Nelze obcházet restituční zákony, vzkázal Ústavní soud Lichtenštejnům
Ústavní soud v usnesení k nárokům Nadace knížete z Lichtenštejna znovu zdůraznil princip, že žalobami o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Zásadu, která je součástí judikatury od roku 2005, nepovažuje soud za překonanou. Nadace se soudila o 600 hektarů lesa u středočeských Říčan. Soud její stížnost odmítl. V úterý soud zpřístupnil plné odůvodnění.
K úspěchu Lichtenštejnům nepomohlo ani to, že v případě pozemků u Říčan zůstával po desetiletí v katastru chybně zapsaný původní vlastník. Podle soudu přesto není sporu o tom, že majetek přešel po roce 1945 na stát na základě Benešových dekretů a že nárok na něj měl být případně uplatněn v restitucích.
Lichtenštejnové podali žaloby k 26 českým soudům. Chtěji majetek zabavený podle Benešových dekretů
Číst článek
„S ohledem na historické souvislosti i judikaturu Ústavního soudu bylo obecnými soudy na jisto postaveno, že přechod vlastnického práva na základě dekretu nastal ex lege,“ stojí v usnesení. Latinské spojení ex lege znamená ze zákona, respektive podle práva. Ústavní soudci se stížností zabývali od roku 2017, soudcem zpravodajem byl Radovan Suchánek.
Nadace poukazovala neúspěšně také na to, že poslední držitel rozsáhlých rodových majetků na českém území, František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná. Ústavní soud nevyhověl ani návrhu nadace na přerušení řízení kvůli pokračujícím diplomatickým jednáním mezi Lichtenštejnskem a Českou republikou.
Nadace knížete z Lichtenštejna využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí, s názorem Ústavního soudu nesouhlasí. „Nadace shledává, že toto rozhodnutí Ústavního soudu opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku,“ uvedl zástupce nadace Michal Růžička.
Žaloby Lichtenštejnů
Rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v českých zemích, a to zejména na Moravě. Vlastnili rozsáhlé majetky včetně dnešního Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce a zbylý majetek jim stát zkonfiskoval po druhé světové válce.
Na konci roku 2018 Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají, nebyla podle dosavadních informací vyčíslena.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových očekává, že aktuální usnesení Ústavního soudu bude mít zásadní vliv i na další soudní spory. „Předpokládáme, že obdobné závěry budou přijaty i v desítkách sporů vyvolaných Nadací knížete z Lichtenštejna ohledně tisíců nemovitostí v celé České republice, včetně například Lednicko-valtického areálu. Prozatím bylo nepravomocně rozhodnuto ve dvou soudních sporech, a to ve prospěch České republiky,“ uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
