Útok v Istanbulu mohl být odvetou kurdských povstalců

Dva výbuchy v tureckém Istanbulu zabily v neděli večer nejméně 17 lidí a zranily víc než 150 dalších. Turecká média s odvoláním na policejní zdroje informují o tom, že krveprolití v rušné části istanbulského předměstí nese rukopis separatistů ze Strany kurdských pracujících. Údajně by mohlo jít o odvetu za poslední ofenzívu turecké armády proti táborům kurdských povstalců na východě země.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vyšetřování výbuchů dvou bomb v Istanbulu | Foto: AFP

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Policie z něj podezírá separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), ta ale podle dnešního listu Milliyet jakoukoli odpovědnost odmítla. V souvislosti s atentáty byli zatčeni tři nezletilí mladíci.

První zprávy tureckých médií připisovaly tragédii úniku plynu, tato verze ale brzy padla. Istanbulský guvernér řekl, že v Istanbulu znovu zaútočili teroristé. První slabší exploze ohlušila rušnou ulici plnou čajoven a kaváren okolo dvaadvacáté hodiny místního času.

Později vyšlo najevo, že nálož nastražili útočníci v odpadkovém koši. Stejně tak i druhou bombu, která explodovala záhy jen o několik metrů dál. První exploze měla zřejmě nalákat na místo zločinu další lidi. Kurdští separatisté se nedávno nechali slyšet, že v případě pokračování vojenské akce vůči jejich základnám rozpoutají válku v tureckých městech. PKK už řadu let bojuje za samostatný stát Kurdů na východě Turecka.

Také analytik Fadi Hakura v televizi BBC řekl, že atentát nese rukopis kurdských separatistů, proti kterým bojuje turecká armáda na východě země a také v blízkém iráckém pohraničí.

"Islamisté si v Turecku pro teroristické akce obvykle vybírají západní cíle. Před pár týdny to byl například americký konzulát, anebo vzpomeňme na britský konzulát při krvavých útocích v roce 2003. Ani turečtí ultranacionalisté nebo stoupenci radikální levice zpravidla neútočí na turecké civilisty. Nejvíc pravděpodobné je to, že atentát je dílem Strany kurdských pracujících, která už v minulosti útočila v tureckých městech," uvedl analytik.

Turecká armáda dlouhodobě ostřeluje pozice kurdských separatistů na turecko-irácké hranici. K posledním výrazným střetům došlo právě v minulých dnech, a spekuluje se o tom, že istanbulské útoky mohly být odvetou. Turecká armáda se snaží o likvidaci PKK už 20 let. Během té doby přišlo o život na 37 tisíc lidí.

Skončí vládní strana AKP?

Istanbulské útoky narušily atmosféru v zemi jen pár hodin před klíčovým zasedáním tureckého ústavního soudu. Ten se dnes začal zabývat případným zákazem vládní strany AKP. Strana Spravedlnosti a rozvoje čelí obvinění, že se snaží proměnit Turecko v islámský stát.

Rozsudek napjatě očekává Evropa i zahraniční investoři. Zákaz AKP by Turecko téměř jistě přivedl k předčasným volbám a naopak odklonil od proevropského kurzu.

Ústavní soud by mohl na pět let zakázat i politickou činnost vrcholných představitelům AKP včetně premiéra a prezidenta. Podle tureckých médií je výsledek jednání soudu nepředvídatelný. Většina komentátorů brojí proti zákazu, proti je i veřejné mínění.

Za strážkyni laického charakteru státu se považuje turecká armáda. Ta už v minulosti svrhla čtyři vlády, které podle ní upouštěly od principu laickosti.

O situaci v Turecku hovořil v poledních Ozvěnách dne moderátor Vít Dvořák s českým konzulem v Istanbulu Pavlem Peškem a s Klárou Stejskalovou ze zahraniční redakce Radiožurnálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s Pavlem Peškem a Klárou Stejskalovou o Turecku

Klára Stejskalová, Marika Táborská, Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme