V Rusku začalo hlasování o ústavní reformě. Ve hře je Putinův mandát, zmínka o Bohu a ‚tradiční‘ rodina
V Rusku ve čtvrtek začíná celonárodní hlasování o ústavní reformě, kterou začátkem roku navrhl prezident Vladimir Putin. Původně se mělo konat už 22. dubna, prezident ho ale musel odložit kvůli pandemii koronaviru. Kvůli ní teď také bude hlasování rozloženo celkem do sedmi dní, tedy až do 1. července. Voliči v Moskvě a Nižněnovgorodské oblasti můžou hlasovat i po internetu.
Zdálo se, že to bude v podstatě rutinní, každoroční projev ruského prezidenta před oběma komorami parlamentu. Když ale letos v polovině ledna Vladimir Putin předstoupil před poslance a senátory, opak byl pravdou. „Nelze nesouhlasit s těmi, kdo říkají, že ústava byla přijatá před víc než čtvrt stoletím v podmínkách těžké vnitropolitické krize a že situace se kardinálním způsobem změnila,“ řekl tehdy Putin.
V Rusku ve čtvrtek začalo celonárodní hlasování o ústavní reformě, kterou začátkem roku navrhl prezident Vladimir Putin. Více si poslechněte v reportáži Ivany Milenkovičové
Návrh ústavní reformy, který představil, měl podle něj připravit prezidenta o část pravomocí, a parlament naopak posílit. Navrhovaných změn bylo ale mnohem víc. „Rusko může být Ruskem a zůstat Ruskem jenom jako suverénní stát. Suverenita našeho národa musí být bezpodmínečná,“ citoval Radiožurnál Putina.
Kromě jiného si tak má Rusko také vyhradit právo neplnit rozhodnutí mezinárodních orgánů, pokud prý budou v rozporu s jeho ústavou. Ta má navíc nově zakotvit i třeba zmínku o víře v Boha nebo to, že manželství je svazek výlučně mezi mužem a ženou.
Právě apel na silné a stabilní Rusko, tradiční hodnoty a sociální jistoty – to všechno se později stalo středobodem kampaně v ulicích a ve státních médiích.
To ale nemělo být všechno. Návrh poslankyně vládnoucí strany Jednotné Rusko a někdejší kosmonautky Valentiny Těreškovové nakonec přinesl i rýsující se odpověď na dlouho otevřenou otázku, co bude, až Vladimiru Putinovi vyprší v roce 2024 stávající, celkem už čtvrtý prezidentský mandát.
Jediný hlas proti
„Je potřeba vše čestně, otevřeně a veřejně projednat. Pokud si to situace vyžádá, a hlavně pokud to budou chtít sami lidé, pak zanést do zákona možnost, aby stávající prezident mohl být znovu zvolen do této funkce,“ řekla Valentina Těreškovová.
Nevylučuji, že budu kandidovat, řekl Putin. Díky referendu by mohl setrvat u moci až do roku 2036
Číst článek
Návrh prošel přes poslance hladce, proti nehlasoval jediný. Ještě tentýž den ústavní reformu schválili také senátoři. Zamítavě se k ní postavil jenom jediný. Záhy ji schválily i dvě třetiny regionálních parlamentů a ústavní soud. Zbývá tak jediné: aby reformu posvětili samotní Rusové.
Opozice reformu od počátku hlasitě kritizuje. Podle jedné z jejích hlavních tváří, Alexeje Navalného, nejde o skutečné referendum: „To, co začne 25. června a skončí 1. července, to je prostě taková hra nebo nějaká iluze hlasování, které dělá Putin pro to, aby večer 1. července mohl říct: To je všechno, nadosmrti budu carem.“
Připustil kandidaturu
Sám Vladimir Putin před pár dny poprvé veřejně připustil, že se možná bude znovu, celkem už popáté o nejvyšší úřad ucházet. „Víte co? Řeknu to zcela otevřeně. Když to tak nebude, tak zhruba za dva roky – to vím z vlastní zkušenosti – místo normální práce začne na mnoha úrovních státu poohlížení se po nástupci,“ řekl Putin.
Muži adoptující dítě. ‚Katastrofickou budoucnost‘ ukazuje video vyzývající Rusy k hlasování v referendu
Číst článek
A jak se nechal slyšet, je prý potřeba pracovat, a ne hledat nástupce. „Já jsem se ještě nerozhodl. Nevylučuju možnost kandidovat, pokud to umožní ústava. Uvidíme.“
Se čtyřletou přestávkou v premiérském křesle stojí Vladimir Putin v čele Ruska už 20 let. Po schválení ústavní reformy by ho mohl vést až do roku 2036.
Po začátku hlasování informovaly deník Novaja gazeta a web Meduza, že ve čtyřech z moskevských okrsků podalo žádost o elektronické hlasování víc lidí, než je tam registrovaných voličů. Konkrétně jde o okrsky v Troickém administrativním okruhu (Nová Moskva). Z oficiálních statistik vyplývá, že v jednom z nich podalo žádost o elektronické hlasování dokonce třikrát víc lidí, než je počet registrovaných voličů. Podle volební komise šlo o technickou chybu.
