V Banátu není práce. Tamní krajané za ní proto přicházejí do Česka
Krajané ze srbského Banátu hledají práci v České republice, někteří mají zájem také o přesídlení. Především mladí lidé v Srbsku těžko hledají uplatnění, středoškoláci i vysokoškoláci proto raději míří do země svých předků, bez ohledu na to, že v Česku dělají především manuální práce. Podle odhadů českého ministerstva zahraničí žije v Srbsku asi dva a půl tisíce Čechů.
Radostné vítání. Smích. Přátelská atmosféra. V obci Česko Selo vrcholí svatojánské posvícení. Tradiční, každý rok se opakující akce, při které se scházejí příbuzní, kamarádi, známí.
Dnes v této vesnici stojící nedaleko hranice s Rumunskem a založené před téměř 200 lety ale nastálo žije už jen pět rodin, v podlouhlých staveních lemujících tři prašné cesty, které se jmenují podle tří slavných českých osobností - Jana Husa, T. G. Masaryka a Václava Havla.
Do Česka míří na tábor skauti z Banátu. Budou trénovat češtinu
Číst článek
Sláva této osady, ve které nechybí dodnes ani kostel nebo společenský sál, je však už dávno pryč. A odstěhovat se chce i rodina pana Lexy. „Tady nemáte standardní práci. Dnes děláte, zítra ji ztratíte," vysvětluje 44tiletý pan Lexa. Má prý sice asi dvacet hektarů pozemků, polí i sadů, ale úroda je stále nejistá. Proto hodlá už v červnu odejít i s dcerou. Práci sehnali v Berouně v tiskárně. Navíc jeho syn už půl roku dělá v gramofonových závodech v Loděnici.
Doma v Českém Selu zatím zůstane jeho žena s mladším synem. Ten totiž do Čech, jak paní Lexová, původem Srbka, dodává, nechce. Ona je však rozhodnutá. Až její kluk dostuduje střední školu, přestěhuje se za manželem a zbytkem rodiny do České republiky. A kdyby jim to nevyšlo, vrátí se. O stavení se jim totiž zatím postará bratr.
Podobně uvažuje i Blažena Uroševičová, jejíž dcera už do Česka také, spolu s mužem odjela. Mimochodem také před šesti měsíci. „Jsem ráda, že odjela do České republiky a myslím, že tam za ní pojedu i já."
Právě sestra Blaženy Uroševičové, paní Vlastenka Krišanová, která je zároveň předsedkyní sdružení Čechů z Jižního Banátu, pomáhá krajanům se sháněním zaměstnání v České republice a se žádostí o pomoc při jejich přesídlení se obrátila i na Senát České republiky.
Někteří, zejména ti s vysokoškolským vzdělaním pak hledají i možnost dále studovat na českých univerzitách. „Já jsem tady skončil filologickou fakultu. Studoval jsem český jazyk s literaturou a přihlásil jsem se do Brna, kde je stipendium pro krajany. Chtěl bych trochu víc studovat českou literaturu," svěřuje se Milan Frumos. Do Brna tak odjede na dva semestry, co bude dělat pak, ještě neví.
Ne všichni ale chtějí v České republice zůstat, jako např. 23tiletý Vladislav Jirovič, který se nakonec rozhodl vrátit zpět. „Táhlo mě to domů a nebylo tam dost práce, míň peněz, už mně to nebavilo. Neměl jsem tam ani dost kamarádů. Tady jsem doma, dělám pro sebe a je to tady lepší," říká.
V Praze pracoval rok a půl jako truhlář, teď je už zase zpět. Ve svém hospodářství. A hlavně prý u svých včel.
