Ústavní výbor EP v opakovaném hlasování odmítl 'Klausovu výjimku'
Česká výjimka z Listiny základních práv a svobod EU potřetí narazila v Evropském parlamentu. V opakovaném hlasování ji odmítl ústavní výbor. Prezident Klaus touto výjimkou v roce 2009 podmínil podpis Lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí. V textu stojí, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou v českých zákonech. Je prý třeba se chránit před případnými nároky sudetských Němců na majetek.
„Jedna skupina poslanců byla toho názoru, že když Evropská rada něco České republice slíbila, tak by se to mělo dodržet. To znamená, že chtěli českou výjimku podpořit," vysvětlila ve Světě o osmé na Rádiu Česko europoslankyně Zuzana Brzobohatá z ČSSD.
„Druhá skupina poslanců, která byla zhruba stejně silná, zastávala názor, že je potřeba, aby čeští občané měli stejnou ochranu práv jako všichni ostatní občané Evropské unie, to znamená, že výjimka by neměla být,“ dodala členka ústavního výboru Evropského parlamentu.
Hostem Světa o osmé na Rádiu Česko byla členka ústavního výboru Evropského parlamentu a europoslankyně Zuzana Brzobohatá z ČSSD
Připomněla, že roli hrála i nestandardnost toho, jak požadavek v České republice vznikl. Zdůraznila také, že česká výjimka neprošla domácím parlamentem, který pro ratifikaci Lisabonské smlouvy hlasoval bez jakýchkoli připomínek.
Evropský parlament má jen konzultační roli, ale bez jeho vyjádření Klausovu výjimku nemůžou schválit členské státy. Ty se k tomu zavázaly na summitu v roce 2009. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do EU, jejíratifikace ale už probíhá.
Problém s výjimkou se táhne už dlouho. V lednu se ústavní výbor EP nebyl schopen rozhodnout, a tím se odložilo i konečné rozhodnutí. V září zase bylo kvůli technickým problémům zpochybněno hlasování, ve kterém výjimka prošla. Muselo se tedy opakovat a výbor se vyslovil proti.
