V Aténách vznikl squat pro běžence. Plakát z oken hlásá 'Uprchlíci, vítejte doma'
Řecké úřady a humanitární organizace nemohou velkému množství běženců zajistit plnohodnotné ubytování. Desetitisíce lidí proto skládají každou noc hlavu pod plachtu stanu. Aténští aktivisté a anarchisté proto vymysleli vlastní řešení. Nedaleko centra metropole vznikl squat pro uprchlíky.
Notara 26 je název iniciativy a zároveň ulice, ve které vznikl loni na podzim nový squat. Poměrně prostorná čtyřpatrová budova prošla drobnými úpravami, aby byla obyvatelná.
Nepřehlédnutelná je díky obrovskému plakátu vyvěšenému z oken. Stojí na něm „Uprchlíci, vítejte doma". Ve vstupní chodbičce do domu stojí improvizovaná recepce. Hromadí se tu věci od dárců. Dobrovolníci je spolu s běženci v rychlosti třídí a odnášejí do skladu.
Přestože squat založili anarchisté, platí tu určitá pravidla. Lidé, kteří sem přijdou složit hlavu, musí přidat ruku k dílu.
V Aténách vznikl squat pro běžence. Plakát z oken hlásá 'Uprchlíci, vítejte doma '. Na místě natáčela zvláštní zpravodajka ČRo Tea Parkanová
„Všichni, co tu jsme, pomáháme. Střídáme se ve vaření, pomáháme s úklidem, třídíme oblečení, skládáme deky. Člověk alespoň nemá tolik času na černé myšlenky o tom, co bude dál," vysvětluje Maria.
Je jedna ze tří Maročanek, které se se mnou pouštějí do řeči. Jen ona ale mluví anglicky, a tak nám tlumočí.
„Cítíme se tu bezpečně, máme všechno, co potřebujeme, jídlo, oblečení, zdravotní pomoc, postel i koupelnu," dodává Maria.
Všechny tři ženy už tu žijí déle než měsíc. V Řecku podaly žádost o azyl a čekají na výsledek řízení. Nepopírají ale, že důvodem jejich odchodu z Maroka, byla v první řadě špatná ekonomická situace.
„Není tam práce a platy jsou hrozně malé. Hajar nechala doma tři děti. Nemá vysokoškolské vzdělání a nemohla sehnat dobrou práci. S výplatou 200 eur měsíčně vyjde sotva jeden člověk, natož celá rodina," přibližuje Maria.
Útočiště najde ve squatu každý
Squatem v ulici Notara prošlo už víc než tisíc uprchlíků. Většinou sem podle dobrovolníků chodí Afghánci, kteří se tu obvykle zdrží jednu nebo dvě noci. Vítán je tu každý bez ohledu na státní příslušnost, důvod své cesty nebo na to, jestli prošel registrací.
„Technicky vzato nikdo nesmí být v Řecku bez řádné registrace. Ti, kteří jsou u nás, registrovaní nejsou a procházejí dál," řekla jedna z dobrovolnic v rozhovoru pro iniciativu dánských středních škol Storytellers.
Bylo to loni na podzim, makedonské hranice byly ještě otevřené a dívka studentům vysvětlovala, proč se migranti ze squatu nesmí objevit na žádném videozáznamu.
Notara 26 se má před novináři na pozoru. Měla prý špatné zkušenosti s provládními médii. Přestože tři Maročanky souhlasily s tím, že náš rozhovor natočím, aktivisté mě ho nenechali dokončit.
