V Bahrajnu pokračují pouliční boje. Až 60 lidí je nezvěstných
Při nočním zátahu bahrajnské policie na protivládní demonstranty utrpělo zranění více než 230 lidí. Tři Bahrajnci zahynuli. Prohlásil to ministr zdravotnictví ostrovního státu. Policie v noci zaútočila na tisíce demonstrantů, kteří spali v protestním táboře v centru Manámy. Odpůrci režimu požadují politické a sociální reformy.
Desítky vážně zraněných demonstrantů, ale také surové bití zdravotníků, kteří jim chtějí pomáhat. Takové zprávy přicházejí v posledních hodinách z Bahrajnu, kde Západem podporovaný režim čelí rostoucím protestům obyvatel.
Situace v Bahrajnu na Rádiu Česko okomentoval zahraničně politický komentátor ČRo Milan Slezák
Policejní jednotky v noci zaútočily na tábor v centru hlavního města Manámy, kde spaly stovky demonstrantů.
Opozice označila noční policejní zátah za terorismus. Ve stanovém táboře spaly i ženy a děti, které často nestačily uprchnout před oblaky slzného plynu a obušky. Policie také střílela pogumovanými projektily.
Stovky demonstrantů tábořily na Perlovém náměstí od úterý. Noční zásah je z provizorního ležení vytlačil, už za několik hodin ale propukly pouliční střety v jiných částech metropole.
Podle blízkovýchodního zpravodaje Břetislava Turečka zatím nejsou známá žádná oficiální čísla nočního zásahu. I když opozice hlásí čtyři zabité lidi a desítky zraněných, podle svědectví z nemocnic mohou být zraněných lidí až stovky.
„Íránské agentury začaly hlásit, že i mrtvých může být mnohem více. Dokonce se mluví až o dvaceti, mezi nimi i prý pět dětí, které byly v noci v tom táboře, který brutálně napadly policejní jednotky,“ říká Tureček.
Jeden z opozičních bahrajnských poslanců podle Turečka řekl, že se pohřešuje 60 lidí. Podle očitých svědků měly zásahové jednotky odvážet některá těla z Perlového náměstí neznámo kam, ale tato tvrzení se nepodařilo ověřit. Bahrajnský režim se k dění zatím nevyjádřil.
Hlavní opoziční strana oznámila, že její poslanci na protest rezignují. Nejrozšířenější nepokoje v Perském zálivu stále více znepokojují tamní režimy.
Přímo v Manámě mají dnes jednat ministři zahraničí šesti arabských monarchií.
Bahranjská šiítská opozice z exilu varuje, aby zejména Saúdská Arábie do bahrajnské krize nezasahovala.
Přibývá útoků na zdravotníky
Objevují se i zprávy, že policie útočí také na lékaře. Podle Břetislava Turečka je takových svědectví celá řada.
„Bahrajnské vedení se k ním pochopitelně zatím nevyjadřuje, ale dokonce západní novináři, kteří se na Bahrajnu pohybují, říkají, že taková svědectví slyšeli přímo od zdravotníků, kteří byli vytahováni ze sanitek a surově biti, když jeli na náměstí pomáhat zraněným,“ dodává Tureček.
Jedna íránská agentura podle Turečka navíc tvrdí, že na protest proti tomuto vývoji rezignoval ministr zdravotnictví, ale úřady v hlavním městě Manámě to zatím nepotvrdily.
Násilí proti demonstrantům na Rádiu Česko odsoudil i zahraničně politický komentátor Milan Slezák. Zároveň ale upozornil na to, že kdyby místní režim padl, tak se může stát, že v Bahrajnu svou moc rozšíří Írán.
„My nevíme co by se stalo, kdyby ten režim padl. Režim na Bahrajnu je autokratický, to je nepochybné. Potřebuje změny, Američané na ně také proto tlačí, ale není zaručeno, že režim, který by přišel po něm by byl lepší a vůči Evropě a Spojeným státům vstřícnější,“ vysvětlil Slezák.
Spojené státy jen několik hodin před vyhrocením situace varovaly obě strany před použitím násilí. Katarský režim Američané vyzvali, aby demonstrantům umožnil svobodné vyjadřování názorů.
Bahrajn je malý ostrovní stát v Perském zálivu. Hraje ale důležitou roli v amerických vojenských plánech, protože hostí 5. námořní flotilu Spojených států.
