Amerikanista: Trump projevem předčil očekávání a přilil olej do ohně. Nejvyšší soud hraje v jeho prospěch

„Klíčové budou státy takzvané ‚modré zdi‘, které byly mezi lety 1992-2012 kontrolovány demokraty. Jestli Trump pomyslnou modrou zeď zbourá, tyto volby rozhodne,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz amerikanista Petr Kopecký, podle kterého současný šéf Bílého domu svým prvním povolebním projevem předčil očekávání. Pokud se výsledky voleb dostanou před Nejvyšší soud, konzervativní většina pravděpodobně rozhodne v Trumpův prospěch, podotýká.

Rozhovor Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump během svého prvního povolebního projevu | Zdroj: Profimedia

Přestože souboj není zdaleka rozhodnutý, ve svém prvním povolebním projevu se Donald Trump označil za vítěze voleb a vyzval k zastavení sčítání hlasů. Tento krok se od současného šéfa Bílého domu víceméně očekával, jak nebezpečný ale z vašeho pohledu je?
Jak už to u Donalda Trumpa bývá, předčil tím očekávání. V projevu totiž řekl hned několik problematických věcí. Nejenže mluvil o svém volebním vítězství ve chvíli, kdy nebyly sečteny ještě miliony hlasů, vyzval také k ukončení sčítání a v této souvislosti zmínil i možnost obrátit se na Nejvyšší soud. Už nyní se tak dostává do hry Nejvyšší soud, u kterého mohou spory v některých klíčových státech teoreticky skončit. Podobně jako v předvolební kampani navíc znovu zopakoval, že dochází k volebním podvodům, aniž by měl jakékoliv konkrétní důkazy.

Kdo je Petr Kopecký?

Amerikanista Petr Kopecký působí na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Dá se tedy obecně říct, že ještě víc podryl důvěru v demokratické volby ve Spojených státech. Podle mě to je jeden z dalších příkladů, kdy prezident Trump ukazuje buď neporozumění, nebo přímo pohrdání demokratickým procesem. A problematické to je také z toho důvodu, že přesně tento typ projevu povede k ještě většímu napětí v už tak polarizované společnosti a může umocnit to, čeho se všichni obávali, a to je vyústění případných demonstrací v násilné nepokoje.   

Trumpovi se podařilo ovládnout důležité státy v čele s Floridou, Texasem, Ohiem a dobře si vede i v dalších klíčových státech. Pozornost se nyní soustředí na státy středozápadu. Jak vidíte šance obou kandidátů?
V některých státech, kde se čeká těsný souboj a případně se favorizoval Joe Biden, Trump skutečně vede. Florida je definitivně ztracená, Severní Karolína je pořád ve hře, byť rozdíl je tam poměrně velký. Máte pravdu v tom, že klíčové budou státy takzvané „modré zdi“, které byly mezi lety 1992-2012 kontrolovány demokraty. Jestli Trump pomyslnou modrou zeď zbourá, tyto volby rozhodne.

Jedná se především o státy jako Michigan a Wisconsin. V Michiganu – a o něco méně ve Wisconsinu – bude ještě hodně korespondenčních hlasů teprve započítáváno. Zajímavé bude sledovat i stát Georgia, kde Trump vede o několik procent, ale mnoho hlasů z metropolitní oblasti Atlanty je třeba ještě sečíst. Jistá není ani Pensylvánie, kde je rozdíl opravdu velký, do výsledků ale ještě významně vstoupí hlasy z Philadelphie.

Jaké šance tedy dáváte kandidátům? Kdo zvítězí?
V tuto chvíli je to ještě těžší otázka, než kdybyste ji položila den před konáním voleb. Neznámých je tam skutečně pořád hodně. Mimo jiné přesně nevíme, jaké procento korespondenčních hlasů je v klíčových státech dosud započítáno. V tuto chvíli dokážu jen říct, že to bude velice těsné a že výsledek asi nebudeme znát v řádu několika hodin. Mírně favorizuji Donalda Trumpa, neznámých je tam ale opravdu hodně.

Jako v roce 2016?

Jak reálné je podle vás to, že bude výsledek jasný, aniž bychom čekali na finální skóre z Pensylvánie, kde sčítání hlasů potrvá i několik dnů?
Možná to potrvá několik dnů i v Michiganu, je tedy možné, že se definitivního výsledku jen tak nedočkáme. Na rozdíl třeba od Floridy se v nerozhodných státech začaly sčítat korespondenční hlasy teprve v den voleb.

Trump získal Floridu, Biden Arizonu. Čekání na konečné výsledky ale může být dlouhé

Číst článek

Na počátku sčítání, kdy navzdory předvolebním průzkumům vypadaly šance Trumpa velmi slibně, pozorovatelé letošní volby často přirovnávali k roku 2016. Vidíte paralely mezi letošními volbami a těmi před čtyřmi lety, kdy  proti sobě stáli Donald Trump a Hillary Clintonová?
Volební mapa je vybarvená velmi podobně jako tehdy. Opět se rozhoduje na předměstích Ameriky, protože jak víme, země je více než kdy jindy polarizovaná a venkovský volič hlasuje jinak, než městský volič. To je třeba v Pensylvánii velice znatelné. Kontrast mezi venkovem a městy, jako Philadelphia nebo Pittsburgh, je obrovský. Předměstští voliči proto budou hrát opět klíčovou roli, protože je mezi nimi nejvíce nerozhodnutých, ale bylo jich tam mnohem méně než před čtyřmi lety.

Další podobnost vidím v jedné věci, o které se moc nemluví, a to je výsledek lidového hlasování. Ten není v americkém volebním systému směrodatný, nicméně už teď je jasné, že ho Joe Biden vyhraje, a to o několik milionů hlasů podobně jako Hillary Clintonová. To bohužel může být jedna z věcí, která malinko narušuje legitimitu americké demokracie. Před rokem 2016 šlo o poměrně vzácný úkaz, teď se nám ale už podruhé opakuje situace, kdy lidové hlasování může vyhrát jeden kandidát hned o několik milionů hlasů, přesto bude vítězem ten druhý. I to vnímám jako potenciálně problematické.

Soud ve prospěch Trumpa

Velký souboj se odehrál na Floridě, kde podle průzkumů mírně vedl Biden, nakonec ale připadla právě Trumpovi. Kde udělali demokraté chybu?
Těžko v tuto chvíli analyzovat chyby, ale jedna věc z toho vychází. Hispánští voliči, kteří jsou na Floridě velmi silně zastoupení, sice hlasovali ve velkém počtu, ale ne tak výrazně pro Joea Bidena, jako se očekávalo. Tato demografická skupina proto sehrála jinou roli, než jaké byly předpoklady.

Trump má šance zvítězit, pořád je ale tím, kdo ‚dobývá‘. Chleba se bude lámat na středozápadě USA

Číst článek

Samozřejmě do určité míry to lze vysvětlit tím, že jde často o kubánské přistěhovalce. Donald Trump totiž před volbami hrozil, že v případě výhry Bidena se Spojené státy stanou socialistickou zemí. To na voliče kubánského původu samozřejmě může zapůsobit.

Z posledních údajů zároveň vyplývá, že jedním z faktorů je i sázka republikánů na kontaktní kampaň a fyzické setkávání se s voliči – na rozdíl od kampaně ve virtuálním prostoru a v tradičních médiích. Tato strategie se zdá úspěšná.

Čím je podle vás naopak způsoben úspěch demokratů v Arizoně, tedy tradičně republikánském státu?
Ani k tomu nemám dost údajů, abych na to v tuto chvíli dokázal odpovědět. V případě Arizony se ale odehrála další, možná překvapivá věc – stala se předmětem sporů mezi dvěma významnými televizním stanicemi. Zatímco Fox News už prohlásila Arizonu za demokratickou, CNN se toto zdráhala udělat.

Velmi kriticky se na účet výsledků v Arizoně vyjádřil také Donald Trump, který odmítl říct, že by Arizona byla výsledkově uzavřená kapitola. U jiných států, kde se mu to hodilo, ale vyzýval k tomu, aby sčítání hlasů bylo ukončeno. To samozřejmě ukazuje dvojí metr a určitý nekonzistentní pohled Donalda Trumpa na proces sčítání a ohlašování vítěze v jednotlivých státech.

Zaujalo vás na předběžných výsledcích i něco dalšího?
Možná to zapadne, ale v Nebrasce – jednom ze dvou států, ve kterých ne všechny hlasy volitelů jdou za vítězem – se rozhodovalo o pěti volitelích a z nich čtyři vyhrál Donald Trump. To se nečekalo, a pokud to bude velmi těsné, může i tak malý stát jako Nebraska teoreticky sehrát poměrně výraznou roli.

Druhou velmi zajímavou věcí je pak zmíněný projev prezidenta Trumpa a to, jak velmi brzy dává do hry Nejvyšší soud. Už se na něj odkazoval na jednom z předvolebních mítinků před několika dny, kdy říkal, že díky Nejvyššímu soudu může volby vyhrát. Spoléhá na to, že má v něm v tuto chvíli většinu, hodně si totiž pomohl tím, že do něj před volbami nominoval Amy Barrettovou. Není tedy vyloučen scénář, že Nejvyšší soud v případě soudních sporů sehraje určitou roli, což by bylo dost nešťastné rozuzlení voleb.

‚Co se mě týče, tak už jsme vyhráli.‘ Trump oznámil své vítězství, další sčítání hlasů označil za podvod

Číst článek

Co tedy čekat, pokud výsledky voleb u soudu skutečně skončí? 
Nejvyšší soud zřejmě nepřekvapí v tom smyslu, že konzervativní většina rozhodne ve prospěch Donalda Trumpa. Nejen soudkyně Barrettová, ale i další dva soudci Nejvyššího soudu byli angažovaní v právních týmech George W. Bushe v roce 2000 – ve volbách, které byly také velmi napínavé a které de facto rozhodl Nejvyšší soud. Tito tři soudci tehdy poskytovali právní služby ve prospěch George W. Bushe, což je podle mě poměrně zajímavá okolnost, která může hrát roli. Pokud by k tomu došlo, očekávám spíše rozhodnutí ve prospěch Donalda Trumpa.

Už před volbami byla veřejnost ve Spojených státech hluboce rozdělená, po ohlášení výsledků voleb se navíc očekávají nepokoje v ulicích. Bude rozdělení společnosti po volbách dál sílit? Jak letošní hlasování – bez ohledu na jejich výsledek – podle vás ovlivní Spojené státy?
Jak už jsem říkal, prezident Trump v tuto chvíli bohužel nejednal úplně státnicky. Svým projevem přilil olej do ohně a v už tak třaskavé situaci to skutečně může vést k nepokojům. V mnoha velkých městech lidé zabednili výlohy, obchody i banky, před volbami byly navíc prodeje zbraní rekordní. Podobná prohlášení ale mohou předešlé obavy o propuknutí násilných nepokojů ještě přiživit a to, že je výsledek tak těsný a možná nebude během dneška rozhodnutý, může situaci ještě zhoršit.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme