Íránští vůdci rozsévají smrt. USA zavedou nové sankce, řekl na shromáždění OSN Trump
Íránští vůdci rozsévají chaos, smrt a destrukci a ostatní země by se měly podílet na izolaci íránského režimu. Ve svém projevu během 73. zasedání Valného shromáždění OSN to řekl americký prezident Donald Trump. USA podle něho po listopadovém obnovení dřívějších postihů zavedou proti Teheránu další sankce. Trump v části projevu věnované Blízkému východu zopakoval, že Washington zareaguje, pokud syrský režim použije chemické zbraně.
USA letos odstoupily od dohody velmocí s Íránem, který výměnou za zmírnění sankcí omezil svůj jaderný program. Další signatáři, tedy Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo a Evropská unie, se úmluvu snaží udržet při životě.
Evropská unie a další země hledají způsob, jak obchodovat s Íránem navzdory americkým sankcím
Číst článek
Šéf Bílého domu v úterý ve zjevné narážce na íránské vojenské aktivity v Jemenu či Sýrii prohlásil, že Írán „nerespektuje své sousedy, hranice ani svrchovaná práva národů“.
Vůdci blízkovýchodní teokracie, kterou nazval „zkorumpovanou diktaturou“, podle něho zbídačují i vlastní národ. Další země by proto neměly trvat na „hrozné jaderné dohodě z roku 2015“, ale měly by se připojit ke snaze o naprostou izolaci režimu v Teheránu.
Trump po projevu podle agentury AP řekl, že podle jeho názoru s Teheránem dohoda „v určité chvíli“ uzavřena bude. Bude to podle něj chtít sám Írán, jelikož jeho ekonomika v podstatě selhává. Podle agentury Reuters Trump také doufá, že jednání s Teheránem budou podobná bezprecedentním americko-severokorejským rozhovorům.
Odpoledne před svým vystoupením na půdě OSN Trump na twitteru napsal, že zatím se sice neplánuje setkat s íránským prezidentem Hasanem Rúháním, ale v budoucnu to nevylučuje. „Jsem si jist, že je to velice příjemný člověk,“ uvedl prezident. O možné americko-íránské vrcholné schůzce na okraj Valného shromáždění OSN se spekulovalo, setkání ale vyloučil také Írán.
KLDR
Trump také v projevu poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za odvahu a vstřícnost, s jakou přistupuje k jednáním kolem sporného severokorejského jaderného a raketového programu. KLDR nicméně musí podle šéfa Bílého domu ještě podniknout řadu kroků. Sankce vůči severokorejskému režimu zůstávají v platnosti, zdůraznil Trump.
Kim Čong-un poslal do Washingtonu ‚vřelý dopis‘. Požádal v něm o další schůzku s Trumpem
Číst článek
Americký prezident podotkl, že KLDR zastavila jaderné testy, propustila americká rukojmí a její rakety již nadále nelétají přes jihokorejskou hranici. Kimovi, s nímž se v červnu sešel na historické schůzce v Singapuru, poděkoval za „odvahu a kroky, které dosud podnikl“. Ocenil také podporu Jižní Koreje, Japonska a Číny.
Kim na singapurském summitu slíbil pracovat na denuklearizaci Korejského poloostrova. Trump mu výměnou za to nabídl bezpečnostní záruky a rušení sankcí.
Trumpova úterní slova na adresu KLDR byla o poznání mírnější než loni, kdy hlava USA ve Valném shromáždění OSN označila severokorejský režim za zvrácený a obvinila ho z bezohledné snahy získat jaderné zbraně. Trump tehdy řekl, že pokud bude KLDR ohrožovat Spojené státy, Washington nebude mít jinou možnost, než Severní Koreu zcela zničit.
V pondělí Trump uvedl, že další vrcholná schůzka s Kimem se pravděpodobně uskuteční „velmi brzy“.
Nord Stream 2
Trum se projevu k Valnému shromáždění OSN věnoval i chystanému plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska přímo do Německa. Učiní Německo zcela závislým na ruské energii, uvedl americký prezident. Budovaný plynovod spojí Německo s Ruskem po dně Baltického moře. Trump projekt opakovaně kritizuje, podle něj takto Moskva posílí svůj vliv v Evropě.
Sýrie, Ukrajina, Írán i Nord Stream 2. Německá kancléřka Merkelová jednala s prezidentem Putinem
Číst článek
Rusko to popírá a Trumpův postoj považuje za pokus přinutit Evropany k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Nový podmořský plynovod i již existující trasu Nord Stream 1 kritizují i některé další východoevropské státy, jako je Polsko nebo Ukrajina, které přijdou o část poplatků za tranzit ruského plynu do střední a západní Evropy.
Šéf Bílého domu již v červenci na summitu NATO obvinil Německo, že je zajatcem Ruska kvůli své energetické závislosti, a vyzval k zastavení prací na plynovodu Nord Stream 2, jehož stavbu řídí Rusko. Berlín tehdy Trumpova slova odmítl a uvedl, že je otevřen diverzifikaci svých energetických zdrojů.
Náměstek amerického ministra energetiky Dan Brouillette před několika dny v rozhovoru s německým listem Bild uvedl, že americké společnosti by mohly začít dodávat do Německa zkapalněný zemní plyn nejpozději do čtyř let. Dodávky z USA by mohly ohrozit pozici Ruska, které má nyní na dovozu plynu do Německa podíl kolem 60 procent.
Brouillette uznal, že americký LNG bude dražší. Dodal však, že vstup amerických dodavatelů na německý trh stanoví pro ruský Gazprom a další dodavatele cenový strop. Státní Gazprom vede konsorcium, které staví Nord Stream 2.
Americký velvyslanec Richard Grenell německému listu řekl, že německá kancléřka Angela Merkelová Trumpa osobně ujistila, že Německo chce nakupovat LNG ze Spojených států.
Finanční pomoc jen pro upřímné přátele
‚Příležitostně ne tak dobré vztahy.‘ Trump jednal v New Yorku s Macronem, řešili obchod
Číst článek
Spojené státy budou finančně pomáhat pouze těm zemím, které chovají k USA respekt a které s nimi mají přátelské vztahy, uvedl dále Trump. Ministr zahraničí Mike Pompeo podle něho přehodnotí výši příspěvků tekoucích do světa z Washingtonu.
Trump již delší dobu prosazuje omezení americké pomoci některým zemím, které podle něho nespolupracují s USA na zásadních tématech, jako je mírový proces či boj s terorismem, což se týká například Palestiny či Pákistánu.
„Zahraniční pomoc budeme poskytovat jen těm, kteří nás respektují a jsou našimi upřímnými přáteli,“ prohlásil Trump v projevu ke světovým státníkům.
Zároveň zopakoval, že Spojené státy se budou napříště podílet na mírových misích OSN nejvýše 25 procenty. Za poslední rok činil podíl amerických nákladů 28,5 procenta. O tomto snížení hovořila již na jaře americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová.
