Nominační sjezd jako ‚vyznání loajality Trumpovi‘. Bude jednota republikánů ve volbách stačit?

Ve volbách se bude rozhodovat mezi „americkým snem a ničivým socialismem“, uvedl Donald Trump během projevu, kterým završil čtyřdenní republikánský sjezd. V podobném duchu se ostatně nesly projevy po celou dobu sjezdu, který podle oslovených analytiků dokázal hluboké rozdělení americké společnosti a téměř bezmeznou loajalitu strany Trumpovi. Z republikánů se stává strana jednoho muže, je ale otázkou, zda se tato jednota odrazí na výsledku voleb.

Analýza Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve volbách se bude rozhodovat mezi „americkým snem a ničivým socialismem“, uvedl Donald Trump během projevu, kterým završil čtyřdenní republikánský sjezd. | Zdroj: Reuters

„Všechno, co jsme dosáhli, je nyní v nebezpečí. Tyto volby rozhodnou, jestli budeme bránit americký způsob života, nebo dopustíme, aby to všechno radikální hnutí kompletně zbouralo a zničilo,“ prohlásil Trump před budovou Bílého domu, zatímco se jeho odpůrci za plotem snažili řeč narušit výkřiky a bubnováním.

Trump přijal republikánskou nominaci na prezidenta. Slíbil vítězství nad koronavirem a brzkou vakcínu

Číst článek

V jednom z nejdelších „sjezdových“ projevů v americké historii Trump přislíbil vítězství nad pandemií koronaviru a neobešel se bez útoků na svého demokratického rivala Joea Bidena, kterého označil za příslušníka „zkrachovalé politické třídy“.

Jak podotýká americký deník The New York Times, Trump se svou 70minutovou řečí snažil zvrátit obrázek nadcházejícího souboje o Bílý dům, který nemá být vnímán jako „referendum“ o jeho prezidentství a přístupu ke koronavirové krizi, ale jako volba mezi dvěma naprosto rozdílnými vizemi Ameriky. Podobná slova přitom zaznívala i od řečníků skončeného republikánského sjezdu, který se uskutečnil jen týden po tom demokratickém.

Celé čtyři uplynulé dny se nesly ve znamení jediného – osoby Donalda Trumpa a „nutnosti“ zabránit nástupu demokratů do čela Spojených států. „Sjezd byl takovým vyznáním loajality Donaldu Trumpovi. To je podle mě hlavní téma sjezdu a poukazují na to i mnozí komentátoři napříč spektrem,“ popisuje pro iROZHLAS.cz amerikanista Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.

Rozdělená společnost

Zejména první sjezdový den se vedle Donalda Trumpa v projevech republikánských řečníků často objevovalo také jméno jeho demokratického protikandidáta a někdejšího viceprezidenta Obamovy administrativy Joea Bidena. Ve své řeči se do něj mimo jiné opřel Trumpův syn, který Bidena vykreslil jako vysněného kandidáta Pekingu, a prohlásil, že jeho údajně radikálně levicová politika zabrání hospodářskému zotavení po koronavirové krizi.

Rozdělená Amerika se zhmotnila v Charlotte, kde Trump přijal nominaci do prezidentského souboje

Číst článek

Jak pro iROZHLAS.cz podotýká amerikanista Ústavu mezinárodních vztahů Jan Hornát, republikáni před volbami dlouhodobě vykreslují Bidena jako socialistu a krajně levicového demokrata, přestože jde spíše o umírněného politika.

„Biden není představitel krajní levice, naopak je umírněnější, spíše konzervativní demokrat, ale republikánský narativ je nyní takový. Tvrdí, že jestli Biden vyhraje, země se bude dál posouvat doleva a to povede k ničení americké identity – Amerika totiž byla vždy výjimečná tím, že tam nebyl sociální stát a společnost byla vždy založená na tom, že každý má využít vlastní potenciál, aby se vyšvihnul nahoru,“ říká Hornát.

„Strašení voličů“, že případné vítězství druhé strany Ameriku zničí, je podle něj nicméně vlastní jak republikánům, tak i demokratům. V případě vítězství republikánů totiž demokraté varují před zničením jiné tradiční vlastnosti Spojených států. Tou je podle Hornáta „americká inkluze“, kdy do země vždy mohli přijít lidé z nejrůznějších koutů světa, integrovali se a tím obohatili společnost. Odborník zároveň podotýká, že i během demokratického sjezdu převažovaly hlavně útoky na Trumpa a hrozba toho, co přinesou další čtyři roky jeho vlády.

„Na obou sjezdech byla jasně vidět nesmírná polarizace americké společnosti, která je historicky bezprecedentní. Ukazuje to i hlasování kongresmanů,“ dodává Hornát s tím, že dříve bylo běžné, když republikánský kongresman v některých případech častěji hlasoval s demokraty a obráceně. To už v současnosti neplatí.

Další řečník? Zase Trump

Letošní nominační sjezdy byly v řadě ohledů jiné než v minulosti, a to nejen tím, že kvůli pandemii koronaviru probíhaly z velké části virtuálně. Republikánský sjezd, který Spojené státy sledovaly v uplynulých čtyřech dnech, byl výjimečný například i skladbou vystupujících řečníků. 

Demokratická budoucnost. Kamala Harrisová přiláká mladší voliče, pak může vystřídat Bidena, říká expert

Číst článek

„Určitě byl sjezd jiný v tom, že v jednom ze dnů byla polovina vystupujících členy Trumpovy rodiny. Neviděli jsme žádného kritika Donalda Trumpa, strana už asi opouští rovinu, kdy bylo v jejím rámci několik proudů, a stává se stranou jednoho muže. To je asi ten největší rozdíl. Republikáni před čtyřmi lety podepsali smlouvu s ďáblem, teď už je to přijatý fakt a nikdo to nezpochybňuje. Tomu odpovídal i sjezd,“ odhaduje Boháček.

Zatímco Donald Trump mladší na sebe strhnul pozornost první den nominačního sjezdu, v úterý se řeči chopila prezidentova manželka Melania, ale také syn Eric a u pomyslného řečnického pultu se ve stejný den vystřídala i dcera Tiffany. Nelze opomenout ani zapálený projev Kimberly Guilfoyleové, partnerky Trumpa mladšího a někdejší moderátorky stanice Fox News. Ve čtvrtek pak otce podpořila i dcera Ivanka.

„Před čtyřmi lety strana přece jen nebyla tak sjednocená, byly různé pohledy na určité situace i program, teď už je to víceméně o tom vyhrát volby znovu,“ dodává Boháček.

Také absence programu pro další mandát je něco, čím se letošní republikánský sjezd odlišuje, konstatoval začátkem týdne deník Washington Post. Podle něj je zvykem, že strany na národních sjezdech předloží Američanům své priority a základní hodnoty, na kterých chtějí v příštích čtyřech letech stavět.

Tentokrát ale republikáni místo programu přijali usnesení, podle kterého strana „s nadšením podporuje prezidenta Trumpa“ a „nadále hodlá se zápalem podporovat jeho politiku Spojených států na prvním místě“. Letos je tak stranickým programem Donald Trump, konstatuje americký list.

„Trump je kritizován nejen demokraty a liberálními médii, že žádný program nemá, ale i samotnými republikány. Trump hovoří o tom, co všechno dokázal, ale nemluví o budoucnosti a o tom, co by další administrativa měla udělat,“ komentuje Hornát pro iROZHLAS.cz

Pokračuje republikánský sjezd. ‚Donald nepoleví, dokud se o každého nepostará,‘ ujišťovala Trumpová

Číst článek

Podle Boháčka je sice pravda, že diskuse o dalších vizích na sjezdu sice chyběla, dodává ale, že nominační sjezdy nikdy nemají takovou roli – spíš než střetem názorů jsou totiž symbolickými, mediálními událostmi. V tomto smyslu tak sjezd nevybočoval ze zaběhnutých standardů, míní odborník.

„Během sjezdů se obvykle pronášejí prohlášení, která podporují program daného kandidáta, ale přece jen Donald Trump není programovým kandidátem. Možná i z toho titulu můžeme republikány vnímat jako stranu, která už rezignovala na konkrétní politiku – minimálně na tradiční konzervativní politiku v oblasti rozpočtu, který se snažili mít odpovědný, ale to už není součástí jejich diskurzu. Republikáni přijali jako hlavní náplň jejich programu sociální konzervativismus, který mobilizuje jejich voliče a díky tomu situaci interpretují tak, že začíná kulturní válka s levicí,“ míní Boháček.

Tento typ konzervatismu je pro republikány mnohem důležitější, proto vyzdvihují konzervativní témata, jako je – v kontextu aktuálních rasových nepokojů – ochrana „práva a pořádku“, ale také potraty nebo křesťanské hodnoty, míní analytik a dodává: „Soustředí se na emocionální vyvolávání hodnot a na to, že hrozí kulturní revoluce. Možná to je také důvod, proč Trump nijak neřeší program, protože to nelze v programu nijak podchytit.“

Trump zacílil na Afroameričany

Co se týče témat, která během projevů nejčastěji zaznívala, tak kromě ekonomiky a boje s pandemií byl již zmíněný důraz na „právo a pořádek“. Po uklidnění situace v amerických ulicích ve středu volal mimo jiné i viceprezident Mike Pence.

„Aby bylo jasno: násilnosti musí přestat,“ zdůraznil během svého projevu Pence s odkazem na aktuální rasové nepokoje. Ty se rozhořely letos v květnu po smrti černocha George Floyda v Minneapolisu, který zemřel při tvrdém zásahu bělošského policisty.

Bojkot uvnitř basketbalové ‚bubliny‘. NBA se zastavila, LeBron a spol. jsou pro ukončení sezony

Číst článek

Vedle toho se ale řečníci snažili získat také podporu Afroameričanů a imigrantů. Například afroamerický bojovník za lidská práva Clarence Henderson uvedl, že Trump udělal „za čtyři roky pro Afroameričany více než Joe Biden za padesát“. Také bývalý hráč amerického fotbalu Jack Brewer bránil v projevu prezidenta před osočováním z rasismu.

„Přijde mi zajímavé, jak se Trump snaží zaujmout afroamerické voliče. Bylo tam několik proslovů, které hrály na slabost Joea Bidena a jeho incident, kdy prohlásil o Afroameričanech, že pokud nevědí, zda volit jeho, nebo Trumpa, nejsou ‚černí‘. S tím souvisí i pro mě nejkladnější projev sjezdu pronesený republikánským senátorem a Afroameričanem Timem Scottem, který je republikány často vyzdvihován jako odpověď na argument, že Afroameričané jsou elektorátem demokratů,“ říká Boháček.

„Myslím, že to je poměrně zajímavá taktika, protože obrázek Joea Bidena a Kamaly Harrisové (demokratická kandidátka na viceprezidentku) jakožto politiků, kteří budou hájit afroamerickou menšinu a budou se snažit o změnu systému i policejní reformu, je poměrně slabý. Tim Scott je jeden z hlavních zástupců této komunity mezi republikány. Jeho proslov byl dobrý, možná byl jediný ze všech proslovů, který se blížil něčemu, čemu se říká konzervativní republikánská politika,“ dodává odborník.

Kromě senátora Tima Scotta z Jižní Karolíny během pondělního večera upoutal pozornost také někdejší sportovec a Afroameričan Herschel Walker, který odmítl tvrzení označující Trumpa za rasistu. „Považuji to za osobní urážku, když si lidé myslí, že bych se mohl 37 let přátelit s rasistou,“ prohlásil během nominačního sjezdu.

Změní sjezd misky vah?

Republikánský sjezd a celkově americké prezidentské volby se odehrávají v době, kdy Spojené státy prožívají jedno z nejbouřlivějších dění v novodobé historii. Pandemie koronaviru, se kterou je spojována ztráta životů více než 180 tisíc Američanů, v posledních týdnech nabírá na síle, ekonomika se propadá a neutichají ani celostátní protesty proti policejní brutalitě a rasismu.

Lukeš: Krize změní USA k nepoznání. Je šokující, jak málo lidí věří realitě a kolik jich Trumpovi tleská

Číst článek

Mezitím klesá i popularita současného šéfa Bílého domu, který ještě na začátku roku vedl průzkumy veřejného mínění, náskok Bidena se ale v posledních týdnech zvyšuje. Může právě proběhlý sjezd tento trend zvrátit?

„Nemyslím si, že sjezdy stran mají ten efekt, že by přilákaly nové voliče. To, co mění misky vah, jsou prezidentské debaty, kde lidi vidí proti sobě stát dva kandidáty a kdy mohou hodnotit jejich schopnost vést národ a artikulovat konkrétní ideje. Tam se to láme. Pokud kandidát udělá během debat chybu nebo řekne nějakou hloupost, může to změnit preference. Ale sjezdy takový efekt nemají,“ říká Hornát z Ústavu mezinárodních vztahů s odkazem na debaty, které odstartují na konci září.

Odborník zároveň upozorňuje, že celonárodní průzkumy veřejného mínění jsou v americkém kontextu v podstatě irelevantní. Jde totiž především o hlasy volitelů, klíčové je proto sledovat hlavně ty státy, kde není takzvaně předem rozhodnuto.

„Pro Bidena není důležité, jestli v Kalifornii vyhraje 51 ku 49 nebo rozdílem 99 ku jedné, protože bude mít pořád jen 53 hlasů volitelů, které jsou důležité pro závěrečnou volbu. Preference Bidena rostou právě v Kalifornii a dalších demokratických státech, kde demokrati stejně vyhrají, a v celonárodním výsledku preferencí se budou jeho preference zvyšovat, ale je potřeba se podívat na ‚battleground states‘ jako Pensylvánie nebo Wisconsin, kde už to tak jasné není,“ říká Hornát s tím, že Biden sice může vyhrát na počty hlasů, ale zároveň prohrát na hlasy volitelů, které jsou rozhodující.

Žádný obhájce prezidentství takovou ztrátu nedohnal, prohráno ale Trump nemá, míní expert

Číst článek

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky přitom ve volbách rozhodne mimo jiné to, jestli bude u tradičních konzervativních voličů „nechuť k Donaldu Trumpovi“ kvůli tomu, jak se chová a jak vystupuje, větší, než nechuť volit Joea Bidena u levicového křídla Demokratické strany. Republikánský sjezd přitom demonstroval jednotu strany kolem Trumpa, dodává Boháček.

„Navzdory jeho vystupování je třeba říct, že Trump plní povinnosti důležité pro konzervativními voliče – jmenovat konzervativní soudce do Nejvyššího soudu, snižovat daně bohatým, vystupovat proti potratům a teď je to i ochrana práva a pořádku. Na druhé straně ale něco takového vidět není. Pro levicovou část společnosti je Joe Biden podobně špatným kandidátem jako Donald Trump, protože neplní jejich hlavní požadavky – od všeobecného zdravotnictví přes oddlužení univerzitních studentů až po nějakou radikální reformu policie,“ říká Boháček.

„A teď je otázka, jestli je ‚program Antitrump‘ dostatečně silný, anebo není, protože to je skutečně největší zbraň Joe Bidena. Sjezd tedy minimálně ukázal jasnou jednotu na republikánské straně, ale jestli to bude stačit, se ukáže až na podzim,“ uzavírá.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme