Pokrok i zkáza. Stavbu železnice spojující USA doprovázelo před 150 lety vyhánění Číňanů i střílení bizonů

Před 150 lety se v USA od Washingtonu po San Francisko rozdrnčely telegrafy a přijímaly prostou zprávu, která zněla: „Hotovo". Přicházela z kopců nad Velkým solným jezerem v Utahu. Právě tam 10. května 1869 východní i západní parta slavnostně zatloukly poslední skoby do pražců a poprvé propojily železnicí obě americká pobřeží. Na připomínku této významné události se teď do historické stanice Promontory přijelo podívat 20 tisíc návštěvníků.

Promontory (USA) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Američani se vyžívají v historických rekonstrukcích, a tohle výročí si o jednu takovou vyloženě říká. Na koleji, která už dnes běžnému provozu neslouží, stojí kromě postav s černými obleky a vysokými cylindry také dvě historické lokomotivy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 150 lety železnice propojila americká pobřeží. Poslechněte si reportáž Jana Kaliby

Stojí čelem k sobě, protože pro jednu sem koleje z východní strany dovedli především irští přistěhovalci a ze západu se prali s drsnou krajinou pro změnu čínští dělníci, kterých při tom několik set zemřelo.

„Tvořili devadesát procent dělníků společnosti Central Pacific a udělali tu nejtěžší a nejnebezpečnější práci, protože tahle část z Kalifornie přes Sierru Nevadu, to byla samá tvrdá žula. Číňani pracovali s plastickým nitroglycerinem, což je velmi nestabilní výbušnina. Takhle probourali patnáct tunelů, a ten nejtěžší stavěli dva roky, i když měří jen asi půl kilometru,“ říká Američan s čínskými kořeny z organizačního týmu Max Chang Radiožurnálu.

Až doteď se ale nedočkali uznání, i když pomohli vybudovat nejen železnici, ale celou tuhle skvělou zemi,“ dodává Chang.

Max Chang | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhas

‚To nejlepší i nejhorší z Ameriky‘

Připomíná také, že čínské dělníky v roce 1869 odehnali ze slavné památeční fotografie při zatloukání poslední skoby, a protičínské nálady v zemi pak způsobily, že se tento národ stal prvním, kterému americká vláda zákonem zakázala přistěhovalectví.

Teď se velké slávy k 150 letům propojení obou pobřeží železnicí účastní až stovky čínských Američanů a předtočenou video zdravici poslal i čínský velvyslanec ve Spojených státech.

Přední americký historik Jon Meachem vyzdvihuje význam 150 let starého mezníku. Vybudování transkontinentální železnice podle něj symbolizuje to nejlepší i nejhorší z Ameriky. Na stavbě spolupracovali veteráni z obou táborů občanské války a šlo o úžasný pokrok, který zkrátil cestu z New Yorku do San Franciska ze zhruba půl roku na jeden týden a umožnil prosperitu Spojených států.

Darren Parry, náčelník zdejšího kmene Šošonů (vpravo) | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhas

Změna kultury

Zároveň ale znamenal i barbarské střílení celých stád bizonů z vlaku jen tak pro zábavu a také definitivní kolonizaci Západu spojenou s genocidou původních obyvatel.

„Navždy to změnilo naši kulturu, nebyla to dobrá věc. Ale stalo se to, změny se v životě dějí, a my se teď snažíme žít, jak nejlíp to jde a i s tím tragickým příběhem se snažit s ostatními vycházet. To utváří naši současnou identitu, ne ta železnice,“ říká Radiožurnálu smířlivě Darren Parry, náčelník zdejšího kmene Šošonů, pro který znamenalo symbolické zatlučení zlaté skoby před 150 lety naopak temný okamžik.

„Pro zemi to byla úžasná věc, jen zlikvidovala způsob života jedné skupiny lidí. Ale jsme rádi, že se můžeme oslav účastnit, že nás pozvali, to je jistá forma uznání,“ dodává Perry.

Oslavy budou pokračovat celý víkend.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme