Poslední Trumpův záchvěv v úřadu? Urychlené stažení vojáků vyvolává obavy o osud Afghánistánu

Není to neočekávatelný krok, přesto rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa o stažení vojáků z Afghánistánu a Iráku ještě před lednovou inaugurací vyvolává mezi odborníky značné diskuse. Někteří pozorovatelé a kritici současného šéfa Bílého domu varují, že jde o předem nekoordinovaný postup, který mate spojence a ohrožuje důvěryhodnost Spojených států ve světě. V kontextu posledních čtyř let ale nejde v americké politice o nic překvapivého.

Analýza Washington/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Donald Trump a první dáma Melania se fotí s vojáky během návštěvy amerických vojáků v Iráku | Foto: Jonathan Ernst | Zdroj: Reuters

Posledním rozhodnutím dosluhujícího prezidenta Donalda Trumpa se věnují snad všechna americká média včetně veřejnoprávní rozhlasové stanice NPR, která mimo jiné píše o nedávných „otřesech“ v americké obraně.

Nelehký odchod z Bílého domu. Po předání úřadu Trumpovi hrozí žaloby, v záloze má televizi

Číst článek

NPR nejenže připomíná rozhodnutí Trumpovy administrativy jen týden po volbách odvolat ministra obrany Marka Espera, hodnotí také aktuální oznámení o stažení amerických vojsk z Afghánistánu a Iráku a poukazuje na zprávu listu The New York Times, podle kterého se Trump minulý týden radil o možnostech útoku na Írán.

S odvoláním na čtyři zdroje blízké současné administrativě NY Times napsaly, že se Trump minulý čtvrtek ptal svých poradců na možnosti úderu proti íránským jaderným zařízením. Schůzka v Oválné pracovně měla proběhnout den poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii zveřejnila novou zprávu, podle níž Írán pokračuje v navyšování zásob uranu obohaceného na nízkou úroveň a překračuje tak limity stanovené dohodou z roku 2015. Jeho poradci ale Trumpovi záměr rozmluvili.

Do popředí zájmu amerických i světových médií se nicméně dostává především ohlášení Trumpovy administrativy, že do 20. ledna, tedy do prezidentské inaugurace, Spojené státy stáhnou 2000 z celkových 4500 amerických vojáků z Afghánistánu a 500 z Iráku, kde má po tomto kroku zůstat 2500 příslušníků amerických jednotek.

Lukeš: Volby jsou pro Bidena ‚porážkou ve vítězství‘. Trumpa mi je poprvé líto, po odchodu ho čeká bouře

Číst článek

Oznámení dočasného šéfa Pentagonu Christophera Millera, jehož na místo dosadil Trump namísto Espera, jde ruku v ruce s dřívějšími slovy prezidenta o nutnosti ukončit „nekonečné války“. Stažení vojáků z blízkovýchodních zemí se proto očekávalo, podle kritiků ale Trump opět jedná překotně a bez koordinace s americkými partnery, navíc v době, kdy už je jednou nohou venku z Bílého domu.

„Je to jeho dlouhodobý osobní záměr – ne jeho poradců a rozhodně ne armády nebo stratégů, pro které to je samozřejmě unáhlený krok – bez Trumpovy prohry ve volbách by se to ale v tuto dobu pravděpodobně nedělo,“ říká pro iROZHLAS.cz amerikanista Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček, podle kterého je otázkou, do jaké míry je tento krok vlastně kontroverzní.

„Samozřejmě nějaké dramatické zahraničněpolitické kroky jsou v této fázi, kdy má z Bílého domu odcházet, bezprecedentní, ale nevnímal bych to dramaticky právě proto, že tento krok avizuje už dlouhou dobu. Trump si to bude moct zařadit do svého repertoáru ‚skvělých věcí, které nikdo předtím neudělal‘, zároveň si ale kladu otázku, jestli by k něčemu takovému došlo, kdyby volby vyhrál. Pravděpodobně ne,“ dodává.

‚Trumpovsky‘ nebezpečné

V Afghánistánu jsou američtí vojáci od října 2001, tedy 19 let, a s jejich stahováním ostatně začal už demokratický prezident Barack Obama. Omezování zahraničních vojenských misí se stalo jedním z Trumpových slibů v minulé prezidentské kampani a i po nástupu do Bílého domu často hovořil o tom, že je potřeba „nekonečné války“ ukončit.

Trump v zahraniční politice volí nové extrémy. Jeho nástupce to bude mít těžké, říká Obamův poradce

Číst článek

Podle svých dřívějších tvrzení měl Donald Trump kompletní stažení jednotek nařídit do letošních Vánoc, armádní špičky ale prosazovaly pomalejší návrat vojáků a podle CNN byl proti překotnému stahování také odvolán Esper, podporu tak Trump nyní našel právě u Christophera Millera.

Nyní Trump dotahuje to, co v minulosti sliboval. Přestože výsledek nedávných voleb stále odmítá, rozhodnutí o urychleném stažení vojáků z Iráku a Afghánistánu podle některých pozorovatelů značí, že už se chystá na odchod z Bílého domu, před kterým chce ještě stihnout některé zásadní změny.

„Administrativa si uvědomila, že je konec, a řeší, jakým způsobem s posledními dvěma měsíci co nejefektivněji naložit. Pokud bude mít Donald Trump nálepku prezidenta, který z Afghánistánu stáhl americké vojáky, bude to pro něj hrozně silný argument,“ vysvětluje Boháček.

Irák na cestě k vypuzení amerických vojáků. Stažení vojsk by bylo ranou pro USA a dárkem pro Írán

Číst článek

Kritici nicméně varují, že tyto unáhlené kroky mohou ohrozit už tak oslabenou bezpečnostní situaci v Afghánistánu a uškodit mírovým rozhovorům, které vede afghánská vláda s povstaleckým hnutím Tálibán.

Obavy neskrývá ani Jens Stoltenberg, generální tajemník Severoatlantické aliance, pod jejíž vlajkou slouží v Afghánistánu na 12 tisíc vojáků z celkem 38 zemí včetně Česka. Podle Stoltenberga může být „cena za příliš rychlé či nekoordinované stažení velice vysoká“ – může vést k opětovnému vybudování chalífátu, o který samozvaný Islámský stát v Sýrii a Iráku v minulých letech přišel.

Podobné obavy vyjadřují také někteří alianční spojenci, včetně německého ministra zahraničí Heika Maase. I podle něj se zprávy přicházející z Pentagonu negativně promítnou do jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem, která ale větší posun zatím nepřinesla.

„To, co mi u Donalda Trumpa vadí více než to, že se rozhodl pro stažení vojáků – to je zcela legitimní a není to nic neočekávatelného – je, že to pravděpodobně opět nebylo koordinováno jak s iráckou, tak afghánskou vládou, ale zejména z našeho pohledu s aliančními a dalšími partnery. To považuji za ‚trumpovsky‘ trochu nebezpečné,“ varoval ve středečním rozhovoru pro Radiožurnál bezpečnostní analytik CEVRO Institutu Tomáš Pojar.

Jak stažení proběhne

Stahování amerických vojsk z Afghánistánu začalo už na začátku letošního roku po podepsání mírové dohody mezi Washingtonem a Tálibánem. V ní se Spojené státy zavázaly, že povolají všechny svoje jednotky zpět do 14 měsíců a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO. Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na Spojené státy a jejich spojence.

Trump se chystá snížit počet vojáků v Afghánistánu. ‚Je to v souladu s naší strategií,‘ říká šéf Pentagonu

Číst článek

Někteří američtí a afghánští činitelé nicméně tvrdí, že Tálibán stále udržuje vazby na teroristickou síť Al-Káida, což byl také důvod, proč Spojené státy podnikly do Afghánistánu po teroristických útocích z 11. září vojenskou intervenci. Řada z nich proto Trumpa nabádala, aby v zemi stávající síly ponechal.

„Tálibán dodržuje závazky jen částečně. Jak je bude dodržovat dlouhodobě, v danou chvíli nevíme, ale myslím, že chování Tálibánu zásadně nezmění rozhodnutí Spojených států, že se z Afghánistánu chtějí dříve či později, ale spíš dříve stáhnout,“ říká Pojar, podle kterého je nyní klíčové, jakým tempem bude stahování probíhat. A nejen to.

„Je také důležité, jaké jednotky se budou stahovat – které budou první a jaké tam budou zůstávat – a jak to bude koordinováno ať už s afghánskou, nebo iráckou vládou, ale také s ostatními zeměmi, které mají na místě své vojáky. Stažení toho nejdůležitějšího kontingentu, tedy Spojených států, se samozřejmě dotkne bezpečnostní situace a obecně situace těch ostatních,“ vysvětlil pro Radiožurnál s tím, že po odchodu Spojených států nemá pro ostatní spojence včetně České republiky smysl v Afghánistánu dál zůstávat.

To ve středu naznačil také český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Platí, že společně jsme do Afghánistánu přišli a společně odejdeme. A nadále platí i to, že boj proti terorismu zůstává společnou prioritou,“ napsal na twitteru s tím, že reakci na americké rozhodnutí o stažení vojáků bude Česko koordinovat s ostatními spojenci.

Reakci na americké rozhodnutí o snížení počtu vojáků v Afghánistánu budeme koordinovat se spojenci. Platí, že společně jsme do Afghánistánu přišli a společně odejdeme. A nadále platí i to, že boj proti terorismu zůstává společnou prioritou.

21:07 – 17. 11. 2020

4 37

Změna v podobě Bidena?

Zatímco samotný Tálibán rozhodnutí Pentagonu stáhnout část vojsk z Afghánistánu ve středu uvítal, na hlavu současného šéfa Bílého domu se snáší kritika nejen ze strany aliančních spojenců, ale také z vlastních řad, tedy ze strany republikánů.

Trump uteče z USA, aby nemusel čelit žalobám, kterých bude hodně, odhaduje novinář Naegele

Číst článek

Například předseda republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell, který prezidenta Trumpa jinak podporuje, označil urychlené stažení vojáků za chybu a zároveň ho varoval, aby před odchodem z Bílého domu nedělal „zemí otřásající změny týkající se obrany a zahraniční politiky“. Za chybnou tuto strategii označil také republikánský senátor z Texasu Mac Thornberry a stejně tak i jeho republikánský kolega v Senátu Ben Sasse, podle kterého rozhodnutí o stažení vojáků ohrožuje světovou bezpečnost.

Další pozorovatelé pak podle NPR varují, že podobně unáhlená rozhodnutí současného prezidenta nejenže matou spojence, ale mohou poškodit také postavení a důvěryhodnost Spojených států ve světě

„Tato kritika do určité míry sedí, na druhou stranu jsme ale na něco takového už zvyklí. Vzpomeňme si, jakým způsobem stáhl vojáky ze severu Sýrie, kdy byla diskuse stejná – bavili jsme se o tom, že to otřásá důvěrou spojenců i Kurdů. Trump to udělal, ale nikdo ze spojenců toto mocenské vakuum nezaplnil, spíš ho zaplnilo Rusko,“ připomíná Boháček s tím, že Trumpův poslední krok není v kontextu uplynulých čtyř let ničím překvapivým.

Někteří pozorovatelé nicméně upozorňují také na to, že jednání dosluhujícího prezidenta postrádá „strategickou soudržnost“ a komplikuje přechod k nové administrativě, dodává americká veřejnoprávní rozhlasová stanice.

Mírnější tón, inspirace Obamou a odsunutá střední Evropa. Co čekat od Bidenovy zahraniční politiky?

Číst článek

Po vítězství v listopadových volbách se jí má v lednu chopit Joe Biden, který v minulosti působil jako viceprezident v administrativě demokrata Baracka Obamy. Od nastupujícího demokratického prezidenta si američtí spojenci slibují nastolení mírnější rétoriky ve vzájemných vztazích, ale také větší předvídatelnost. Uklidnění americké zahraniční politiky v tomto smyslu očekává i Boháček.

„Uklidní se v těchto velkých, krátkozrakých gestech a prázdných symbolech. Ale neočekával bych, že by Biden znovu poslal vojáky do Afghánistánu nebo by se začal víc angažovat v Sýrii. To nemůžeme očekávat, protože oba kandidáti mají na řadu věcí v zahraniční politice podobný pohled. Už není reálné, aby byla Amerika rozprostřená po Blízkém východě a střední Asii jako dřív,“ říká pro iROZHLAS.cz.

„Bylo by nebezpečné vnímat to tak, že s nástupem Bidena se věci vrací do starých časů. Nevrátí. Jediné, o co přijdeme, jsou krátkozraké, šokující kroky – Biden pro ně není tím správným člověkem a navíc na ně bude mít čas, protože se bude věnovat domácí stránce politiky,“ dodává amerikanista.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme