USA stáhnou z Iráku bojové jednotky do konce srpna
Stahování amerických jednotek v Iráku pokračuje podle plánu. Ujišťuje o tom prezident Barack Obama. V projevu před veterány v Atlantě potvrdil, že se bojové jednotky ze země stáhnou do 31. srpna.
„V příštím měsíci se změní naše vojenská mise. Od bojových úkolů přejdeme na podporu a výcvik iráckých jednotek,“ prohlásil prezident Obama.
V Iráku je teď asi 65 tisíc amerických vojáků. Po dalším stahování jich má zůstat od září asi 50 tisíc. Před několika lety, v době nejostřejších bojů, bylo v zemi Američanů třikrát víc.
Hlavní cíl americké přítomnosti v Iráku se podle prezidenta Obamy mění z vojenského na civilní a hlavní roli přitom v budoucnu povedou diplomaté.
S Danielem Anýžem a Janem Jirákem o Obamových slibech a obrazu války v médiích
Američtí vojáci v zemi zůstanou ve velkém počtu přinejmenším do konce příštího roku, ale jen jako podpůrná síla a pojistka proti případné nové vlně násilí.
Bezpečnostní situace v Iráku se ale zhoršuje. Stabilitě neprospívá ani politické vakuum, které v Iráku panuje od parlamentních voleb.
„Prezident Obama ale nemá moc na výběr. Že dovede válku k zodpovědnému konci, byl jeden z jeho ústředních předvolebních slibů a bylo to téma, na kterém se mu podařilo – kromě jiného – vyhrát volby,“ myslí si Daniel Anýž z Hospodářských novin, který působil jako zpravodaj ve Washingtonu.
„Oznamoval, že to bude do šestnácti měsíců; krátce po nástupu do funkce řekl, že do devatenácti měsíců. Liberální křídlo demokratické strany a liberální voliči tvrdili, že nedodržel slib. Teď tedy musí stát na svém. Jeho včerejší vystoupení bylo první z řady podobných projevů, že dodrží svůj slib,“ dodává.
Barack Obama včera ve svém projevu mluvil také o válce v Afghánistánu. Podle Anýže ji sice americký prezident označuje za tu dobrou, válku z nutnosti, ke které byla Amerika vyzvána, u veřejnosti, a to především u demokratických voličů ale ztrácí podporu.
„Obama potřebuje ukázat, že jednu z válek dokáže dovést do konce, uzavřít Irák, aby se mohl plně věnovat právě Afghánistánu,“ domnívá se Daniel Anýž z Hospodářských novin.
Mediální obraz války se liší
Podle iráckých úřadů zemřelo při červencových útocích v Iráku nejméně 530 lidí, z toho skoro 400 civilistů. Americká armáda tvrdí, že mrtvých bylo 222.
„To, co se v médiích objevuje jako zdánlivá informace, může sloužit protivníkovi jako zdroj poznání stavu dotyčné armády, ale slouží i k ovlivňování veřejného mínění doma k tomu, aby domácí obyvatelstvo podporovalo válečný konflikt,“ vysvětluje Jan Jirák, mediální expert z Fakulty sociálních věd UK v Praze.
Podle Jiráka zároveň zpravodajové nemohou o válečné realitě objektivně informovat. „I kdyby novinář stokrát nechtěl, na vojenské akci se podílí. To je praxí ověřený postup. Možnost skupiny žurnalistů být přítomen vojenské akce nebo u vojenských podsádek je fakticky způsob, jak nabídnout jenom to, co se vojensko-politické administrativě hodí,“ uzavírá Jan Jirák.