USA shromažďují stále více dat. Kontrola vždy nefunguje

Americké varování před teroristickými útoky v Evropě může být podle německého serveru Spiegel-online záminkou, pod níž chtějí Spojené státy donutit evropské země, aby jim umožnily přístup k citlivým datům. Odborníci přiznávají, že všechny cesty údajů do USA nelze uhlídat.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

3D skener prstů snímá otisky bezkontaktně

3D skener prstů snímá otisky bezkontaktně | Foto: Yongchang Wang, University of Kentucky

Spojené státy by rády využily evropské databáze DNA, otisků prstů či údaje o bankovních operacích. Nejméně kontrolovatelný je podle předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce tok informací z mezibankovního styku.

Data spravuje organizace SWIFT sídlící v Belgii, a proto jejich cesty nelze z České republiky regulovat. Poskytování těchto údajů je ošetřeno smlouvou mezi Spojenými státy a Evropou. „V rámci nově schválené dohody je posílena role Europolu, který může tyto transakce kontrolovat,“ říká Němec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předseda ÚOOÚ Igor Němec a Filip Pospíšil z Juridicum Remedium o ochraně dat pro USA.mp3

Jmenuje další cesty, jimiž získávají Američané data z České republiky: „Ministerstvo vnitra, které v rámci boje proti teroristu při podezření ze spáchání závažného trestného činu poskytuje řadu dat včetně DNA.“

„Třetí samostatnou kapitolou je předávání osobních dat lidí cestujících do Spojených států,“ dodává Němec. Rozsáhlé dotazníky, které musí Češi vyplňovat, nyní Američané chtějí i po dalších evropských vládách.

Německo a minulý týden i Rakousko na to pod hrozbou zavedení amerických víz navzdory předchozím protestům přistoupily. Proti se ovšem postavil Evropský parlament a chce donutit Američany, aby v tomto směru přijal evropské standardy ochrany osobních dat.

„Myslím si, že to dopadne opačně. Evropa se nakonec podvolí americkým požadavkům,“ upozorňuje Němec na realitu.

Data se mohou dostat i do jiných států

K americkým elektronickým vízům se vyjádřil i Filip Pospíšil z organizace Juridicum Remedium, která mimo jiné sleduje pokusy o narušování našeho soukromí.

„Česká republika sehrála úlohu Trojského koně, kdy výměnou za zavedení elektronických víz skutečně podepsala s USA dohody o předávání dat včetně dohod, které jsou dodnes utajované a nejsou pod parlamentní ani veřejnou kontrolou. Takže není jasné, jaká data USA z policejních nebo jiných databází získávají,“ tvrdí.

Spojené státy pak podle Pospíšila prosévají obrovské množství získaných informací a mohou je zneužít proti cestujícím do USA. „Ti se pak do Spojených států nedostanou nebo se tam dostanou pod nějaký dohled a nevědí proč, na základě jakých dat.“

„Je tu také riziko, že tato data mohou být předávána do dalších zemí a země, z nichž data pocházejí, nad tím nemají žádnou kontrolu,“ varuje Pospíšil.

Evropský parlament proti vydírání

Německo podle Spiegel-online povolilo široký přístup do databází německých bezpečnostních agentur v roce 2008. Rakouská vláda minulý týden uvedla, že je připravena povolit přístup americkým bezpečnostním agenturám do policejních počítačů, a to po hrozbě amerického velvyslance o zrušení bezvízového styku.

Evropský parlament v Bruselu | Foto: Magdaléna Trusinová

Posledním úmyslem americké vlády je monitorování nových komunikačních prostředků, jako je Facebook, Twitter, Blackberry a Skype. Zároveň předložila návrh zákona o kontrole přesunů peněz přes banky na celém světě.

Evropští ministři vnitra jsou těmto opatřením nakloněni, proti jsou ovšem evropští poslanci. Podle nich Američané Evropu vydírají, stává se z nich datová chobotnice.

Evropský parlament již zablokoval sledování operací přes SWIFT a donutil Američany, aby alespoň částečně přistoupili na evropské standardy ochrany osobních údajů.

Když tedy nyní požadují údaje o finančních operacích evropských občanů, musejí přijít s konkrétním podezřením. Washington navíc musí strpět kontroly evropských dohlížitelů ve svých vlastních zpravodajských centrech, která se zaměřují na bankovní operace.

„Nejde o žádné vstupy do českých databází, ať už policejních nebo jiných. Předávají se pouze data na základě standardní policejní spolupráce. Jejich rozsah je dán tím, co je potřeba vyšetřit,“ uvedl Petr Habarta z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Habarta z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra hovoří o uchovávání citlivých dat pro USA

Policie nemůže nahlížet do bankovních operací, pokud jde například o podezření z praní špinavých peněz. „Policie se k údajům o bankovních transakcích dostat nemůže. Pokud se k nim chce dostat, musí mít povolení justičních orgánů v trestním řízení. Takto to funguje v České republice,“ dodává Habarta.

Podle něj pokud by chtěly Spojené státy americké otevřít určitý bankovní účet, musel by americký justiční orgán požádat český justiční orgán a ten by pak prolomil bankovní tajemství. Musely by být ale splněny podmínky o právní pomoci.

Tomáš Pavlíček, David Hartmann, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme