Trump i Merkelová vyjádřili Mayové podporu po útoku na bývalého agenta Skripala. Rusko dostalo utlimátum
Německá kancléřka Angela Merkelová v úterním telefonickém rozhovoru ujistila britskou premiérku Theresu Mayovou, že bere velmi vážně britské obvinění Ruska z útoku nervově paralytickou látkou na bývalého agenta Sergeje Skripala. Mayové v telefonátu vyjádřil podporu i americký prezident Donald Trump. Podle něj musí Rusko vysvětlit, proč byla při útoku použita nervová látka vyvíjená v bývalém Sovětském svazu.
„Kancléřka ostře odsuzuje útok a ujistila, že bere velmi vážně názor britské vlády v otázce ruské odpovědnosti za útok,“ citovala z prohlášení kancléřky agentura AFP.
Podle mluvčího Merkelové Steffena Seiberta je na Rusku, aby rychle poskytlo odpovědi na ospravedlnitelné otázky britské vlády. Moskva by prý také měla okamžitě skoncovat s programem vývoje a výroby chemických zbraní. Rusko oficiálně loni oznámilo, že zničilo všechen svůj arzenál bojových jedovatých látek.
Donald Trump zase řekl, že je vysoce pravděpodobné, že za otravou Skripala a jeho dcery je zodpovědné Rusko. „Jakmile dostaneme všechna fakta a budeme-li s nimi souhlasit, odsoudíme Rusko nebo kohokoli jiného,“ uvedl.
Čin už odsoudily mimo jiné Francie, Německo, Severoatlantická aliance či Organizace pro zákaz chemických zbraní.
Ultimátum: do půlnoci
Británie podle ministra Borise Johnsona od ultimáta, které dala Rusům v pondělí Theresa Mayová, neustoupí. Premiérka Moskvu vyzvala, aby do úterní půlnoci podala vysvětlení, jak se nervová látka vyvinutá sovětskou armádou dostala do Británie, jinak bude Londýn čin považovat za "nezákonné užití síly ruským státem proti Spojenému království".
Spor Británie a Ruska: Nenecháme vyhrožování sankcemi bez odpovědi, zní z Moskvy
Číst článek
Pokud Rusko věc do půlnoci nevysvětlí, "oznámíme reakci Spojeného království a ta přijde zítra (ve středu)," řekl v úterý Johnson, který zároveň poděkoval Francii, Německu či USA za podporu v případu.
Mluvčí britské vlády uvedl, že se ve středu sejde Národní bezpečnostní rada, na které její členové zváží reakci na Skripalův případ. Podle britských médií by jí mohlo být vykázání ruských diplomatů z Británie či sankce vůči ruským oligarchům. Ruské ministerstvo zahraničí upozornilo, že jakékoli vyhrožování sankcemi vůči Moskvě nezůstane bez odpovědi.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už dříve oznámil, že Moskva nehodlá reagovat na ultimativní žádost Londýna o vysvětlení. Rusko podle něj požádalo o možnost analyzovat látku použitou při útoku na Skripala.
Solidaritu s Británií vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis v Bruselu uvedl, že Británie může v kauze počítat se solidaritou EU. Použití nervové látky při útoku na civilisty odsoudila také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Co je Novičok?
Nervově paralytickou látku Novičok označovanou svého času za nejmocnější chemickou zbraň světa podle Kommersantu vyvinuli pracovníci ruského Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století.
Co je Novičok, který měl otrávit agenta Skripala? Chemická zbraň, 'které se nic nevyrovná'
Číst článek
Dostali za ni prý Leninovu cenu, jedno z nejvyšších sovětských státních vyznamenání. Ruská agentura Interfax v úterý s odvoláním na Vila Mirzajanova, jednoho z hlavních tvůrců nervové látky Novičok, uvedla, že Skripal ani jeho dcera Julija nemají po otravě ani při těch nejpříznivějších okolnostech šanci plně se uzdravit. Oba jsou po útoku ze 4. března v kritickém stavu v nemocnici. Mirzajanov, který podle ruských médií emigroval do USA, podle Interfaxu tvrdí, že látku Novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné.
Britská ministryně vnitra Amber Ruddová uvedla, že policie prověří po útoku na Skripala úmrtí několika dalších lidí v Británii, u kterých panuje podezření, že by za ně mohlo být zodpovědné Rusko. Mohlo by jít o případy úmrtí někdejšího ruského agenta Alexandra Litviněnka, nevyjasněnou smrt jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Borise Berezovského či předpokládanou otrava ruského podnikatele Alexandra Perepiličného.
