Bod zlomu voleb v USA. Ať se Trumpovi postaví Biden, nebo Sanders, bude to zajímavý boj, říká expert
Jedni pohořeli, druzí slaví, americké volební superúterý ale pročistilo vzduch a naznačilo, který z demokratických kandidátů se v listopadu stane sokem Donalda Trumpa v boji o Bílý dům. Zatímco bývalý viceprezident Joe Biden prožil „superúterý snů“, levicový Bernie Sanders od klíčového dne primárek jistě čekal víc. „Pro Sanderse je superúterý trochu zklamání, už se viděl na cestě k nominaci,“ říká pro iROZHLAS.cz amerikanista Kryštof Kozák.
Spojené státy mají za sebou volební superúterý – klíčový den v kalendáři amerických prezidentských voleb, kterého se účastní celkem 14 států od Maine na severovýchodě země až po Kalifornii na jihozápadním pobřeží. Během jediného dne se tak hraje o 1344 z celkových 3979 delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu demokratů rozhodnou o vyzyvateli Donalda Trumpa.
Výsledky primárek sledovali voliči z Dallasu v kině, kde policie zatkla Kennedyho vraha
Číst článek
Po úterku je téměř jasné, že se o možnost utkat se s Trumpem poperou dva muži – 77letý centristický kandidát Joe Biden, který se o prezidentskou nominaci ucházel už v letech 1988 a 2008, a 78letý senátor z Vermontu a představitel demokratické progresivní levice Bernie Sanders. Také on o nominaci usiloval už v roce 2016, kdy ho ale v primárkách porazila Hillary Clintonová
„Volební superúterý pomohlo vykrystalizovat tyto dva klíčové proudy, které v Demokratické straně v současnosti jsou,“ popisuje pro iROZHLAS.cz amerikanista Kryštof Kozák.
Pro koho cesta za demokratickou nominací po volebním superúterý naopak s největší pravděpodobností skončila, se kromě miliardáře Michaela Bloomberga, který z klání odstoupil a podpořil Bidena, stala také senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová, která se ještě před pár měsíci jevila jako velmi nadějná kandidátka. „Při reálném počtu delegátů by nominace Warrenové i Bloomberga byla matematicky téměř nemožná,“ vysvětluje odborník.
Čím jednotliví kandidáti uhranuli voliče a co jim naopak zlomilo vaz?
Bidenovo volební vzkříšení
„Je to dobrá noc a zdá se, že bude ještě lepší… Nenazývají to superúterým jen tak pro nic za nic,“ prohlásil během sčítání hlasů Joe Biden, bývalý viceprezident administrativy Baracka Obamy, pro kterého skončil nejdůležitější den demokratických primárek jednoznačným úspěchem.
Bývalý viceprezident zvítězil v jižanských státech Virginie, Severní Karolína, Alabama, Oklahoma, Tennessee a Arkansas. Prvenství si podle odhadů zajistil také v Minnesotě na středozápadě Spojených států a také v Massachusetts.
Demokrati vytvořili na poslední chvíli koalici proti Sandersovi, v Americe začalo takzvané superúterý
Číst článek
Právě v Massachusetts měla silnou pozici další uchazečka o prezidentskou nominaci, senátorka Elizabeth Warrenová. Biden zde zvítězil navzdory tomu, že stát v rámci předvolební kampaně nenavštívil, ani zde na kampaň neutratil žádné peníze, upozorňuje britská televize BBC.
„V jižanských státech to byli hlavně Afroameričané, kteří v něm vidí určitého pokračovatele Baracka Obamy a jeho politiky. V Massachusetts je to složitější, nicméně podle prvních analýz to způsobili voliči, kteří byli do poslední chvíle nerozhodnutí, a těch byla velká většina,“ vysvětluje Kozák.
Volební superúterý se tak pro Bidena stalo velkolepým obratem v kampani, která se ještě v minulých týdnech topila v problémech – zejména po neúspěších hlasování v Iowě a New Hampshiru. Díky sobotnímu úspěchu v Jižní Karolíně ale Biden nabral druhý dech.
„Vítězství v Jižní Karolíně vytvořilo jistou mediální bublinu. Joe Biden se díky tomu dostal na hlavní stránky všech deníků a dokázal toho využít ve svůj prospěch – porazil ostatní centristické demokraty s odkazem na to, že je to právě on, kdo dokáže Donalda Trumpa porazit,“ říká amerikanista.
Osobami, které bývalému prezidentovi ale nejvíce pomohly, se stal někdejší starosta města South Bend Pete Buttigieg a senátorka za Minnesotu Amy Klobucharová, kteří byli dalšími nadějnými kandidáty demokratů, rozhodli se ale z volebního klání odstoupit a podpořit právě Bidena. To mu pomohlo například v Minnesotě, kde měla Klobucharová silnou pozici. Tam se její podpora ukázala jako velmi výrazná.
Za největší překvapení se nicméně považují výsledky v Texasu, kde se rozdělí 228 delegátů. I tady vyhrál Biden, přestože Sanders do texaské kampaně hodně investoval a spoléhal na přízeň tamní hispánské komunity. Biden tu nicméně získal na svou stranu příznivce umírněných názorů, kteří pro něj hlasovali po odstoupení Klobucharové a Buttigiege.
Vítězství i prohra Sanderse
Sanders, který se označuje za demokratického socialistu, podle očekávání uspěl v domovském Vermontu, ale také Coloradu a Utahu. Tím největším vítězstvím je pro něj však Kalifornie – nejlidnatějším státě, kde se hrálo o 415 delegátů. Tady ale jeho radost ze superúterý končí.
„Pro Bernieho Sanderse je superúterý trochu zklamání, protože se už viděl na cestě k nominaci. I když to bylo v těchto případech velmi těsné, zklamáním je pro něj zejména prohra v Massachusetts nebo v Texasu. Nedá se tedy říct, že by to pro něj byl úspěch,“ tvrdí Kozák.
Zatímco pro Bidena se totiž odstoupení dalších centristických kandidátů Buttigiege a Klobucharové stalo momentem, z něhož nyní velice těží, pro Sanderse je tento krok z taktického hlediska značně nevýhodný.
„Podle všech předpokladů se nyní souboj odehraje pouze mezi ním a Joem Bidenem, ale pokud by centristické hlasy byly rozdělené, mohl jednoduše vyhrávat a být kandidátem s největším počtem hlasů, zatímco by proti němu stála roztříštěná demokratická opozice. Ta se ale nyní sjednotí za Bidenem a o to to bude mít Sanders složitější,“ popisuje odborník na americkou politiku.
Rychlý konec Bloomberga
Pro Michaela Bloomberga bylo volební superúterý prvním skutečným testem jeho šancí u voličů a zároveň rychlým koncem jeho drahé kampaně.
‚Cesta k nominaci již neexistuje.‘ Miliardář Bloomberg odstoupil z prezidentského klání. Podpoří Bidena
Číst článek
Zakladatel tiskové agentury zaměřené na informace z byznysu a někdejší starosta New Yorku Bloomberg se rozhodl vynechat první čtyři primárky v Iowě, New Hampshire, Nevadě i Jižní Karolíně a do volebního klání naskočil až s volebním superúterým, voliče ale nepřesvědčil.
Zatímco například Biden získal během úterka víc než 400 delegátů, Bloomberg skončil s pouhými dvanácti. Rozhodl se proto z volebního klání nadobro odstoupit.
„Bloombergovi nepomohlo především to, že nezazářil během první debaty kandidátů. Během ní čelil poměrně ostrým útokům kvůli svým dřívějším výrokům na adresu žen a menšin, po celou dobu se tak ocital v defenzivě. V debatě tedy zrovna nezaujal,“ odhaduje jeden z důvodů Bloombergova neúspěchu Kozák.
Na politickou reklamu přitom v posledních měsících vynaložil přes půl miliardy dolarů (11,4 miliardy korun). „Ukázalo se, že voliči demokratů jsou poměrně hákliví na to, že se volby dají vlastně koupit. Na těch 500 milionů dolarů, které do kampaně zejména ve státech volebního superúterý investoval, se demokratičtí voliči nakonec dívali s velkou nedůvěrou,“ dodává.
Po oznámení konce své kampaně se Bloomberg rozhodl v dalších bojích podpořit Joea Bidena – právě úspěch bývalého viceprezidenta přitom bylo to, co miliardáři ve skutečnosti zlomilo vaz. Oba se totiž řadí k centristickému křídlu Demokratické strany. „Bidenův neúspěch by znamenal Bloombergův úspěch a to, že se Bidenovi podařilo kampaň otočit a zachránit, byla pro Bloomberga špatná zpráva.“
Nepřiznaný konec Warrenové
Nezdarem skončilo volební superúterý také pro Warrenovou, která prohrála i svůj domovský stát Massachusetts. Senátorka, která se podobně jako Sanders řadí k silně levicovému, progresivistickému křídlu strany, patří k velkým kritikům Wall Street – v kampani slibuje bojovat se systémem, který podle ní silně straní bohatým, a usiluje například o přísnější regulaci bankovního sektoru i dostupnější školství a zdravotnictví.
Biden, ‚levičák‘ Sanders či ‚Pocahontas‘ Warrenová. Koho demokraté vyšlou proti Trumpovi?
Číst článek
Ještě na podzim byla považována za jednu z největších favoritek souboje demokratů, podle Kozáka je ale ukončení její kampaně s ohledem na aktuální výsledky téměř nevyhnutelné. „Říká sice, že v boji zůstává. Chce zřejmě počkat do primárek v Michiganu. Matematické šance na získání nominace už jsou ale velice nízké, dá se tedy čekat, že od svého snažení nakonec odstoupí.“
Osudné se jí stalo zřejmě to, že pro centristické demokraty byla příliš radikální a pro radikálnější demokraty příliš centristická.
„Strana je v současnosti polarizovaná mezi příznivce Bernieho Sanderse, kteří mají radikálnější a pokrokovější názory, a tradičnější, centristické demokraty. Warrenová přitom lavírovala někdy mezi těmito dvěma tábory. Tato pozice se zpočátku zdála jako výhodná, protože díky tomu mohla teoreticky čerpat hlasy z obou táborů, nedokázala to ale přetavit ve výraznější úspěch,“ míní amerikanista.
Biden versus Sanders
Volební superúterý má 14 amerických států za sebou, už za týden se ale na hlasování musí připravit další část Spojených států – v primárkách a výborech se bude 10. března hlasovat v šesti státech: Idahu, Michiganu, Mississippi, Missouri, Severní Dakotě a Washingtonu.
„Každý takový souboj bude klíčový, zejména pokud jde o další osud Demokratické strany a dramatické přetlačování mezi jejím pokrokovějším křídlem a centristy. Každý stát tedy bude hrát roli, analytici totiž očekávají, že ani jeden nezíská výraznou většinu a konečná nominace za Demokratickou stranu se bude složitě dohadovat na setkání demokratů na velkém kongresu v Milwaukee v červenci,“ popisuje Kozák.
To největší volební drama Spojené státy čeká v úterý 3. listopadu, kdy se Donaldu Trumpovi postaví pravděpodobně buď Bernie Sanders, nebo Joe Biden. Který z nich bude pro republikánského prezidenta větší soupeř?
„Bernie Sanders je až příliš pokrokový a demokratický socialismus, který prosazuje, řadu Američanů spíše vyděsí. Z tohoto pohledu to vypadá, že Biden bude pro Trumpa nebezpečnějším soupeřem. Nicméně pokud se podíváme na naštvané protisystémové voliče, kteří jsou nespokojení s tím, jakým způsobem americká demokracie, ekonomika a společnost fungují, tam je Trump na podobné vlně jako Bernie Sanders – existuje tu určitá nespokojenost se stávajícím stavem. Šlo by tedy o velice zajímavý souboj v obou případech,“ uzavírá Kozák.
