Biden nařídil přezkoumat hrozby vnitřního terorismu. Motivoval ho k tomu útok na Kapitol
Prezident USA Joe Biden nařídil federálním úřadům a zpravodajským službám zmapovat nebezpečí, které pro Spojené státy představuje vnitřní extremismus. V pátek to oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Biden tak učinil jen několik týdnů poté, co příznivci exprezidenta Donalda Trumpa zaútočili na sídlo Kongresu ve snaze zvrátit výsledek listopadových voleb.
Kromě ministerstva pro vnitřní bezpečnost se bude úkolem zabývat rovněž kancelář ředitelky tajných služeb (DNI), která vznikla po útocích z 11. září 2001 ve snaze koordinovat činnost rozvědek při boji s mezinárodním terorismem.
Hořce rozdělený národ, chaos i oslabení republikáni. Americká média hodnotí Trumpův konec
Číst článek
Bidenův krok tak podle agentury AP napovídá, že se americké úřady chtějí soustředit na to, jak lépe zamířit pozornost zpravodajských služeb a policie i na domácí hrozby. Vlastní přezkum v této věci přitom provede i Národní bezpečnostní rada (NSC).
„Útok na Kapitol z 6. ledna, při němž došlo k tragickým úmrtím a škodám, podtrhl to, co všichni víme: Rozmach vnitřního násilného extremismu je vážnou a rostoucí hrozbou pro národní bezpečnost,“ řekla Psakiová, podle níž bude vláda při posuzování problému „respektovat ústavně chráněnou svobodu projevu a politické aktivity“.
Na otázku, zda jsou pro boj s tímto typem terorismu zapotřebí nové metody, Psakiová odpověděla, že vláda musí jednoznačně činit více než dosud. „Proto prezident nařídil týmu pro národní bezpečnost vykonat tento přezkum hned druhý celý den v úřadu,“ poznamenala.
Priorita: boj s terorismem
Podle demokratického předsedy výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů Adama Schiffa je zásadní, že Bidenova administrativa ukazuje, že boj s vnitřním terorismem považuje za jednu ze svých priorit.
„Zejména krajně pravicový extremismus hlásící se k ideologii bělošské nadřazenosti, který má živnou půdu na sociálních sítích, se stal jednou z největších hrozeb pro náš stát,“ prohlásil Schiff.
Útok na Kapitol, po němž sněmovna podala na Trumpa již druhou ústavní žalobu, vyvolal podle AP otázky ohledně toho, zda je americký bezpečnostní aparát po letech boje s mezinárodním terorismem připraven konfrontovat podobné hrozby přicházející zevnitř. Zatím však není jasné, kdy bude Bidenem nařízený přezkum hotový, a zda přinese reálné změny v přístupu a metodách bezpečnostních složek.
Policie zatkla po nepokojích desítky lidí, z nichž někteří byli členy krajně pravicových milic, které se podle zachycené internetové komunikace připravovaly na „občanskou válku“ nebo na zavraždění či únos některých zákonodárců.
