Dvanáct bývalých vojenských a policejních představitelů argentinské diktatury z přelomu 70. a 80. let dostalo doživotí. Byli odsouzeni za zločiny proti lidskosti, konkrétně za únosy, mučení a zabíjení levicových disidentů.

14:38 27. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

K nejhorším zločinům docházelo v budově strojní námořní školy v Buenos Aires, kde bylo největší tajné vězení. Za dobu diktatury tam skončilo na 5 000 lidí, z nichž přežila jen asi stovka. Někteří z odsouzených působili právě v tomto zařízení.

Důvodů, proč dnešní rozsudky byly vyneseny téměř 30 let po pádu diktatury, je podle iberoamerikanisty Josefa Opatrného několik.

„Argentinská vojenská vláda v roce 1983 padla po jakémsi vyjednávání s civilní mocí; oni se dohadovali, jestli činy z diktatury budou promlčeny nebo nebudou. Ze začátku to vypadalo, že budou. Pak se ukázalo, že existují velmi silné síly, které požadují potrestání zločinů z let 1976-83.“

„Všechno se to velmi vleklo, koneckonců i tento proces probíhal od roku 2005. Dokonce jeden z těch obžalovaných byl v době, kdy se proces připravoval, na konci 90. let, v Mexiku a jeho extradice trvala od roku 2000 do roku 2008. Takže je to všechno velmi komplikované,“ poznamenal Opatrný ve Světě o jedné.

V jistém urychlení celého procesu podle něj pomohlo to, že bývalý prezident země Nestor Kirchner a jeho manželka, současná prezidentka Cristina Fernandézová byli spojeni s lidmi, kteří byli oběťmi vojenské diktatury.

Celkový počet obětí státní zvůle v období argentinské diktatury se odhaduje asi na 30 tisíc lidí.

Vladimír Kroc, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít