USA se v případě pádu Mubaraka obávají islamistů
Spojené státy podporují nenásilnou změnu vlády v Egyptě. Obávají se, že by egyptská revoluční vlna mohla vynést k moci náboženské radikály. Demonstranty nepodporují ani tradiční arabské režimy z okolních zemí, které se bojí dalšího šíření nepokojů.
Podle zpravodaje Víta Pohanky je to pro Američany delikátní situace, prezident Husní Mubarak dlouhodobým spojencem Washingtonu a jedním z mála ‚přátel‘ Izraele v arabském světě. Kvůli požadavku reforem ale USA opatrným jazykem vyjadřují podporu i demonstrantům a částečně počítají s možností, že prezident Mubarak padne.
„Zaznívá však kritika ze strany nevládních organizací, které se zasazují o lidská práva a dlouhodobě upozorňují, že Spojené státy mají dvojí metr, když na jednu stranu kritizují mnoho zemí pro porušování demokratických principů, na druhou stranu z pragmatických důvodů udržují velmi dobré kontakty s autoritářskými nebo diktátorskými režimy a vojensky je podporují a vyzbrojují, což je případ Saudské Arábie, ale částečně i Egypta,“ říká Pohanka.
Ve Washingtonu panuje velká obava z toho, že by se v Egyptě dostali k moci islámští radikálové.
„Podle průzkumů nemá drtivá většina Egypťanů Ameriku ráda, má o ní špatné mínění, a pokud by se k moci dostali islamisté, znamenalo by to pro Američany problémy na blízkém východě například i ve vztahu k Izraeli,“ dodává zpravodaj Vít Pohanka.I když Washington svého dlouholetého spojence, egyptského prezidenta Husního Mubaraka, zatím otevřeně neodsuzuje, ústy ministryně zahraničí Hillary Clintonové dal ale jasně najevo, že očekává změnu.
„V čele Egypta bychom rádi viděli lidi, kteří jsou opravdovými stoupenci demokracie, ne nějaké určité ideologie,“ řekla ministryně zahraničí Hillary Clintonová stanici ABC.
V sérii rozhovorů pro významné americké televize zdůrazňovala, že Amerika pro svou politiku na Blízkém východě Egypt potřebuje.
„Egypt je velká země s velkým vlivem v celém regionu,“ opakovala šéfka americké diplomacie. Reakce prezidenta Mubaraka na protesty otevřeně neodsoudila, ale současně ho nepodpořila.
K situaci se v pátek vyjadřoval i prezident Obama. Oba chtějí v Egyptě vidět reformy, ale vyhýbají se tomu, že by volali po Mubarakově rezignaci.
Podle profesora mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igora Lukeše Američané nemají na vybranou a musí dát od Mubaraka definitivně ruce pryč.
„Nikdo si teď neumí představit, kdo budou lidé, kteří se dostanou k moci,“ řekl Lukeš a připomněl, že kandidaturu předáka opozice Muhameda Baradeje schvaluje i islámské hnutí Muslimské bratrstvo, které je podezřelé z kontaktů s teroristickou organizací Al-Kaida.
„Těžko si představit, že takový Egypt pak bude dál kooperovat s Izraelem ve věci Gazy nebo s USA ve věci boje proti mezinárodnímu terorismu,“ obává se Igor Lukeš.
Ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonové apelovala na prezidenta Husního Mubaraka, aby jeho vláda našla mírovou a konstruktivní odpověď na oprávněné volání Egypťanů po demokratických změnách ve společnosti. Vyzvala také k propuštění zadržených demonstrantů. K její výzvě se dnes zřejmě připojí i ostatní ministři zahraničí EU.
