‚Platíme daně, ale nikdo nás nezastupuje.‘ Obyvatelé Washingtonu DC bojují za své právo volit
Úterý rozhodne o tom, kteří zákonodárci zasednou v Kongresu Spojených států. Hlasování se ale paradoxně netýká právě těch Američanů, kteří sídlu Senátu a Sněmovny reprezentantů bydlí nejblíže. Obyvatel hlavního města Washingtonu je asi tři čtvrtě milionu, ale nejsou občany žádného amerického státu, a tak sice platí daně, ale nemají v Kongresu své zástupce. A tím pádem ani právo volit. Stupňují ale svůj tlak a věří, že se to brzy změní.
Touha po větších pravomocích je ve Washingtonu vidět doslova na každém kroku. Silnice federálního distriktu ve Washingtonu jsou plné aut s nápisem, který lze parafrázovat „Platíme daně, ale nikdo nás nezastupuje“.
Z historických důvodů nemají obyvatelé hlavního města Washingtonu hlasovací právo při parlamentních a senátních volbách. Věří ale, že úterý bude jedním z posledních dnů, kdy se voleb do Kongresu nesmějí účastnit
Toto heslo je součástí oficiálního designu poznávacích značek.
Jak předvádí zástupce starosty Brian Kenner, u vchodu na washingtonskou radnici k tomu mají i názorné počítadlo. „Ukazuje sumu, kterou naši občané platí na federálních daních, a přesto stále nejsme uznávaní jako americký stát, nemůžeme volit a podílet se na tvorbě federálních zákonů. Přitom máme víc obyvatel než státy Vermont a Wyoming. Tohle je problém, na který neustále upozorňujeme,“ popisuje Kenner pro Radiožurnál.
Ve Washingtonu dokonce funguje organizace se zaměstnanci na plný úvazek, kteří mají za úkol přesvědčit zbytek Ameriky, aby dal lidem z hlavního města volební právo, protože nikdo jiný to ani udělat nemůže.
„Vyhledáváme každou příležitost, jak Američanům dát vědět o naší situaci. Princip žádných daní bez podílu na rozhodování, na tom byla kdysi naše země založena, přesně tak zněl argument proti britské nadvládě,“ říká Barbara Helmicková z organizace DC Vote.
I ona má na značce svého auta zmíněné heslo. „Máme rádi své registrační značky a líbí se nám, co hlásají. My, obyvatelé Washingtonu, máme stejné povinnosti jako ostatní Američani. Naši lidé bojují ve válkách, ale nemáme žádný hlas v Kongresu. Ten dokonce může blokovat naší radnicí schválené lokální zákony a rozhoduje o tom, jak smíme používat rozpočet tvořený z našich lokálních daní,“ přidává.
„Takže jsme třeba nesměli zakázat reklamu, která o vlhčených ubrouscích tvrdila, že je lidi mohou splachovat do záchodu. Jenže ucpávaly trubky a hrozilo, že se odpad dostane do řeky Potomac. Pomohlo až to, když jsme kongresmanům řekli, že to je i jejich pitná voda.“
Douglasův Commonwealth
Hlavní město od roku 1964 volí aspoň při prezidentských volbách. Aby to šlo i při kongresových a aby měl Washington úplnou kontrolu nad vlastním rozpočtem, k tomu paradoxně musí pomoci právě Kongres, kde ale metropole nemá relevantní zastoupení, takže začarovaný kruh se uzavírá.
Nejsnazší cestou, jak získat odpírané pravomoci, je podle Barbary Helmickové udělat z Washingtonu další americký stát. Ovšem je tu i problém s názvem, protože stát Washington už existuje na severozápadě země.
Týden do referenda o Trumpovi. Hraje se o kontrolu nad parlamentem i klíče od impeachmentu
Číst článek
„To je téma, které mezi lidmi budí emoce. Kongresu jsme předložili návrh, že bychom nadále byli Washington DC. Jen to DC by neznamenalo Kolumbijský distrikt (District of Columbia - pozn. red.), ale Douglasův Commonwealth. To druhé slovo některé státy používají, znamená prostě společenství. A Frederick Douglas byl slavný sociální reformátor a bojovník proti otroctví, ve kterém se narodil, uprchl z něj, naučil se sám číst, stal se vlivnou postavou a žil tady ve Washingtonu,“ tvrdí Helmickové. Věří, že už za čtyři roky by omezení nemuselo platit.
Důležité budou i výsledky letošních kongresových a za dva roky prezidentských voleb. Washington je totiž baštou demokratů.
Donald Trump tu předloni získal jen čtyři procenta hlasů, nejméně z celé země, a tak není pravděpodobné, že by současná republikánská hegemonie přidělila federálnímu distriktu výsady plnohodnotného amerického státu, tedy například dvě senátorská křesla, která by tím v podstatě věnovala demokratům.
