USA se snaží mírnit důsledky skandálu s odposlechy spojenců v Evropě
Spojené státy se snaží rozptýlit pobouření evropských spojenců kvůli skandálu s odposlechy. Bílý dům připustil nutnost omezit pravomoci Národní bezpečnostní agentury (NSA) ke sledování občanů. Vlivní senátoři mezitím žádají zpřísnění dohledu všech zpravodajských programů.
Bílý dům pod tlakem narůstajícího rozhořčení v Evropě připustil nutnost větší kontroly zpravodajských praktik tak, aby na jejich úkor netrpělo právo občanů na soukromí.
Jak uvedl mluvčí administrativy Jay Carney, Spojené státy jsou odhodlané ujistit své spojence o tom, že citlivé informace sbírají kvůli posílení bezpečnosti, a ne vlastních zájmů.
O vývoji kauzy kolem tajných odposlechů informovala zpravodajka ČRo v USA Lenka Kabrhelová
Tato ujištění však zatím příliš velký efekt nemají. Nejnověji požádalo Bílý dům o vysvětlení Španělsko, a to poté, co vyšlo najevo, že americké zpravodajské služby sledovaly miliony telefonických hovorů, textových zpráv a e-mailů tamních obyvatel.
A kritika se ozývá i z USA. Vlivná demokratická senátorka Dianne Feinsteinová, která je šéfkou senátního výboru pro zpravodajské služby, vystoupila s tvrdou kritikou výzvědných praktik. Sledování lídrů států, kteří jsou spojenci Washingtonu, je podle ní špatné a nepřípustné. Podobně už dříve mluvila například německá kancléřka Angela Merkelová.
Nedotknutelné telefony
Podle profesora historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu Igora Lukeše bude zvažované „omezení“ činnosti NSA pravděpodobně znamenat, že bude dál ke sledování docházet, jen by se nemělo týkat blízkých spojenců.
„Řečeno jinak, Německo by se mělo dostat do skupiny zemí, jako je už dneska Británie, Kanada, Nový Zéland a Austrálie, s nimiž má Washington explicitní smlouvu, která vylučuje zpravodajské sbírání informací,“ řekl Lukeš.
Aféru odposlechy okomentoval profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu Igor Lukeš
„Pro spojené státy, myslím, by neměl být problémem zavázat se, že soukromé telefony prezidentů nebo ministerských předsedů z Evropské unie budou prostě nedotknutelné,“ doplnil Lukeš.
K obvinění ze sledování klíčových evropských politiků zatím Bílý dům mlčí. O tom, zda k nim skutečně docházelo, v jakém rozsahu a zda o nich věděl i americký prezident Barack Obama, lze zatím jen spekulovat.
Americký list Washington Post ve svém čerstvém vydání tvrdí, že Barack Obama o programu sledování hlav států nevěděl, a to až do letošního léta, kdy celý skandál propukl poté, co se na veřejnosti objevily informace zveřejněné bývalým spolupracovníkem NSA Edwardem Snowdenem.
Podle zdrojů z americké administrativy, které list cituje, fungoval program sledování hlav států už od roku 2002. Prezident Obama údajně neměl tušení, že se program zaměřoval i na lídry těch států, se kterými Washington úzce spolupracuje.
Když se Obama o této praxi dozvěděl, nařídil prý omezení některých aktivit, nicméně – podle zdrojů Washington Post – nebyl na zpravodajce nijak zvlášť rozhořčený, že ho o kontroverzní praxi neinformovali.
Jiný úhel pohledu přináší list Los Angeles Times, podle nějž prezident sice možná nedostával všechny zprávy, ale o odposleších věděl.
Celá aféra má i svou ekonomickou stránku. Ohrožuje totiž jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Profesor Lukeš předpokládá dohodu a smír.
„Už za několik dní má do Washingtonu dorazit skupina německých odborníků, a pokud se k nim tam budou chovat slušně a omluví se, tak z krize, myslím, obě země vyjdou posíleny ve svém přátelství. A Evropská unie by potom na sebe měla vzít iniciativu za další dohody pro všechny členské země a protlačit pro ostatní to, na čem se Washington – alespoň doufám – dohodne s Berlínem,“ poznamenal Lukeš.
