Trump oznámil, že na Blízký východ posílá 1500 vojáků. Důvodem je údajné ohrožení Íránem
Spojené státy posílají na Blízký východ 1500 nových vojáků, jejichž úkoly budou především obranné. Podle agentury Reuters to v pátek oznámil americký prezident Donald Trump. Vojáci do oblasti míří kvůli blíže neupřesněné íránské hrozbě. Americká média s odvoláním na své zdroje tento týden uváděla, že ministerstvo obrany Bílému domu předloží plán na vyslání až 10 tisíc dodatečných vojáků, ale že není jasné, pro kolik vojáků se Bílý dům rozhodne.
V pátek agentura AP uvedla, že Trump informoval Kongres, že jako posilu do regionu pošle 1500 mužů a žen ve zbrani, což prezident následně potvrdil.
Američané ženou Írán do kouta, ale do války nechtějí, soudí analytička Kalhousová
Číst článek
Trump uvedl, že posily představují poměrně malý počet vojáků. Reuters s odvoláním na své zdroje napsal, že noví vojáci posílí americké obranné kapacity v regionu. Z vyrozumění, které Kongresu zaslal Bílý dům a které má AP k dispozici, vyplývá, že vojáci na Blízký východ odjedou v příštích týdnech.
Pentagon uvedl, že z 1500 vojáků bude skutečně nových jen asi 900, zbylých 600 již totiž v regionu působí v rámci stávajících misí, které budou prodlouženy. Sdělil rovněž, že součástí posil budou obsluha protiraketového systému Patriot, posádky průzkumných letadel a ženisté.
Žádný voják z těchto posil nebude vyslán do Iráku a Sýrie, což podle ministerstva obrany dokládá jejich obranné úkoly.
Ruský zákonodárce Vladimir Džabarov k americkým posilám uvedl, že Rusko by mohlo toto téma otevřít na jednání Rady bezpečnosti OSN, napsala agentura RIA Novosti.
Vágní hrozba
Washington o ohrožení ze strany Teheránu mluví stále častěji, podrobnosti této hrozby jsou ale nejasné. Jakékoli posílení vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě nicméně signalizuje obrat v názorech prezidenta, který opakovaně poukazoval na potřebu omezit počet amerických vojáků v regionu.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se loni vyostřily, když Washington odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a opět zavedl proti Teheránu sankce.
Americká armáda navíc v pátek uvedla, že podle ní jsou íránské revoluční gardy zodpovědné za útok na čtyři ropné tankery u pobřeží Spojených arabských emirátů v první půli května. V Íránu mají gardy významnou politickou a ekonomickou váhu a byly vytvořeny po revoluci v roce 1979 na její obranu proti zahraničním a vnitřním hrozbám.
Pokud chce Írán bojovat, bude to jeho oficiální konec, pohrozil americký prezident Trump
Číst článek
Revoluční gardy zařadily Spojené státy na seznam zahraničních teroristických organizací – poprvé v historii, neboť Washington dosud nikdy formálně neoznačil ozbrojené síly jiného státu za teroristickou skupinu.
Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí americké stanici NPR ve čtvrtek 16. května řekl, že Írán neusiluje o zvýšení napětí s okolními státy, ale má právo na obranu.
„Nepřejeme si eskalaci napětí v našem regionu. Pokud se něco zvrtne, prohrají všichni,“ řekl Ravančí. „Máme právo být připraveni. Máme právo na obranu,“ doplnil vzápětí a obvinil Spojené státy z šíření „falešných obvinění“ vůči Íránu.
Trump usiluje o větší odzbrojení Íránu a začátkem tohoto měsíce Spojené státy kvůli zmíněné hrozbě poslaly jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52.
