BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Nové kolo stagnujícího boje: v USA opět sílí volání po regulacích zbraní, Trump mluví o duševní chorobě

Víkendové útoky v USA rozpoutaly vlnu protestů za zpřísnění zákonů o držení zbraní. | Foto: Bryan Woolston | Zdroj: Reuters
  • Při sobotní střelbě v nákupním středisku v texaském El Pasu zemřelo 20 lidí a dalších 26 bylo zraněno. O 13 hodin později a 2500 kilometrů dál střelec v baru ve městě Dayton v Ohiu připravil o život devět lidí a dalších 27 zranil.
  • Podle dat amerického magazínu Mother Jones od začátku roku došlo v USA k sedmi masovým střelbám, během nichž zemřelo dohromady 52 lidí.
  • Po tragickém víkendu tak v zemi opět ožívá debata o zpřísňování zákonů o držení zbraní i pobouření nad protiimigrační politikou a rétorikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký magazín Mother Jones se do tvorby vlastní databáze mapující masové střelby ve Spojených státech pustil po masakru z července 2012, k němuž došlo v kině v coloradském městě Aurora a zemřelo při něm 12 lidí.

Zpětně databázi doplnil také o data mezi lety 1982 až 2012.

Novináři do ní zahrnují případy masové střelby, při nichž střelci na veřejných místech připravili o život nejméně čtyři lidi – od roku 2013 se pak v reakci na nařízení Baracka Obamy hranice posunula na tři a více obětí. Výjimkou jsou například ozbrojená loupežná přepadení a násilí týkající se gangů.

Mexiko považuje střelbu v El Pasu za teroristický čin. Chce vědět, jak útočník sehnal zbraň

Číst článek

Z analýzy, kterou na základě dat z databáze Mother Jones připravili výzkumníci z Harvardovy univerzity, vyplývá, že za poslední čtyři desetiletí došlo ve Spojených státech ke 114 masovým střelbám a většina střelců získala své zbraně legální cestou.

Další studie těchto dat, tentokrát od Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), pak ukazuje, že četnost případů masové střelby v USA se v posledních letech více než ztrojnásobila.

Podle americké neziskové organizace Gun Violence Archive, která pro sběr dat využívá obecnější definici masové střelby, pak došlo v USA od začátku roku 2019 k 256 masovým střelbám. Ty organizace definuje jako incidenty, při kterých jsou postřeleni nejméně čtyři lidé, vyjma střelce.

Vnímáno skrze tuto metodologii došlo o uplynulém víkendu ve Spojených státech dohromady k pěti masovým střelbám – další dvě se staly v Illinois a jedna v Tennessee – a zemřelo při nich 31 lidí.

Pozornost médií, politiků i aktivistů se ale upírá především na případy v Texasu a Ohiu, které nepřežilo 29 lidí a které během 24 hodin podle amerického listu The New York Times otřásly americkou společností.

Dvě tragédie, 13 hodin po sobě

V nákupním centru v texaském El Pasu útočník v sobotu zabil 20 lidí a dalších 26 zranil. Podezřelým je 21letý Patrick Crusius. Ačkoliv motiv střelby není zatím veřejně znám, předmětem vyšetřování je možný rasistický či protiimigrantský podtext.

Asi půlhodinu před střelbou se na internetu objevil manifest, v němž autor píše o nutnosti reagovat na „hispánskou invazi do Texasu“ a vyjadřuje podporu masakru ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch, kde australský bělošský pravicový extremista zabil letos v březnu 51 lidí. Policie prověřuje, zda manifest sepsal Crusius.

Vigilie za oběti masové střelby v texaském El Pasu. | Foto: Jose Luis Gonzalez | Zdroj: Reuters

Americká prokuratura vyšetřuje střelbu v nákupním centru jako případ vnitrostátního terorismu, jak v neděli oznámil prokurátor John Bash. Uvedl také, že prokuratura zvažuje v této kauze i federální obvinění ze zločinu z nenávisti. Jednadvacetiletému útočníkovi tak hrozí trest smrti.

Ke druhé masové střelbě došlo v neděli nad ránem ve městě Dayton v americkém státě Ohio. 24letý Connor Stephen Betts před jedním z tamních barů zastřelil devět lidí, včetně vlastní sestry, a dalších 27 zranil. Policie střelce záhy zneškodnila. Motiv v jeho případě není zřejmý.

Střelec, který v Daytonu v Ohiu zabil devět lidí a 27 zranil, měl u sebe víc zásobníků. Je po smrti

Číst článek

Předminulý týden na gastronomickém festivalu v kalifornském městě Gilroy zase přišli o život čtyři lidé a dalších 15 utrpělo zranění.

Mezi demokraty a republikány

V reakci na víkendové útoky v USA znovu ožila debata o zpřísnění zákonů o držení zbraní. Stovky dobrovolníků, kteří jsou angažovaní v organizacích usilujících o přísnější kontrolu vlastnictví, přišly už během víkendu demonstrovat před Bílý dům a budovu Kapitolu ve Washingtonu.

Přítomní mimo jiné požadovali, aby Senát schválil návrh zákona o přísnějších prověrkách lidí, kteří si chtějí koupit zbraň. Návrh už dříve v letošním roce schválila Sněmovna reprezentantů (kde mají většinu američtí demokraté), druhou komorou Kongresu (kde mají většinu republikáni) ale neprošel.

Terčem kritiky se stal také prezident Donald Trump, jehož někteří demokratičtí politici viní z neřešení problému střelců, kteří hromadně zabíjejí na veřejnosti. Trump v neděli prohlásil, že jednou z příčin takových masakrů jsou duševní choroby pachatelů. Kritici prezidenta rovněž obviňují, že k podobným útokům přispívá svou protiimigrační politikou, jelikož se u jednoho z víkendových střelců se jako o možném motivu hovoří o rasismu.

Do debaty se zapojili také demokratičtí zájemci o souboj s Donaldem Trumpem v příštích prezidentských volbách. „Výskyt duševních chorob je v USA podobný jako v jiných zemích po celém světě, počty masových střeleckých útoků jsou ale neobyčejné a děje se to kvůli zbraním,“ uvedla například senátorka Amy Klobucharová. Bývalý kongresman za El Paso Beto O'Rourke pro CNN řekl, že jde z prezidentovy strany o čistý rasismus a nenávist.

Trump v pondělí americké zákonodárce sice vyzval, aby schválili zpřísnění legislativy pro nakupování zbraní jednotlivci, kongresmanům ale doporučil, aby to spojili s imigrační reformou, o kterou neúspěšně usiluje už několik měsíců.

V reakci na kritiku, že právě on svou rétorikou může podněcovat xenofobii ve společnosti, Trump na twitteru napsal, že velkou odpovědnost zodpovědnost za život a bezpečnost v zemi mají média:

„Fake news výrazně přispěly ke zlobě a hněvu, které se rozmohly v posledních mnoha letech. Zpravodajství musí začít být čestné, vyvážené a nezaujaté, jinak se tyto hrozné problémy ještě zhorší!“

The Media has a big responsibility to life and safety in our Country. Fake News has contributed greatly to the anger and rage that has built up over many years. News coverage has got to start being fair, balanced and unbiased, or these terrible problems will only get worse!

13:32 – 05. 08. 2019

40705 152769

V pondělí pak prezident řekl, že Američané musí odsoudit fanatismus, rasismus a bělošskou nadřazenost. Podle něj radikalizaci pomáhá internet a sociální média. Podle něj je nezbytné, aby demokrati a republikáni našli společnou řeč, pokud jde o zpřísnění držení zbraní.

Neměnné zákony

K zatím poslednímu omezení držení zbraní v USA došlo roku 1994 za vlády Billa Clintona – bylo navíc pouze dočasné, jak upozorňuje server Quartz. Omezení se týkalo prodeje, výroby i držení některých zbraní, včetně samonabíjecí pušky AR-15. Zákon vypršel roku 2004.

Prezident Barack Obama se ho snažil znovu uvést v platnost po střelbě na základní škole Sandy Hook roku 2013, kdy zemřelo 28 lidí, včetně 20 dětí ve věku od 6 do 7 let. Střelec při útoku použil již zmíněnou AR-15. Zatímco jednotlivé státy mají možnost držení zbraní regulovat samy, zákony na federální úrovni chybí.

Útočník z gastronomického festivalu v Gilroy spáchal sebevraždu. Příčinu smrti prokázala pitva

Číst článek

Podle USA Today útoky v Daytonu, El Pasu, ale i Gilroy americkou společnost šokovaly a vystrašily, především ale ukazují, jak fenomén vstupuju do nové, ještě nebezpečnější fáze. Ačkoliv se totiž sběr dat jednotlivých databází může lišit, jedno je zřejmé – případu masové střelby v USA přibývá a podobné incidenty jsou stále smrtelnější.

Server zároveň cituje experty, podle nichž nárůst podobných útoků souvisí hned s několika faktory: útočníci se můžou lehce dostat k zbraním, média a sociální sítě pohání jejich chtíč a stále více lidí je ochotno zabíjet, aby vyjádřilo svou nespokojenost.

Profesor kriminologie z alabamské univerzity Adam Lankford vysvětluje, že ačkoliv mnoho střelců pojí své činy s určitou myšlenkou a svým činům se tak snaží dát hlubší smysl, v jádru jde vždy o velice osobní důvody, kvůli kterým útočí.

„Tito muži, jsou to většinou muži, se často cítí osobně poškozeni, mají pocit, že s nimi nebylo zacházeno dobře nebo jsou přehlíženi,“ uvádí Lankford pro USA Today.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme