Nejen hurikán Harvey: smrtících bouří přibývá a sílí změnou klimatu. Jak se před nimi chránit?
Nejničivější bouře vznikají, když na oceán v tropech zamíří sluneční paprsky na vrcholu sluneční aktivity a směs horka a vlhkého vzduchu promíchá otáčející se zeměkoule. A změna klimatu do této směsi dodává více teplé vody: to znamená, že bouře budou silnější a bude jich víc. Agentura Bloomberg analyzuje ekonomické škody spojené s tropickými bouřemi.
Agentura Bloomberg uvádí, že mezi roky 1980 a 2009 zabily tropické bouře na celém světě přes 400 tisíc lidí a ovlivnily život čtyř-set-šedesáti milionů dalších. Přitom tři miliardy lidí, skoro polovina světové populace, žijí ve vzdálenosti do dvou set kilometrů od pobřeží. Strach z bouří, větru a záplav prožívají každý rok a vlády se obávají vysokých nákladů na obnovu ohrožených oblastí.
Intenzivní a smrtící
Hurikán Harvey nabral sílu teď koncem srpna v Mexickém zálivu, ohrožuje Houston a řadu rafinerií v oblasti. Podle meteorologů může být vyhodnocen jako nejsilnější bouře, která zasáhla Spojené státy od huriánu Wilma v roce 2005. Intenzita bouří v Atlantiku už teď překonává průměr z posledních třiceti let.
V Houstonu přetéká vodní nádrž, upuštěním se zvýší hladina řeky protékající městem
Číst článek
Americký národní úřad pro oceán a atmosféru upravil srpnovou předpověď, bouří v Atlantiku má být devatenáct místo čtrnácti. Stejně tak meteorologové ze státní univerzity v Coloradu předpokládají, že jich bude šestnáct, protože oceán je teplejší než obvykle a nenastal předpokládaný effekt El Niňo. Ten souvisí s menší intenzitou bouří, protože zvyšuje proudění větru v Atlantiku a tím tropické jevy mírní.
Bloomberg píše, že i jedna jediná taková bouře může vést k obětem na životech a být velmi nákladná. Propočty z roku 2011 říkají, že průměrné částky za jeden hurikán na americkém pobřeží dosahují 1,8 miliard dolarů. Rozpočtový úřad amerického Kongresu předpokládá, že škody způsobené hurikány porostou rychleji, než ekonomika.
Analýza připomíná, že nejnebezpečnější součástí hurikánů a podobných bouří jsou přívalové deště na pobřeží. Každoročně při nich zemře asi 13 tisíc lidí a ve Spojených státech souvisí s polovinou úmrtí při hurikánech. Bloomerg upozorňuje, že letos také observatoř v Hongkongu zvýšila varování před bouřemi v Pacifiku na nejvyšší stupeň číslo 10. Stalo se to teprve počtvrté od 80. let, kdy pevninu zasáhl tajfun Hato.
Nebezpečí v přístavu
Kvůli rybolovu a obchodu lidi moře přitahuje už (nejméně) 100 tisíc let a kolem velkých přístavů roste populace. Velká města - jako Šanghaj nebo New York - jsou tajfuny a hurikány ohrožena více než dřív.
Ještě před nástupem klimatické změny úřady měnily strategii obrany. Galveston v Texasu po zásahu hurikánem v roce 1900 vybudoval desetikilometrovou zeď podél pobřeží a zvýšil protipovodňové zábrany skoro na pět metrů.
New Orleans se snaží zkrotit řeku Mississippi hrázemi a kanály už 200 let, i když kritikové těchto staveb tvrdí, že ničí přirozené mokřady, které chránily před přívaly větru Jižní Lousianu.
Špatně konstruované hráze vedly k záplavám při hurikánu Katrina v roce 2005, připomíná Bloomberg. Více než 900 lidí zemřelo a tři čtvrtiny domů v New Orleans byly zničeny. V Bangladéši cyklón Bhola z roku 1970 zabil více než 300 tisíc lidí, stát proto modernizoval zastaralý system včasného varování, vybudoval evakuační centra a vlnolamy.
Stavby na záchranu
Do staveb na svou záchranu se pustila i některá velká města, informujea Bloomberg. Tokio vybudovalo velký podzemní systém na odvod vody při záplavách. New York plánuje ochranný val kolem jižního Manhattanu. V jiných sídlech někteří urbanisté a ochránci přírody zpochybňují právo obnovit dům zničený bouří.
Taková kritika ale naráží na řadu překážek. Zaprvé: územní rozhodnutí se dělají na místní úrovni a developeři tam mají velký vliv. A za druhé: bylo by to moc nákladné.
Například v roce 2008 poničil hurikán Ike texaský poloostrov Bolivar. Ekologové chtěli, aby se tam už nestavělo a aby poloostrov zůstal jakousi přírodní bariérou. To se ale nestalo, na Bolivaru od té doby vyrostly další drahé domy.
Nestavět znovu na stejném místě zničené domy je také v důsledku velice nákladná záležitost. Za přesídlení asi dvaceti rodin ze zatopeného ostrova Jeana Charlese v Lousianě na bezpečné, vyvýšené místo dá americká vláda 48 milionů dolarů.
Ale i obnova měst zničených bouří stojí kabinet velké peníze. Kritikové těchto rozhodnutí poznamenávají, že všichni daňoví poplatníci hradí obnovu pobřeží, které mnohdy slouží jen bohatším vrstvám. V chudších částech světa zpravidla není bilance obnovy pobřeží moc povzbudivá.
V roce 2013 zničil tajfún Hajan na Filipínách 90 % města Tacloban. Rok poté bylo obnoveno jen 1 % domů. Státní auditorská komise zjistila nedostatky jak v plánování staveb, tak v hospodaření s penězi z fondu na obnovu města, uzavírá Bloomberg.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
