Útok v Rijádu hlavním tématem světového tisku

Bombový útok v Rijádu, slovenské lékárny stávkují kvůli státnímu dluhu, krize v Gruzii a registrace maďarských zemědělců jsou hlavními tématy výběru z pondělního vydání zahraničních listů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Titulní stránky světových deníků dnes patří teroristickým útokům v saudskoarabském Rijádu. Poslední události popisuje i saudskoarabský deník Arab News. Sedmnáct mrtvých a asi dvě stě zraněných mají na svědomí ozbrojení teroristé, kteří v noci na neděli vjeli s autem plným výbušnin do obytného komplexu v Rijádu. Teroristé, kteří se maskovali jako zaměstnanci bezpečnostních složek, byli zřejmě členy Al-Káidy.

Podle ministra vnitra, prince Najífa, se vláda teď vrhne všemi silami do boje s terorismem. Deník také připomíná, že bombový útok nemá nic společného s veřejnou diskuzí o reformách v arabském království. Chce tak vyvrátit spekulace části obyvatelstva, že za útokem stojí členové reformního politického hnutí. Obě skupiny mají úplně jiné cíle, píše list. Na rozdíl od teroristů se totiž reformátoři snaží zařadit Saudskou Arábii do civilizovaného světa, dodávají Arab News.

Analýzu celého incidentu přináší americký deník New York Times. Už před čtyřmi roky volal Usáma Bin Ládin po násilném svrhnutí královské rodiny v Saudské Arábii. Situaci se však za pomoci Spojených Států podařilo uklidnit. Teď je vidět, že problémy rostly ve skrytu dál. Teroristům tedy už nejde o americké a západní cíle chtějí destabilizovat silné ropné království. Také proto zvolili pro svůj útok budovu v luxusní obytné čtvrti, která je spojena se západním životním stylem i královskou rodinou.

Ta je u moci už hezkou řádku let a mnozí obyvatelé Zálivu volají po její reformě. Opoziční hnutí ale zdůrazňuje, že korunní princ Abdulláh je za poslední desetiletí panovník nejpřístupnější reformám. Pro místní je proto velmi těžké určit hranici, kde končí korektní politická reforma a začíná terorismus, vysvětlují New York Times.

Slovenští lékárníci dnes stávkují. Informace o události přináší deník Hospodárské noviny. Většina místních lékáren se vůbec neotevře. V každém okrese by mělo zůstat otevřeno alespoň několik pohotovostních lékáren. V menších městech ale stávka výrazně zkomplikuje život občanům. Slovenská lékařská unie specialistů chce lékárníky podpořit, proto dnes také vyhlásila hodinovou stávku. Lékárníkům jde hlavně o to, aby jim stát splatil dluh. Zdravotní pojišťovny totiž lékárnám už od února neplatí za léky vydané pacientům. Dluh tak přesáhl šest miliard slovenských korun.

Lékárny teď odmítají vydávat a objednávat další léky. Zásoby jim ale vystačí sotva na několik dnů. Naštěstí ale nesplnili hrozbu, která děsila mnohé Slováky totiž že budou od pacientů požadovat plnou cenu léku. Stát se zatím s lékárníky nedokázal dohodnout. Nabídl jim pouze malou náplast v podobě vytvoření akciové společnosti Věřitel, z které by lékárny získaly celkem asi miliardu korun. To ale Slovenská komora lékárníků zásadně odmítá, popisují vývoj situace Hospodárské noviny.

Gruzie se zmítá ve vládní krizi, píší ruské Moscow Times. Ministr obrany Ševarnadzeho vlády, Tevzadze, dokonce prohlásil, že situace se vymyká kontrole. Protesty proti diktatuře Eduarda Ševarnadzeho se naplno rozhořely po nedávných zmanipulovaných volbách. Oleje do ohně ještě přililo násilné rozehnání páteční demonstrace v Tbilisi.

Eduard Ševarnadze ale ústupky odmítá. Při nedělním setkání s bouřícím davem pak prohlásil, že nedovolí, aby zničili vše, co přivedl k životu. Byl jsem zvolen gruzínským lidem a neodstoupím kvůli několika desítkám lidí, kteří mávají vlaječkami, řekl také. Na setkání s vůdci opozice odmítl zrušit výsledky voleb. Místo diskuze o odstoupení pak Ševarnadze po patnácti minutách ze schůzky odjel. K protestům proti stávající garnituře se zatím připojilo přes osm tisíc lidí, dodávají Moscow Times.

Maďarský Népszabadsag informuje o problémech v tamním zemědělském sektoru. Evropská Unie totiž tlačí na Budapešť, aby situaci napravila do doby vstupu do Unie. Soukromí zemědělci totiž nejsou registrovaní a přesto dostávají od státu příspěvky. Odmítají se registrovat, protože by museli platit větší daně a zabývat se účetnictvím. Změna systému by ale byla pro Maďarsko výhodná. Ušetřilo by tak miliony, které nepoctiví farmáři pobírají, dodává Népszabadsag.

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme