Čech v USA: Nepokoje ukázaly, jak moc je země rozdělená. Rasové problémy oživila Obamova vláda

„Rozpor mezi Trumpovou rétorikou a vládními činy je výrazný. Média, která tu jsou z 90 procent levě či progresivně orientovaná, toho využívají, protože najít v Trumpových projevech nějaký nesmysl nedá moc velkou práci,“ říká publicista Dušan Neumann, který 40 let žije ve Spojených státech. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz popisuje, v čem se podle něj aktuální americké nepokoje liší od protestů v minulosti, i dopady na prezidentské volby.

Rozhovor Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokračující protesty v USA kvůli smrti černocha George Floyda při policejním zásahu v Minneapolisu, připojilo se k nim víc než sedm desítek amerických měst | Zdroj: Reuters

Řadu měst ve Spojených státech zachvátily desetitisícové demonstrace proti policejní brutalitě, které odstartovalo úmrtí Afroameričana George Floyda. Situace se na mnoha místech vyhrotila, v desítkách měst byl vyhlášen i noční zákaz vycházení. Jaká je situace v pensylvánském Pottsville, kde žijete?
Tady je to naprosto klidné. Včera tady byla demonstrace (rozhovor proběhl v pondělí odpoledne – pozn. redakce) před soudní budovou, kam přišlo asi 70 demonstrantů, 30 čumilů a 20 policistů. Lidé většinou jen koukali a největším nenávistným projevem bylo řvaní jednoho dobře maskovaného člověka. Musím přiznat, že místní černošská komunita je malá a nikdy tady nebyly žádné problémy. Je to tu rasově velmi smířlivé. Je tu hodně lidí z Koreje, Vietnamu a jeden Čech, to jsem já.

Paradoxně můžeme být Trumpovi vděčni, že ukázal Ameriku, jaká je, říká analytik Boháček k protestům

Číst článek

Jak prožíváte aktuální situaci, když ji spíš sledujete v médiích než na vlastní oči?
Pamatuji si na podobné nepokoje ze začátku 90. let v Los Angeles. Tehdy to byl případ Rodneyho Kinga – to byl na rozdíl od George Floyda skutečný zločinec, kterého policie po automobilové honičce dopadla a zbila. Nakonec za to vysoudil odškodné, tento případ tedy dopadl úplně jinak. Je ale vidět, jak se časy mění.

Policie dlouhou dobu zůstávala nečinná, protesty se proto rozrostly. Mírové a pokojné demonstrace by snad ani nikoho nezajímaly – hlavně ne média, jejichž pozornost poutá především to, když někde hoří nebo se rabuje. Rabování je mnohem viditelnější, protože je zaznamenáváno médii, zatímco pokojné demonstrace, kde nikdo nic nerozbíjí, média příliš nezajímají.

Druhá věc jsou pak nové technologie. Dnes má každý chytrý telefon, kterým může natáčet, což před dvaceti třiceti lety nebylo. Internet a sociální sítě tak přispívají k rozdmýchávání těchto nepokojů, protože zprostředkovávají násilné akty a ti méně odolní se k tomu přidávají, protože víme, jak funguje psychologie davu. Bohužel se to proto vymyká jak z rukou policie, tak organizátorů mírových pochodů.

Jak sám zmiňujete, Spojené státy již v minulosti zažily protesty, které reagovaly na smrt či policejní násilí vůči Afroameričanovi a které se zvrhly v násilné nepokoje. V čem ještě je podle vás současná situace jiná či vážnější? 
Neřekl bych, že je situace horší, ale je jiná právě kvůli internetu a sociálním sítím, které záběry z protestů okamžitě šíří dál. Musím říct, že pro mě je velice smutné, když vidím, že někdo hodí zápalnou láhev do obchodu, okolo stojí desítky lidí, ale nikdo z nich nejde hasit a všichni to jen natáčejí.

Dívka se skateboardem v ruce v reflexně svítivém zeleném tričku běží pryč a křičí: „Běžte domů, mají plyn!“ | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Rozdíl, co Trump říká a dělá

Mnozí analytici upozorňují, že Spojené státy mají dlouhodobý socioekonomický a rasový problém, vytvářejí se předměstská ghetta, kde se lidé potýkají s nedostupností zdravotní péče a podobně. Dala se z tohoto pohledu podobná situace očekávat?
Musím říct, že se rasové problémy v posledních letech bohužel oživily. Podle mě k tomu přispěla situace za vlády Baracka Obamy, jehož politika – ač pravděpodobně nechtěně – přiměla zejména černošské komunity, aby se stavěly do rolí obětí. Objevila se organizovaná hnutí, která například požadovala, aby se černošským obyvatelům vyplatily náhrady za to, že jejich praprapředci byli do země před dvěma sty lety přivezeni jako otroci. Tyto věci, které nemají opodstatnění, pomáhají rozdmýchávat rozdělení lidí.

Publicista Dušan Neumann žije ve Spojených státech téměř 40 let | Foto: Dušan Neumann

Říkáte, že se rasové problémy oživily i kvůli vládě demokratického prezidenta Baracka Obamy. Co tedy podle vás pro zlepšení situace a stmelení společnosti udělala vláda Donalda Trumpa, která je u moci poslední čtyři roky?
Ještě před propuknutím koronavirové krize byla v černošských komunitách vůbec nejmenší nezaměstnanost od doby, co se to začalo počítat. Trump nedělal vůbec nic, pokud jde o rasové politické záležitosti, ale hnal to přes ekonomiku. Tedy ne Trump – to není král – ale celá jeho administrativa. Šlo o to rozjet ekonomiku, aby se Spojené státy staly energeticky nezávislými zejména na zemích Středního východu a aby se průmyslová produkce vrátila zpátky do USA – zejména ta, která vyžaduje méně kvalifikovanou pracovní sílu. A to se částečně podařilo.

Než přišla koronavirová krize, nezaměstnanost se pohybovala kolem tří procent. Na minimech byla i nezaměstnanost černošské a hispánské komunity a zdálo se, že část těchto voličů se přiklání na stranu republikánů. Dnes, kdy je nezaměstnaných najednou 42 milionů, je všechno pryč. Přiznávám, že lidé, kteří jsou na nejnižším stupínku a kteří o zaměstnání nyní přišli, těm to musí připadat jako veliká nespravedlnost a jak to bývá, viní z toho vládu.

Trump je nicméně často kritizován za to, že jeho výroky společnost rozdělují a mohou podněcovat k násilí. Z vašeho pohledu Trump svou vyostřenou rétorikou k současné napjaté situaci nepřispívá?
To je samozřejmě možné, ale je to úhel pohledu. Je rozdíl v tom, jak Trump mluví a jaké jsou reálné skutky administrativy. On se skutečně dost často chová jako showman, mluví ve zkratkách a píše tweety – to bych mu zakázal, kdybych měl tu moc – ale ty výsledky jsou jiné.

Trump nechal vyklidit klidný protest, aby se vyfotil s biblí u kostela. ‚Jsem pobouřená,‘ říká biskupka

Číst článek

Můžeme to ukázat na něčem, co je daleko viditelnější. Trump v projevech říká, jaký je kamarád s prezidentem Číny nebo Kim Čong-unem a podobně, ale pak zjistíte, že největší sankce na Čínu a Severní Koreu uvalila právě Trumpova vláda. Takže ten rozpor mezi jeho rétorikou a vládními činy je dost výrazný. Média, která tu jsou z 90 procent levě či progresivně orientovaná, toho samozřejmě využívají, protože najít v Trumpových projevech nějaký nesmysl nedá moc velkou práci.

Situace tedy může být vyostřenější i kvůli Trumpově rétorice?
Řekl bych, že ne, protože on naštěstí dva dny veřejně skoro nevystupoval. Jeden z jeho tweetů, kde píše, že když se vypalují obchody, mohou začít létat kulky, byl vykládán jako podněcování k násilí. Já si ale myslím, že to tak není, protože gumové kulky už létat začaly. Během protestů byl zastřelen 18letý černošský mladík v Atlantě – nikoliv policií, ale z davu loupežníků. Je to velice složité a bude trvat několik měsíců, než se to vyšetří.

Během nepokojů dochází k rabování, většinou jsou ale protesty poklidné. Na internetu přitom koluje řada videí, na nichž pořádkové složky násilně zasahují proti účastníkům protestů. Jak na takový postup reaguje americká veřejnost?
Dvojím způsobem. Je totiž pokojný protest a pokojný protest. Když vám protestující vběhnou na dálnici a zastaví veškerý provoz, jaká je to forma demonstrace, když mohou protestovat o kousek vedle? Vzhledem k tomu, že je ekonomika tady skoro na dně, dochází k jejímu narušení i narušení svobody ostatních lidí, kteří jsou závislí na tom, že jim náklaďáky dovezou chleba. Policie tedy vyzve lidi, aby šli demonstrovat jinam, ale když si lehnou na silnici, tak je policie posbírá.

Demonstranti na místě i odpalují ohňostroj a podařilo se jim i oheň rozšířit. Zapálili i budovu správy parku před Bílým domem a všichni se dávají rychle na útěk | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Příkop se prohloubil

Co tedy aktuální dění vypovídá o americké společnosti?
Vypovídá to, že je hluboce rozdělená a za vlády prezidenta Trumpa se tento příkop ještě prohloubil. Dříve byly protichůdné politické směry ochotné spolu debatovat a dojít k nějakému kompromisu. Reprezentanti Demokratické a Republikánské strany se na půdě Kongresu pohádali, pak si sedli do nejbližší irské hospody a u piva se dohodli na něčem, co nakonec vyústilo v kompromis. To dneska prakticky není.

Je to rozpor téměř filozofický. Je to rozpor mezi částí veřejnosti, která se drží tradičních amerických hodnot – svobody, individualismu, ochoty riskovat – a stále narůstající částí americké společnosti, která požaduje, aby se o ně vláda více starala, něco jako býval socialismus v Československu. O to usiluje část americké společnosti, já jsem v tomhle směru ale trochu pesimista.

Lukeš: Krize změní USA k nepoznání. Je šokující, jak málo lidí věří realitě a kolik jich Trumpovi tleská

Číst článek

Za pět měsíců Američané rozhodnou, zda v Bílém domě zůstane Donald Trump, nebo ho nahradí pravděpodobný demokratický protikandidát Joe Biden. Bude incident v Minneapolisu jednou z hlavních událostí letošního volebního roku?
Bude záležet i na tom, jak dlouho ho budou média oživovat. Ale myslím si, že rozhodující pro znovuzvolení Trumpa bude to, jestli se ekonomika někdy v září začne sbírat a jestli dnes víc než 40milionová nezaměstnanost do voleb klesne alespoň na nějakých deset až dvacet milionů. V takovém případě by byla pravděpodobnost Trumpova znovuzvolení větší. Pokud k tomu nedojde, myslím, že to asi nevyhraje a Ameriku budou čekat další dost nepříjemné čtyři roky.

V jakém smyslu nepříjemné?
Mám na mysli výhled, že se situace vrátí do normálu, protože lidé budou zaměstnaní a budou mít víc peněz. Když mají lidi plné břicho, tak neradi demonstrují. Vždyť vláda udělala naprosto socialistický krok tím, že nám každému poslala 1200 dolarů, což je poměrně slušná částka za nic. I my, co máme penze, jsme dostali 1200 dolarů, které jsem v podstatě nepotřeboval. Tedy ne že bych to vrátil, protože za roky placení daní jsem pochopitelně odvedl daleko víc, ale dovedete si přestavit tu obrovskou sumu peněz.

Čili pokud se hospodářská situace nezlepší, nedojde k plné zaměstnanosti, vrácení amerického byznysu z Číny a podobně, nedovedu si představit, že by Spojené státy byly v příštích 20 letech takové jako před třemi měsíci. A Trump k tomu směřuje. On se o ideologické věci nestará, tomu v podstatě ani nerozumí, ale byznysu ano. Tam to chce hnát a udělat Ameriku soběstačnou, což je nakonec to nejlepší, co můžete pro lidi udělat.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme