnosti nachází na pět tisíc amerických vojáků.

Ropa prudce zdražuje. Trh tak reaguje na zabití íránského generála Solejmáního

Číst článek

Zatímco část iráckých občanů přivítalo likvidaci šéfa jednotek Kuds s nadšením, premiér Ádil Abdal Mahdí označil noční útok za agresi vůči Iráku a masivní porušení jeho suverenity, jež v jeho zemi vyvolá válku.

„Obávám se, že dopady na americko-irácké vztahy budou velmi negativní. Tady nelze nalézt nic pozitivního, protože jde skutečně o porušení irácké suverenity. Kromě Solejmáního byli zabiti i význační činovníci a velitelé šíitských ozbrojených skupin al-Hašd aš-Šabí – ti jsou v Iráku považováni za válečné hrdiny, uskupení totiž dosáhlo vytlačení takzvaného Islámského státu z iráckého území,“ vysvětluje Kraus.

Íránem podporované skupiny, jejíž pohlaváři se stali vedlejšími oběťmi útoku na Solejmáního, přitom mají na iráckou politiku značný vliv a v současnosti se v Iráku těší nemalé popularitě. Íránskou podporu má i samotný Mahdí, který působí jako úřadující premiér – kvůli protivládním protestům totiž byl před rokem donucen podat demisi.

„Proto jde o útok na iráckou státnost, která svou legitimitu opírala o šíitské ozbrojené milice. Ty se rovněž staly terčem amerického útoku a byli při něm zabiti i jejich čelní představitelé. Iráčané by nějakého mrtvého Peršana možná neřešili, ale budou řešit své vlastní zabité při tomto americkém útoku,“ míní expert.

Jde o výhru, nebo přešlap?

Zatímco se Trump bude podle odborníků snažit prodat smrt Solejmáního jako vítězství jeho zahraniční politiky, ze světa přicházejí spíš rozporuplné reakce. Jak například uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD, místo aby se situace na Blízkém východ uklidňovala, se touto vojenskou akcí dál komplikuje. V ohrožení jsou podle něj i „křehké úspěchy“, kterých se podařilo dosáhnout v boji proti takzvanému Islámskému státu.

Tak rozdělené USA nikdy nebyly. Je to studená občanská válka, tvrdí publicista Dušan Neumann

Číst článek

Se skepsí na americkou operaci hledí i odborník Masarykovy univerzity. Vzhledem k okolnostem jde podle něj o bezprecedentní útok, který může vyvolat celou řadu problémů nejen v blízkovýchodním regionu, ale paradoxně i na americké domácí scéně.

„Vnímám to jako negativní krok. Došlo k překročení poměrně zásadní červené linie a je třeba to vnímat v kontextu, v jakém útok proběhl – bez schválení Kongresu a na území státu, který USA považují za spojenecký,“ komentuje Trumpovo rozhodnutí Kraus.

„Tento útok bude mít samozřejmě celou řadu negativních konsekvencí, byť samotná fyzická likvidace těchto lidí nic dramatického neznamená, symbolicky je to ale velice důležité. Dá se hovořit o novém precedentu a je otázka, jak se celá situace bude vyvíjet dál – a to jak na Blízkém východě, tak uvnitř americké politiky. Věřím, že i ona na to bude muset nějakým způsobem reagovat,“ uzavírá odborník.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme