USA ve válkách za posledních 10 let promrhaly 30 miliard dolarů
Americká vláda promrhala na výdajích v Afghánistánu a Iráku za poslední dekádu přibližně třicet miliard dolarů. K takovému závěru dospěla vyšetřovací komise složená ze zástupců obou hlavních amerických stran, která hodnotila výdaje na kontrakty v obou válečných konfliktech. Podle kontrolního orgánu může za plýtvání federálními penězi přílišné spoléhání na prostředníky, chabé plánování i obyčejné podvody.
Jako příklad zbytečného výdaje uvedli vyšetřovatelé projekt věznice v Iráku za čtyřicet milionů dolarů, o kterou blízkovýchodní země nestála a která nebyla nikdy dokončena. Anebo stavbu elektrárny u Kábulu za 300 milionů dolarů, kterou nejspíš nebudou místní schopni provozovat.
V porovnání s ostatními výdaji se ale částka 30 miliard už nezdá tak obrovská. Jen 20 miliard ročně například stojí provoz klimatizace pro vojáky v Iráku a v Afghánistánu.
Naposledy v červenci schválil Kongres na žádost Baracka Obamy dodatečných 33 miliard dolarů pro válečné mise v Iráku a Afghánistánu. Další 4 miliardy přidali kongresmani na rozvojovou pomoc. Prosadit toto dodatečné navýšení pomohli Baracku Obamovi republikáni.
Problémy s plýtváním si ale uvědomují i lidé ze zmíněných zemí. Kritizují fakt, že zahraniční spojenci posílají do zemí peněžitou pomoc přes místní vlády.
„To je ale dle mých zkušeností, jak to v Afghánistánu chodí, špatná strategie. Nemůžete se prostě stoprocentně spoléhat na místní vládu. Pošlete peníze přes vládu a ony zase zmizí. A všichni se zase znova ptají, kam se ty peníze poděly. Bohužel se tyto věci pořád dějí. Myslíme si, že by bylo potřeba zahraniční prostředky lépe hlídat, aby za ně nesli konkrétní lidé zodpovědnost. Takže kvůli tomu si myslím, že spoléhat na afghánskou vládu je špatné rozhodnutí,“ říká afghánská podnikatelka Hasina Sajídová, prezidentka Syed Group of Companies.
„Jakoukoliv pomoc do Afghánistánu přinášíte, měli byste ji posílat dvěma způsoby - přes vládu a potom formou pomoci soukromému sektoru. Potom to má smysl. Soukromý sektor by se měl více podporovat. Já jsem to opakovaně říkala na všech ambasádách, už od roku 2006, kdy mi došlo, že se spojenci stáhnou, ale oni se rozhodli, z pochopitelných důvodů, které není třeba zmiňovat, že pomoc půjde pouze přes vládu. Jenže když postavíte továrnu, je to dlouhodobá investice, která bude pomáhat ještě dlouho poté, co odejdete,“ podotýká afghánská podnikatelka Hasina Sajídová.
