Kdo má větší šance, v čem jsou volby jiné a co bude po nich? Klíčové otázky a odpovědi k boji o Bílý dům
Do vyvrcholení amerických prezidentských voleb se odpočítávají poslední hodiny a celý svět s napětím vyhlíží jméno kandidáta, který na příští čtyři roky ovládne Bílý dům. Stane se prezidentem nejsilnější země světa znovu Donald Trump, nebo přijde politická změna v podobě Joea Bidena? Tentokrát si na výsledek budeme muset možná počkat i několik dní, rozdílů od roku 2016 je tu ale víc. Jaké to jsou? I na to odpovídá přehled klíčových otázek.
Kdo má větší šance?
Volba mezi dvěma naprosto odlišnými vizemi Ameriky. Tak oba kandidáti – současný republikánský šéf Bílého domu Donald Trump a jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden – označují souboj o Oválnou pracovnu, který bude v příštích hodinách vrcholit. Před koncem ostře sledovaného klání má navrch Biden, který si v celonárodních průzkumech udržuje zhruba devítiprocentní vedení.
‚Radši bychom protestovali za Bidenovy vlády.‘ V amerických volbách se odráží i boj o klima
Číst článek
Desetiprocentní náskok (52 % pro Bidena, 42 % pro Trumpa) mu přisuzuje i aktuální průzkum listu Wall Street Journal a televize NBC News, podle kterého se od současného prezidenta Spojených států odvracejí především ženy a senioři – právě starší lidé přitom byli pro jeho zvolení v roce 2016 klíčoví, mimo jiné i v souvislosti s jeho bagatelizujícím přístupem k pandemii se od něj ale odklánějí.
„Náskok deseti procent je hrozně zrádný – celonárodní průměry nejsou v americkém volebním systému vůbec relevantní. Ve více státech ale skutečně vede Biden. Šance, že Trump vyhraje, je rozhodně menší než v roce 2016, ale pořád tam je,“ říká pro iROZHLAS.cz Petr Boháček, amerikanista z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Zrádnost průzkumů tkví v samotné podobě amerického volebního systému, kdy občané nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím volitelů. Těch je dohromady 538, k výhře je proto zapotřebí získat 270 z nich. V každém z 50 států přitom kandidáti soupeří o jiný počet volitelů – v nejlidnatější Kalifornii to je 55, v případě těch nejmenších to jsou třeba jen tři. A je jedno, jestli dotyčný vyhraje v rámci státu jen těsným rozdílem – „vítěz bere vše“, tedy všechny volitele za daný stát.
Může se proto stát, že kandidát vyhraje na počet hlasů, ale nezíská na svou stranu dostatek klíčových států s odpovídajícím počtem volitelů. To se stalo také Hillary Clintonové v roce 2016, která přitom v absolutním součtu získala o tři miliony hlasů víc než Trump.
V čem jsou volby jiné?
Podobně jako dnes i před čtyřmi lety průzkumy favorizovaly demokratického kandidáta, tehdy Hillary Clintonovou, která ale volby nakonec prohrála. Letošní rok se nicméně přece jen v mnoha ohledech liší.
Bidenův náskok v celonárodních průzkumech je dvakrát vyšší, než jakého před volbami v roce 2016 dosáhla Clintonová. Vedení nad Trumpem si navíc udržuje ve státech s počtem více než 360 volitelů, v případě Clintonové to přitom bylo jen lehce přes 320, upozorňuje televize CBC.
Amerikanista: Vsadil bych na vítězství Trumpa. I kdyby ale nakrásně vyhrál, politická změna přijde
Číst článek
„Naprosto rozdílnou věcí v porovnání s rokem 2016 je, že Clintonová byla opravdu neoblíbený kandidát. Je otázkou, jestli to je tím, že Biden je oblíbenější, anebo jestli je Trump dnes mnohem víc polarizující než před čtyřmi lety. Bidenova největší síla je totiž především v tom, že je Trumpovým protikandidátem. To je klíčový rozdíl od minulých voleb – nesympatickým a neoblíbeným kandidátem není demokrat, ale Trump,“ popisuje Boháček.
Dalším faktorem, který v letošních volbách bude hrát důležitou roli, je i výrazně menší počet nerozhodnutých voličů. Jak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz minulý týden upozornil amerikanista Ostravské univerzity Jan Beneš, zatímco v roce 2012 se počet nerozhodnutých pohyboval kolem čtyř procent, před čtyřmi lety to bylo 12 procent, letos se ale počet opět blíží spíš ke čtyřem procentům.
Podle amerického listu The New York Times jsou mezi nerozhodnutými voliči, kteří se před čtyřmi lety přiklonili spíš k Trumpovi, především Latinoameričané nebo mladší část americké populace. Ani to Trumpovi nenahrává.
„Také můžeme zmínit, že Trump ztratil jednu z klíčových skupin v rámci předměstských oblastí. Tam v roce 2016 poměrně značně zvítězil, zejména v Pensylvánii ho ale tento elektorát do určité míry opustil a v tom jsou volby taky jiné. Jeho klíčovým elektorátem jsou nicméně pořád rurální oblasti mimo velká města a to je stejné jako v roce 2016,“ popisuje Boháček.
Které státy patří mezi klíčové?
Během každých amerických prezidentských voleb se pozornost upíná k takzvaným „swing states“, tedy státům, kde jsou síly republikánů a demokratů tradičně vyrovnané a které jsou pro výsledek voleb rozhodující. Podle Boháčka se ale výčet států, v nichž se budou volby rozhodovat, poměrně zásadně proměnil.
„Myslím, že by nikdo neoznačil jako swing state třeba Texas, který může vyhrát demokrat, a neřekl by, že v Arizoně budou vyhrávat demokraté. Swing states samozřejmě hrají klíčovou roli, ale jsou mezi nimi nové státy,“ zdůrazňuje amerikanista.
K jistému „převratu“ ostatně došlo i před čtyřmi lety, kdy se Trumpovi podařilo získat státy jako Michigan (16 volitelů), Wisconsin (10 volitelů) nebo Pensylvánii (20 volitelů) – dlouhodobé bašty demokratů, kde ale současný prezident velmi těsně zvítězil. V současnosti v nich ale rozdílem zhruba pěti až osmi procent hlasů vede Biden, ukazují průzkumy.
Jeden z největších soubojů se odehrává na Floridě, kde se hraje o 29 volitelů. Tu v roce 2016 Trump s malým náskokem získal, podle průzkumů v ní ale nyní velmi těsně vede Biden.
„Cesta k vítězství je pro Trumpa letos mnohem těžší, je proto jasné, že pokud nevyhraje Floridu, už pro něj žádná cesta vlastně není. Pak musí vyhrát svá tradiční místa, kde má ale situaci také těžkou, jako je Iowa, Wisconsin nebo právě Texas – tam prostě vyhrát musí. A pak tu jsou tradiční swing states, jako Severní Karolína, které také potřebuje,“ míní analytik AMO, který upozorňuje i na důležitost státu Georgia.
Kdo vyhraje volby v okrese Vigo, stane se prezidentem. Oblasti se přezdívá ‚Křižovatka Ameriky‘
Číst článek
Stát na východním pobřeží USA žádný demokrat od vítězství Billa Clintona v roce 1992 nevyhrál. Nyní se šance obou kandidátů v Georgii, která disponuje celkem 16 voliteli, zdají být vyrovnané. Podle Boháčka je přitom tento stát důležitý nejen pro prezidentskou volbu, ale také pro Senát. Kromě hlavy exekutivy totiž listopadové hlasování rozhodne také o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a třetině senátorů.
„Georgia je dlouhodobě republikánský stát, kde má ale Biden o trošku navrch. Tím hlavním tam jsou nicméně boje o Senát, kde demokratičtí kandidáti také lehce vedou a to by mohlo být náznakem toho, že demokraté získají Senát zpátky,“ vysvětluje Boháček s tím, že v tomto smyslu je důležitá také Arizona.
„Klíčových států je mnoho, ale kdybych měl vybrat: Florida je úplný základ, Georgia je letos velice důležitá, Pensylvánie stejně jako vždy a přidal bych tam i Severní Karolínu. Pokud Trump nevyhraje jeden z těchto států, cesta k vítězství už pro něj nebude existovat,“ odhaduje amerikanista.
Jak využili poslední dny?
Právě k těmto nejdůležitějším státům se upíná pozornost obou kandidátů. Trump i Biden se snažili poslední dny před vrcholem prezidentského klání využít k pořádání předvolebních mítinků, které jsou doménou zejména pro současného šéfa Bílého domu. Masových sešlostí s voliči se Trump odmítal vzdát i navzdory rizikům spojených s epidemií koronaviru, znamenají pro něj totiž poslední šanci, jak trend naznačovaný v průzkumech zvrátit.
Senioři byli pro zvolení Trumpa klíčoví, o jejich hlasy ale nyní přichází. Může obrat volby rozhodnout?
Číst článek
Trump míří zejména do států jako Pensylvánie, Severní Karolína, Wisconsin a Michigan. Řadu míst v posledních dnech navštívil i Biden, i když ten se upíná především k rodné Pensylvánii, kde Trump Clintonovou poměrně nečekaně porazil. Demokraté doufají, že stát získají zpět, Biden proto Pensylvánii navštívil vícekrát než kterýkoli jiný stát.
„V roce 2016 byly poslední dny před volbami naprosto klíčové – právě v posledních dnech se rozhodlo, protože Trump objel opravdu klíčová místa, ať už to byla malá města ve Wisconsinu nebo na středozápadě USA. Díky tomu vyhrál, ale letos je situace jiná,“ varuje Boháček. Důvodem je nejen omezení mítinků kvůli koronavirové pandemii, ale především vysoké množství voličů, kteří ve volbách hlasují s předstihem.
Ať už osobně, nebo prostřednictvím korespondenčního hlasování už ve Spojených státech odvolilo rekordních více než 95 milionů lidí. Podle pozorovatelů je obrovský zájem o hlasování v předstihu dán nejen obavami z šíření covidu-19, ale také celkově velkým zájmem Američanů o letošní volby.
„Trumpovi mohou tyto mítinky do určité míry pomoct, na druhou stranu ale obrovské množství voličů už dávno hlasovalo nebo je rozhodnutých. Je tedy otázkou, do jaké míry je Trump schopný voliče těsně před úterkem zmobilizovat. Kvůli korespondenční volbě to ale bude hrát mnohem menší roli než v roce 2016,“ dodává analytik AMO pro iROZHLAS.cz.
Kdy se dozvíme výsledek?
Letošní volby jsou v mnoha ohledech jiné, než byly v minulých letech, jeden z nejzásadnějších rozdílů ale tkví v tom, že si na výsledek možná budeme muset počkat i několik dní. Jak dlouho to přesně bude, nikdo neví.
Trump může být první prezident, který by dvakrát vyhrál volby s menším počtem hlasů
Číst článek
„Potenciálně se výsledek můžeme dozvědět velice rychle, protože ve spoustě klíčových států, kde Trump musí vyhrát, se hlasy sečtou ihned. Mezi ně patří Florida, která bude mít hlasy sečtené rychle, a podobně také Severní Karolína. Georgia by je měla mít ve středu ráno. Výsledky, na které budeme čekat pravděpodobně nejvíc, budou ty z Pensylvánie – tam je nejzazší termín stanovený až na 23. listopadu,“ popisuje Boháček.
Zákony pro počítání hlasů se totiž v jednotlivých státech USA liší. Zatímco v některých se hlasy odevzdané v předstihu mohou sčítat už nyní, jinde mají tuto možnost až po uzavření volebních místností. A pak jsou státy jako Pensylvánie, které dávají k dobru určitý počet dnů, během kterých mohou hlasy poslané poštou ještě dorazit – tam se začne počítat až se zpožděním.
„Pokud by mělo dojít na ‚nejšílenější‘ scénář, budeme čekat až do 23. listopadu, v méně šíleném scénáři to budeme vědět příští týden. Ale je také dost možné, že Trump nevyhraje klíčové státy jako Florida, Severní Karolína, Georgia, odkud budeme mít výsledky hned,“ uzavírá Boháček s tím, že pak by byl výsledek zřejmý i bez sečtení hlasů z dalších států.
Stejně jako v minulých letech tak budou letošní volby v USA mimořádně napínavé.
