Americký rok 2021: Biden prezidentem, útok na Kapitol nebo stahování vojáků z Afghánistánu
Ve Spojených státech končí rok, který odstartoval útokem na schvalování výsledků prezidentských voleb. Právě to prováděli zákonodárci v Kapitolu, než začali prchat před davem příznivců poraženého kandidáta, republikána Donalda Trumpa. O dva týdny později do Bílého domu nastoupil vítěz voleb, demokrat Joe Biden. Jeho podpora po 11 měsících od inauguračního projevu značně poklesla, jak vypráví díl seriálu, ve kterém se ohlížíme za rokem 2021.
Slovy o tom, že tohle je den Ameriky a demokracie, se 20. ledna Biden ujímal funkce, do které ho dostalo nejvíc hlasů v historii voleb.
Před Kapitolem ve Washingtonu promluvil za extrémních bezpečnostních opatření dva týdny poté, co na stejném místě dav příznivců poraženého protikandidáta Trumpa cestou do budovy žádal oběšení zrádců a mlátil či sprejoval policisty. Jeden později zemřel, víc než 150 jich bylo zraněno, někteří s dlouhodobými následky.
Zemřeli i dvě ženy a dva muži, kteří se útoku na Kapitol účastnili. Uvěřili Trumpově lži o tom, že volby vyhrál on, tak jako tomu podle průzkumů i rozhovorů v terénu stále věří desítky milionů Američanů.
O to se tříští i Bidenův inaugurační slib, že se pokusí Američany sjednocovat. „Rozhodně Bidena za svého prezidenta nepřijmu. Nikdy! Oni taky nikdy nepřijali Trumpa a Trump vyhrál legálně a férově. Je to směšné. Tohle je podvod, celý zatracený svět to ví, že Trump drtivě vyhrál. A jestli tohle projde, věř mi, bude tu 75 milionů Američanů, kteří už nevěří ve volební systém!,“ tvrdí Trumpův fanoušek Paul.
‚Hrozně se stydím.‘ Účastník nepokojů v Kongresu byl za útoky na policisty odsouzen k pěti letům vězení
Číst článek
Stejně jako jeho fanoušek Paul, ani Trump porážku neuznal a o volebním podvodu bez důkazů mluví dodnes, i když je to on, kdo čelí vyšetřování kvůli pokusu o nezákonné zasahování do sčítání volebních výsledků ve státě Georgia.
Nezvládnuté stahování vojsk
Biden pro změnu čelí mnoha politickým problémům. Do Bílého domu vstupoval se solidní podporou, o kterou ale postupně přicházel. Podle ratingu serveru 538, který zahrnuje relevantní průzkumy, je na tom Biden po 11 měsících ve funkci hůř než všichni prezidenti od druhé světové války, s výjimkou Trumpa.
Jedním ze zásadních momentů bylo nezvládnuté stahování vojsk z Afghánistánu, které přešlo v nový nástup radikálů z Tálibánu a humanitární krizi. „Jsme rozhněvaní, naštvaní. Rodiny včetně dětí umírají na ulici, protože to Bidenova vláda zvorala. Na Bidena by za tenhle velký zločin měli podat ústavní žalobu!“ zlobí se americký Afghánec Zabi.
Tajně podporovali radikály, pravou tvář odhalili až letos. Jak infiltrace Tálibánu pomohla k pádu Kábulu
Číst článek
„Neřekla bych ale, že je to jenom Bidenova chyba. Je to i chyba předchozích vlád. Trvalo to roky, a co z toho zůstalo? Jakmile odešli, všechno se zhroutilo. Spojeným státům šlo od začátku o jejich vlastní zájmy,“ říká americká Afghánka Diana.
Klimatická krize
Během roku se protestovalo mnohokrát, mimo jiné za slibovanou klimatickou a sociální reformu, jednu z Bidenových priorit, kterou stále ani s Kongresem těsně v rukou demokratů neprosadil. To se mu naopak povedlo se zákonem o infrastruktuře, v některých ohledech přelomovým, který podpořila i část republikánů.
Biden vrátil Spojené státy k mezinárodní spolupráci, mimo jiné v boji s klimatickou krizí nebo s pandemií. Obojí ale v samotné Americe zůstává velkým problémem a stejně akutně mnoho lidí pociťuje vysokou inflaci.
Na pozadí toho všeho se před kongresovými volbami 2022 bojuje o podobu volebních zákonů i okrsků, pracuje komise pro vyšetřování lednového přepadení Kapitolu a mnozí se obávají, že tato událost nebyla vyvrcholením, ale teprve začátkem otřesů americké demokracie.
